Sprueche 1
1 Sprüche Salomos, des Sohnes Davids, des Königs von Israel,
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 daß man Weisheit und Zucht begreife, Verständnis gewinne verständiger Reden,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 daß man Zucht annehme, welche klug macht, Gerechtigkeit und Sinn für das Rechte und Geradheit,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 daß den Unerfahrenen Gescheidheit zu teil werde, dem Jüngling Erkenntnis und Umsicht, -
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 durch Hören mehrt der Weise sein Wissen, und gewinnt, wer verständig ist, den rechten Weg -
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 daß man Rede in Sprüchen und Bildern verstehe, die Worte von Weisen und ihre Rätsel.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 Die Furcht Jahwes ist der Anfang der Erkenntnis; Weisheit und Zucht wird von den Narren verachtet.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Gehorche, mein Sohn, der Zucht deines Vaters und verwirf nicht die Weisung deiner Mutter!
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 Denn ein lieblicher Kranz sind sie für dein Haupt, und ein Kettenschmuck an deinem Halse.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Mein Sohn, wenn dich die bösen Buben locken, so folge nicht.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 Wenn sie sagen: Gehe mit uns! Wir wollen auf Blut lauern, dem Unschuldigen ohne Ursache nachstellen;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 wir wollen sie wie die Unterwelt lebendig verschlingen und die Schuldlosen gleich denen, die in die Grube hinabfahren. (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Allerlei kostbares Gut wollen wir gewinnen, wollen unsere Häuser mit Raube füllen.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Du sollst gleichen Anteil mit uns haben; wir alle wollen einen Beutel führen! -
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 mein Sohn, so wandle nicht des Wegs mit ihnen, halte deinen Fuß von ihrem Pfade zurück.
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 Denn ihre Füße laufen zum Bösen und eilen, Blut zu vergießen.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Denn vergeblich ist das Netz ausgespannt vor den Augen aller Geflügelten.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 Jene aber lauern auf ihr eigenes Blut, stellen ihrem eigenen Leben nach.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Also ergeht es allen, die nach ungerechtem Gewinne trachten, daß ihr Trachten ihnen das Leben nimmt.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Der Weisheit Rufe ertönen auf der Gasse, auf den freien Plätzen läßt sie ihre Stimme erschallen.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 An der Ecke lärmender Straßen ruft sie; an den Eingängen der Thore, überall in der Stadt redet sie ihre Worte:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 Wie lange wollt ihr Einfältigen Einfalt lieben, und wie lange wollen die Spötter Lust zum Spotten haben, und die Thoren Erkenntnis hassen?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Kehrt euch zu meiner Rüge, so will ich euch meinen Geist sprudeln lassen, will euch meine Worte kund thun.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Weil ich denn rief, und ihr euch weigertet, ich meine Hand ausstreckte, und niemand darauf achtete,
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 ihr vielmehr allen meinen Rat in den Wind schlugt und meiner Rüge nicht folgtet,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 so will auch ich bei eurem Unglücke lachen, will spotten, wenn Schrecken über euch kommt,
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 wenn einem Ungewitter gleich Schrecken über euch kommt, und euer Unglück wie ein Sturmwind heranzieht, wenn Not und Drangsal über euch kommen.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Alsdann werden sie mich rufen, aber ich werde nicht antworten; sie werden mich suchen, aber nicht finden.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Darum, daß sie Erkenntnis haßten und sich nicht für die Furcht Jahwes entschieden,
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 von meinem Rate nichts wissen wollten, alle meine Rüge verschmähten:
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 So sollen sie von den Früchten ihres Wandels zehren und sich an ihren eigenen Entschließungen satt essen.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Denn ihr eignes Widerstreben bringt die Einfältigen um, und ihre eigne Sorglosigkeit richtet die Thoren zu Grunde.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Wer aber mir gehorcht, wird sicher wohnen und wohlgemut sein, ledig aller Furcht vor Unheil.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
