Sprueche 21

1 Gleich Wasserbächen ist des Königs Herz in der Hand Jahwes; wohin er irgend will, lenkt er es.

Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.

2 Alle seine Wege hält ein Mann für recht; aber Jahwe ist's, der die Herzen wägt.

Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.

3 Gerechtigkeit und Recht üben, ist Jahwe lieber als Schlachtopfer.

Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.

4 Hochfahrende Augen und aufgeblasener Sinn, - die Leuchte der Gottlosen ist Sünde.

Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.

5 Des Fleißigen Anschläge führen nur zu Gewinn, aber jeder Hastige bringt's nur zu Mangel.

Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.

6 Schätze, mit falscher Zunge erworben, sind wie verwehter Hauch, Fallstricke des Todes.

Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.

7 Die Gewaltthätigkeit der Gottlosen zieht sie sich nach, denn sie weigern sich, Recht zu üben.

Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.

8 Wer mit Schuld beladen ist, geht gewundene Wege; wer aber lauter ist, des Thun ist redlich.

Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.

9 Lieber auf der Zinne eines Daches wohnen, als ein zänkisches Weib und gemeinsames Haus.

Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.

10 Die Seele des Gottlosen gelüstet nach Bösem; sein Nächster findet bei ihm kein Erbarmen.

Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.

11 Wird dem Spötter Buße auferlegt, so wird der Einfältige weise, und belehrt man einen Weisen, so nimmt er Erkenntnis an.

Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.

12 Ein gerechter Gott achtet auf des Gottlosen Haus, stürzt die Gottlosen ins Unglück.

Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.

13 Wer sein Ohr vor dem Schreien des Geringen verstopft, der wird, wenn er ruft, auch kein Gehör finden.

Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.

14 Heimliche Gabe besänftigt den Zorn und ein Geschenk im Busen heftigen Grimm.

Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.

15 Freude ist's dem Frommen, zu thun, was recht ist, aber ein Schrecken für die Übelthäter.

Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.

16 Ein Mensch, der vom Wege der Klugheit abirrt, wird bald in der Versammlung der Schatten ruhn.

Člověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.

17 Dem Mangel verfällt, wer Lustbarkeit liebt; wer Wein und Salböl liebt, der wird nicht reich.

Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.

18 Ein Lösegeld für den Frommen ist der Gottlose, und an der Rechtschaffenen Stelle tritt der Treulose.

Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.

19 Lieber in wüstem Lande wohnen, als ein zänkisches Weib und Ärger dabei.

Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.

20 Köstlicher Schatz und Öl ist in des Weisen Behausung aber ein thörichter Mensch vergeudet es.

Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.

21 Wer der Gerechtigkeit und Güte nachjagt, der erlangt Leben, Gerechtigkeit und Ehre.

Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.

22 Die Stadt der Helden ersteigt ein Weiser und stürzt das Bollwerk, auf das sie sich verließ.

Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.

23 Wer seinen Mund und seine Zunge bewahrt, der bewahrt sein Leben vor Gefahren.

Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.

24 Wer übermütig, vermessen ist, der heißt ein Spötter, wer in maßlosem Übermut handelt.

Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.

25 Des Faulen Verlangen tötet ihn, denn seine Hände weigern sich, zu schaffen.

Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.

26 Immerfort hat der Faule zu wünschen, aber der Fromme giebt und spart nicht.

Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.

27 Das Schlachtopfer der Gottlosen ist ein Greuel für Jahwe, vollends, wenn es einer für eine Schandthat bringt.

Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.

28 Ein lügenhafter Zeuge wird zu Grunde gehn, aber ein Mann, der gehört hat, darf immerdar reden.

Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.

29 Eine sichere Miene zeigt der gottlose Mann; wer aber rechtschaffen ist, der giebt seinem Wege Sicherheit.

Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.

30 Es giebt weder Weisheit noch Einsicht, noch giebt es Rat gegenüber Jahwe.

Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.

31 Das Roß ist gerüstet für den Tag der Schlacht, aber der Sieg kommt von Jahwe.

Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.