Sprueche 17

1 Besser ein trockener Bissen und Ruhe dabei, als das Haus voller Opferfleisch mit Hader.

Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.

2 Ein kluger Sklave wird über den schandbaren Sohn Herr sein und inmitten der Brüder das Erbe teilen.

Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.

3 Der Tiegel dient für das Silber und der Schmelzofen für das Gold, aber die Herzen prüft Jahwe.

Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.

4 Der Bösewicht achtet auf die heillose Lippe; die Falschheit hört auf die verderbliche Zunge.

Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.

5 Wer den Armen verspottet, lästert dessen Schöpfer; wer sich über Unglück freut, wird nicht straflos bleiben.

Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.

6 Der Alten Krone sind Kindeskinder, und der Kinder Ruhm sind ihre Väter.

Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.

7 Einem Thoren ziemt nicht würdevolle Rede, wie viel weniger einem Edlen lügnerische Lippe.

Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.

8 Als ein köstlicher Stein gilt das Bestechungsgeschenk dem, der es empfängt; überall, wohin sich einer damit wendet, wird's ihm glücken.

Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.

9 Wer Vergehung zudeckt, sucht Liebe; wer aber eine Sache wieder aufrührt, bringt vertraute Freunde auseinander.

Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.

10 Schelten dringt bei einem Verständigen tiefer ein, als hundert Schläge bei einem Thoren.

Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.

11 Nur nach Unheil trachtet der Empörer, aber ein grausamer Bote wird wider ihn gesandt.

Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.

12 Lieber einer Bärin begegnen, der die Jungen geraubt sind, als einem Thoren in seiner Narrheit!

Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.

13 Wer Gutes mit Bösem vergilt, von dessen Hause wird das Böse nicht weichen.

Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.

14 Wenn der Zank anfängt, ist's, wie wenn man Gewässer entfesselt; drum, ehe es zum Zähnefletschen kommt, laß das Streiten!

Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.

15 Wer den, der Unrecht hat, freispricht und den, der Recht hat, verdammt, die sind alle beide für Jahwe ein Greuel.

Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.

16 Was hilft denn das Geld in des Thoren Hand zum Erwerb von Weisheit, da doch kein Verstand vorhanden ist?

K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?

17 Zu jeder Zeit liebt der Freund, und wird in der Not als Bruder geboren.

Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.

18 Ein unverständiger Mensch ist, wer Handschlag giebt, wer bei seinem Nächsten Bürgschaft übernimmt.

Člověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.

19 Versündigung liebt, wer Zank liebt; wer seine Thüre hoch macht, trachtet nach Einsturz.

Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.

20 Wer verkehrtes Herzens ist, findet kein Glück, und wer sich mit seiner Zunge windet, fällt in Unglück.

Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.

21 Wer einen Thoren erzeugt, dem bringt's Grämen, und der Vater eines Narren kann sich nicht freuen.

Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.

22 Ein fröhlicher Sinn schafft gute Heilung, aber ein niedergeschlagenes Gemüt dörrt das Gebein aus.

Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.

23 Bestechung nimmt heimlich der Gottlose an, um die Pfade des Rechts zu beugen.

Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.

24 Der Verständige hat die Weisheit vor sich stehn, aber die Augen des Thoren sind am Ende der Erde.

Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.

25 Ein Ärger für seinen Vater ist der thörichte Sohn und bitterer Kummer für die, die ihn geboren.

K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.

26 Schon daß man dem, der im Rechte ist, eine Geldbuße auferlegt, ist ein übles Ding; daß man Edlen Schläge giebt, ist's in hohem Maß.

Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.

27 Wer mit seinen Worten zurückhält, ist einsichtsvoll, und der Kaltblütige ist ein vernünftiger Mann.

Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.

28 Auch ein Narr kann, wenn er schweigt, für einen Weisen gelten, wenn er seine Lippen verschließt, für einen Verständigen.

Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.