Sprueche 6

1 Mein Sohn, bist du Bürge geworden für deinen Nächsten, hast du für einen anderen deinen Handschlag gegeben,

Synu můj, slíbil-lis za přítele svého, podal-lis cizímu ruky své,

2 bist du verstrickt durch die Reden deines Mundes, hast dich fangen lassen mit den Reden deines Mundes:

Zapleten jsi slovy úst svých, jat jsi řečmi úst svých.

3 so thue doch dieses, mein Sohn, daß du dich errettest - denn du bist in die Gewalt deines Nächsten geraten - gehe hin, wirf dich nieder und bestürme deinen Nächsten.

Učiniž tedy toto, synu můj, a vyprosť se, poněvadžs se dostal v ruku přítele svého. Jdi, pokoř se, a probuď přítele svého.

4 Gönne deinen Augen keinen Schlaf, noch deinen Wimpern Schlummer.

Nedej usnouti očím svým, a zdřímati víčkám svým.

5 Errette dich wie eine Gazelle aus seiner Gewalt, wie ein Vogel aus der Gewalt des Vogelstellers.

Vydři se jako srna z ruky, a jako pták z ruky čižebníka.

6 Gehe hin zur Ameise, du Fauler; sieh ihre Weise an, daß du klug werdest!

Jdi k mravenci, lenochu, shlédni cesty jeho, a nabuď moudrosti.

7 Obwohl sie keinen Fürsten hat, keinen Amtmann oder Gebieter,

Kterýž nemaje vůdce, ani správce, ani pána,

8 bereitet sie doch im Sommer ihr Brot, sammelt in der Erntezeit ihre Speise.

Připravuje v létě pokrm svůj, shromažďuje ve žni potravu svou.

9 Wie lange, Fauler, willst du liegen? Wann willst du aufstehen von deinem Schlaf?

Dokudž lenochu ležeti budeš? Skoro-liž vstaneš ze sna svého?

10 Ja, noch ein wenig Schlaf, ein wenig Schlummer, noch ein wenig die Hände ineinander schlagen, um zu ruhn:

Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel,

11 So kommt wie ein Landstreicher die Armut über dich und der Mangel wie ein gewappneter Mann!

V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.

12 Ein nichtsnutziger Mensch, ein heilloser Mann ist, wer mit Falschheit des Mundes wandelt,

Èlověk nešlechetný, muž nepravý chodí v převrácenosti úst.

13 wer mit seinen Augen blinzelt, mit seinen Füßen deutet, mit seinen Fingern Zeichen giebt,

Mhourá očima svýma, mluví nohama svýma, ukazuje prsty svými.

14 in dessen Herzen Verkehrtheit ist, der zu jeder Zeit Böses ersinnt, Zänkereien anrichtet.

Převrácenost všeliká jest v srdci jeho, smýšlí zlé všelikého času, sváry rozsívá.

15 Darum wird urplötzlich Unglück über ihn kommen, plötzlich wird er unheilbar zerschellen.

A protož v náhle přijde bída jeho, rychle setřín bude, a nebudeť uléčení.

16 Sechs Stücke sind's, die Jahwe haßt, und sieben sind ihm ein Greuel:

Těchto šesti věcí nenávidí Hospodin, a sedmá ohavností jest duši jeho:

17 Stolze Augen, eine falsche Zunge und Hände die unschuldiges Blut vergießen,

Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

18 ein Herz, das arge Tücke ersinnt, Füße, die behende zu bösem Thun eilen,

Srdce, kteréž ukládá myšlení nepravá, noh kvapných běžeti ke zlému,

19 wer Lügen vorbringt als falscher Zeuge und wer zwischen Brüdern Zänkereien anrichtet. Warnung vor den buhlerischen Künsten des ehebrecherischen Weibes.

Svědka lživého, mluvícího lež, a toho, jenž rozsívá různice mezi bratřími.

20 Bewahre, mein Sohn, das Gebot deines Vaters und verwirf nicht die Weisung deiner Mutter.

Ostříhejž, synu můj, přikázaní otce svého, a neopouštěj naučení matky své.

21 Binde sie dir immerdar aufs Herz, knüpfe sie dir um den Hals.

Přivazuj je k srdci svému ustavičně, a k hrdlu svému je připínej.

22 Wenn du gehst, möge sie dich geleiten; wenn du dich legst, möge sie über dich wachen, und wenn du aufwachst, möge sie dich anreden.

Kamžkoli půjdeš, ono tě zprovodí, když spáti budeš, bude tě ostříhati, a když procítíš, bude s tebou rozmlouvati,

23 Denn eine Leuchte ist das Gebot und die Weisung ein Licht, und ein Weg zum Leben sind die Rügen der Zucht,

(Nebo přikázaní jest svíce, a naučení světlo, a cesta života jsou domlouvání vyučující),

24 daß du bewahrt werdest vor dem bösen Weibe, vor der glatten Zunge der Auswärtigen.

Aby tě ostříhalo od ženy zlé, od úlisnosti jazyka ženy cizí.

25 Laß dich in deinem Herzen nicht nach ihrer Schönheit gelüsten, noch fange sie dich mit ihren Wimpern.

Nežádejž krásy její v srdci svém, a nechať tě nejímá víčky svými.

26 Denn durch ein Hurenweib kommt man herunter bis auf einen Laib Brot, aber eine Ehefrau erjagt ein edles Leben.

Nebo příčinou ženy cizoložné zchudl bys až do kusu chleba, anobrž žena cizoložná drahou duši ulovuje.

27 Kann wohl jemand Feuer in seinem Busen holen, ohne daß seine Kleider brennen?

Může-liž kdo skrýti oheň v klíně svém, aby roucho jeho se nepropálilo?

28 Oder kann jemand auf glühenden Kohlen gehen, ohne daß seine Füße wund gebrannt würden?

Může-liž kdo choditi po uhlí řeřavém, aby nohy jeho se neopálily?

29 Also ergeht's dem, der zu seines Nächsten Weib eingeht; keiner, der sie berührt, bleibt ungestraft.

Tak kdož vchází k ženě bližního svého, nebudeť bez viny, kdož by se jí koli dotkl.

30 Man verachtet den Dieb nicht, wenn er stiehlt, um seine Gier zu stillen, weil ihn hungert;

Neuvozují potupy na zloděje, jestliže by ukradl, aby nasytil život svůj, když lační,

31 und wenn er ertappt wird, kann er's siebenfältig ersetzen, kann alles Gut seines Hauses hingeben.

Ač postižen jsa, navracuje to sedmernásobně, vším statkem domu svého nahražuje:

32 Wer aber mit einem Weibe die Ehe bricht, ist unsinnig; nur wer sich selbst ins Verderben bringen will, thut solches.

Ale cizoložící s ženou blázen jest; kdož hubí duši svou, tenť to činí;

33 Schaden und Schande gewinnt er, und seine Schmach ist unauslöschlich.

Trápení a lehkosti dochází, a útržka jeho nebývá shlazena.

34 Denn Eifersucht ist unversöhnlicher Mannesgrimm, und am Tage der Rache schont er nicht.

Nebo zůřivý jest hněv muže, a neodpouštíť v den pomsty.

35 Keinerlei Lösegeld kann ihn günstig stimmen; er giebt sich nicht zufrieden, ob du auch viel schenken wolltest.

Neohlídá se na žádnou záplatu, aniž přijímá, by i množství darů dával.