Psalm 107
1 “Danket Jahwe, denn er ist gütig, denn ewig währt seine Gnade!”
Oslavujte Hospodina, nebo jest dobrý, nebo na věky milosrdenství jeho.
2 sollen die von Jahwe Erlösten sprechen, die er aus der Drangsal erlöst
Nechť o tom vypravují ti, kteříž jsou vykoupeni skrze Hospodina, jak je on vykoupil z ruky těch, kteříž je ssužovali,
3 und die er aus den Ländern gesammelt hat, vom Aufgang und vom Niedergang, von Norden und von Westen her.
A shromáždil je z zemí, od východu a od západu, od půlnoci i od moře.
4 Sie irrten in der Wüste, in wegloser Einöde; sie fanden keine Stadt, in der sie wohnen konnten,
Bloudili po poušti, po cestách pustých, města k přebývání nenacházejíce.
5 waren hungrig und durstig; ihre Seele in ihnen verzagte.
Hladovití a žízniví byli, až v nich svadla duše jejich.
6 Da schrieen sie zu Jahwe in ihrer Not; der errettete sie aus ihren Ängsten
Když volali k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich vytrhl je,
7 und führte sie auf ebenem Wege, daß sie nach einer Stadt wanderten, in der sie wohnen konnten.
A vedl je po cestě přímé, aby přišli do města k bydlení.
8 Sie mögen Jahwe für seine Gnade danken und für seine Wunder an den Menschenkindern,
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
9 daß er die lechzende Seele gesättigt und die hungernde Seele mit Gutem erfüllt hat.
Poněvadž napájí duši žíznivou, a duši hladovitou naplňuje dobrými věcmi.
10 Die in Finsternis und Umnachtung saßen, in Elend und Eisen gefangen, -
Kteříž sedí ve tmě a v stínu smrti, sevříni jsouce bídou i železy,
11 denn sie hatten den Worten Gottes widerstrebt und den Ratschluß des Höchsten verachtet;
Protože odporni byli řečem Boha silného, a radou Nejvyššího pohrdli.
12 und er beugte ihren Übermut durch Trübsal: sie sanken hin und niemand half.
Pročež ponížil bídou srdce jejich, padli, a nebylo pomocníka.
13 Da schrieen sie zu Jahwe in ihrer Not; der half ihnen aus ihren Ängsten.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí je vysvobozuje.
14 Er führte sie heraus aus der Finsternis und Umnachtung und zerriß ihre Bande.
Vyvodí je z temností a stínu smrti, a svazky jejich trhá.
15 Sie mögen Jahwe für seine Gnade danken und für seine Wunder an den Menschenkindern.
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
16 Denn er zerbrach die ehernen Thüren und zerhieb die eisernen Riegel.
Poněvadž láme brány měděné, a závory železné posekává.
17 Die da hinsiechten infolge ihres sündigen Wandels und um ihrer Verschuldungen willen geplagt wurden;
Blázni pro cestu převrácenosti své, a pro nepravosti své v trápení bývají.
18 jegliche Speise verabscheute ihre Seele, und sie waren schon nahe an den Thoren des Todes:
Oškliví se jim všeliký pokrm, až se i k branám smrti přibližují.
19 Da schrieen sie zu Jahwe in ihrer Not; der half ihnen aus ihren Ängsten.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
20 Er sandte sein Wort und heilte sie und ließ sie aus ihren Gruben entrinnen.
Posílá slovo své, a uzdravuje je, a vysvobozuje je z hrobu.
21 Sie mögen Jahwe für seine Gnade danken und für seine Wunder an den Menschenkindern
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými,
22 und mögen Dankopfer bringen und seine Werke mit Jubel erzählen.
A obětujíce oběti chvály, ať vypravují skutky jeho s prozpěvováním.
23 Die auf Schiffen das Meer befuhren, auf großen Wassern Handel trieben,
Kteří se plaví po moři na lodech, pracujíce na velikých vodách,
24 die haben die Werke Jahwes geschaut und seine Wunder in der Tiefe!
