Sprueche 11

1 Falsche Wage ist Jahwe ein Greuel, aber volles Gewicht ist sein Wohlgefallen.

Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.

2 Kommt Übermut, so kommt auch Schande, aber bei den Demütigen ist Weisheit.

Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.

3 Die Rechtschaffenen leitet ihre Unschuld, aber die Treulosen richtet ihre Bosheit zu Grunde.

Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.

4 Keine Habe nützt am Tage des Strafgerichts, aber Gerechtigkeit errettet vom Tode.

Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.

5 Die Gerechtigkeit des Unsträflichen macht seinen Weg eben, aber der Gottlose wird durch sein gottloses Wesen fallen.

Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.

6 Die Rechtschaffenen wird ihre Gerechtigkeit erretten, aber die Treulosen werden durch ihre eigene Gier gefangen.

Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.

7 Mit dem Tode des gottlosen Menschen wird seine Hoffnung zunichte, und die ruchlose Erwartung ist zunichte geworden.

Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.

8 Der Fromme wird aus der Not erlöst, und der Gottlose kommt an seine Stelle.

Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.

9 Mit dem Munde bringt der Frevler seinen Nächsten ins Verderben, aber die Frommen werden durch Erkenntnis gerettet.

Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.

10 Ob des Glücks der Frommen frohlockt die Stadt, und wenn die Gottlosen umkommen, ertönt Jubel.

Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.

11 Durch den Segen der Rechtschaffenen kommt die Stadt empor, aber durch den Mund der Gottlosen wird sie niedergerissen.

Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.

12 Der Unverständige bezeigt seinem Nächsten Verachtung, aber ein einsichtsvoller Mann schweigt still.

Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.

13 Wer als Verleumder umhergeht, verrät Geheimnisse, aber wer zuverlässiges Sinnes ist, hält die Sache verborgen.

Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.

14 Wenn es an Führung fehlt, kommt ein Volk zu Fall, aber wohl steht's, wo genug Ratgeber sind.

Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.

15 Sehr schlimm ergeht's dem, der für einen anderen Bürge geworden ist; wer aber das Handschlag-Geben haßt, ist sicher.

Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.

16 Ein anmutiges Weib empfängt Ehre, wie die Gewaltthätigen Reichtum erhalten.

Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.

17 Ein liebreicher Mann erweist sich selber Gutes, aber der Grausame quält sein eignes Fleisch.

Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.

18 Der Gottlose erwirkt trügerischen Gewinn, wer aber Gerechtigkeit säet, wahrhaftigen Lohn.

Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.

19 Trachtet einer nach Gerechtigkeit, so führt's zum Leben, jagt er aber dem Bösen nach, so führt's zu seinem Tode.

Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.

20 Ein Greuel sind für Jahwe, die ein verkehrtes Herz haben; die aber unsträflich wandeln, gefallen ihm wohl.

Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.

21 Die Hand darauf! der Böse wird nicht straflos bleiben, aber das Geschlecht der Frommen entrinnt.

Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.

22 Wie ein goldener Ring im Rüssel einer Sau, so ein Weib, das schön ist, aber nichts von Schicklichkeit weiß.

Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.

23 Der Frommen Wünschen führt zu lauter Glück der Gottlosen Hoffen zum Zorngericht.

Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.

24 Mancher teilt freigebig aus und bekommt immer mehr; ein anderer spart selbst an dem, was sich gebührt, und wird doch ärmer.

Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.

25 Eine wohlthätige Seele wird reich gelabt, und wer reichlich tränkt, der wird auch getränkt werden.

Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.

26 Wer Getreide zurückhält, den verwünschen die Leute, aber Segen kommt über das Haupt dessen, der Getreide verkauft.

Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.

27 Wer auf Gutes bedacht ist, sucht, was wohlgefällig ist; wer aber nach Bösem trachtet, über den wird es kommen.

Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.

28 Wer sich auf seinen Reichtum verläßt, der wird fallen, aber die Frommen werden grünen wie das Laub.

Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.

29 Wer sein eigenes Haus verstört, wird Wind zum Besitz erlangen, und der Narr wird zum Knechte dessen, der weises Sinnes ist.

Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.

30 Die Frucht des Frommen ist ein Lebensbaum, und der Weise gewinnt die Herzen.

Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.

31 So dem Frommen auf Erden vergolten wird, wie viel mehr dem Gottlosen und Sünder!

Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?