Job 22

1 Eliphas von Theman antwortete und sprach:

A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

2 Kommt etwa Gotte zu gut des Menschen Thun? Nein, nur sich selber nützt der Fromme!

Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

3 Hat der Allmächtige einen Vorteil davon, wenn du rechtschaffen bist?, oder einen Gewinn, wenn du unsträflich wandelst?

Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

4 Straft er dich etwa wegen deiner Gottesfurcht und zieht dich deshalb vor Gericht?

Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

5 Ist deine Missethat nicht groß, und endlos deine Verschuldungen?

Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

6 Denn du pfändetest deine Brüder ohne Anlaß und Halbnackten zogst du die Kleider aus.

Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.

7 Nicht tränktest du mit Wasser den Verschmachteten und dem Hungernden versagtest du das Brot.

Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

8 Dem Manne der Faust, ihm gehörte das Land, und der Hochangesehene wohnte darin.

Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.

9 Witwen schicktest du mit leeren Händen fort, und der Verwaisten Arme wurden zermalmt.

Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.

10 Deshalb sind rings um dich Schlingen, und ängstigt dich jählings der Schrecken!

A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,

11 Oder siehst du die Finsternis nicht, und die Wasserflut, die dich bedeckt?

Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.

12 Ist Gott nicht himmelhoch? Schau der Sterne Gipfel an, wie hoch sie ragen!

Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.

13 Und da willst du sprechen: “Was weiß denn Gott? Kann er durch Wolkendunkel hindurch Gericht halten?

Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?

14 Wolken sind seine Hülle, so daß er nicht sieht, und auf des Himmels Kreis lustwandelt er.”

Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.

15 Willst du der Vorwelt Bahn einhalten, die die Männer des Frevels gewandelt sind?

Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

16 sie, die gepackt wurden vor der Zeit, deren Grund zu einem Strome zerfloß?

Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

17 Die zu Gotte sprachen: “Bleib uns fern!” und was könne ihnen der Allmächtige thun?

Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

18 Und doch erfüllte er mit Segen ihre Häuser - der Gottlosen Gesinnung liegt mir fern!

On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

19 Es sehen's die Frommen und freuen sich, und der Schuldlose spottet ihrer:

Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,

20 “Fürwahr, unser Widersacher ist vernichtet, und ihren Überrest hat das Feuer verzehrt!”

Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.

21 Befreunde dich nicht mit ihm, so wirst du Frieden haben, dadurch kommt Segen über dich.

Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.

22 Nimm doch aus seinem Munde Belehrung an und birg seine Worte in deinem Herzen.

Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.

23 Wenn du dich zum Allmächtigen bekehrst, dich demütigst, wenn du die Sünde aus deinem Zelt entfernst -

Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,

24 ja, wirf in den Staub das Brucherz und zu der Bäche Kieseln das Ophirgold! -

Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

25 so wird der Allmächtige dein Erz sein und dir als strahlendes Silber gelten.

Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.

26 Ja, dann wirst du am Allmächtigen deine Wonne haben und dein Antlitz zu Gott erheben.

A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

27 Flehst du zu ihm, so erhört er dich, und deine Gelübde kannst du bezahlen.

Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.

28 Unternimmst du etwas, so gelingt es dir, und über deinen Wegen strahlet Licht.

Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.

29 Wenn sie abwärts führen, so rufst du: Empor! und dem Demütigen hilft er.

Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

30 Er errettet den Nicht-Schuldlosen: ja, gerettet wird er durch die Reinheit deiner Hände.

Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.