Tiť vídají skutky Hospodinovy, a divy jeho v hlubokosti.
25 Denn er gebot, da entstand ein Sturmwind; der hob seine Wellen hoch empor.
Jakž jen dí, hned se strhne vítr bouřlivý, a dme vlny mořské.
26 Sie stiegen zum Himmel auf, fuhren in die Tiefen hinab; ihre Seele verzagte in solcher Not.
Vznášejí se k nebi, sstupují do propasti, duše jejich v nebezpečenství rozplývá se.
27 Sie tanzten und schwankten wie ein Trunkener, und alle ihre Weisheit wurde zu nichte gemacht:
Motají se a nakloňují jako opilý, a všecko umění jejich mizí.
28 Da schrieen sie zu Jahwe in ihrer Not; der befreite sie aus ihren Ängsten.
Když volají k Hospodinu v ssoužení svém, z úzkostí jejich je vysvobozuje.
29 Er stillte den Sturm zum Säuseln, und es schwiegen ihre Wellen.
Proměňuje bouři v utišení, tak že umlkne vlnobití jejich.
30 Da wurden sie froh, daß sie sich legten, und er führte sie zum ersehnten Hafen.
I veselí se, že utichlo; a tak přivodí je k břehu žádostivému.
31 Sie mögen Jahwe für seine Gnade danken und für seine Wunder an den Menschenkindern
Nechať oslavují před Hospodinem milosrdenství jeho, a divné skutky jeho před syny lidskými.
32 und mögen ihn in der Volksgemeinde erheben und im Rate der Vornehmen rühmen.
Nechť ho vyvyšují v shromáždění lidu, a v radě starců chválí jej.
33 Er machte Ströme zur Wüste und Quellorte von Gewässern zu dürrem Lande,
Obrací řeky v poušť, a prameny vod v suchost,
34 fruchtbares Land zur salzigen Steppe wegen der Bosheit derer, die es bewohnten.
Zemi úrodnou v slatinnou, pro zlost obyvatelů jejích.
35 Er machte die Wüste zum Wasserteich und dürres Land zu Quellorten von Gewässern.
Pustiny obrací v jezera, a zemi vyprahlou v prameny vod.
36 Er ließ daselbst Hungernde wohnen, und sie gründeten eine Stadt, in der sie wohnen konnten.
I osazuje na ní hladovité, aby stavěli města k bydlení.
37 Sie besäeten Felder und pflanzten Weinberge, die gaben alljährlich Früchte.
Kteříž osívají pole, a dělají vinice, a shromažďují sobě užitek úrody.
38 Und er segnete sie, daß sie sich überaus vermehrten, und gab ihnen nicht wenig Vieh.
Takť on jim žehná, že se rozmnožují velmi, a dobytka jejich neumenšuje.
39 Aber sie nahmen ab und wurden gebeugt durch den Druck des Unglücks und Jammers.
A někdy pak umenšeni a sníženi bývají ukrutenstvím, bídou a truchlostí,
40 “Er gießt Verachtung über Edle ausund läßt sie irren in unwegsamer Öde.”
Když vylévá pohrdání na knížata, dopouštěje, aby bloudili po poušti bezcestné.
41 Er hob den Armen aus dem Elend empor und machte die Geschlechter einer Herde gleich.
Onť vyzdvihuje nuzného z trápení, a rozmnožuje rodinu jako stádo.
42 “Die Frommen sehen's und freuen sich, und die Bosheit schließt ihr Maul”.
Nechť to spatřují upřímí, a rozveselí se, ale všeliká nepravost ať zacpá ústa svá.
43 Wer ist weise? Der beachte dies, und sie mögen merken auf die Gnadenerweisungen Jahwes!
Ale kdo jest tak moudrý, aby toho šetřil, a vyrozumíval mnohému milosrdenství Hospodinovu?
