Job 18

1 Bildad von Suah antwortete und sprach:

Odpovídaje pak Bildad Suchský, řekl:

2 Wie lange wollt ihr diese Wortjagd treiben? Kommt zu Verstand, hernach wollen wir reden!

Dokudž neučiníte konce řečem? Pomyslte na to, a potom mluviti budeme.

3 Weswegen werden wir dem Vieh gleichgeachtet, gelten für vernagelt in euren Augen?

Proč jsme počteni za hovada? Oškliví jsme jemu, jakž sami vidíte.

4 Du, der sich in seinem Grimme selbst zerfleischt, - soll um deinetwillen die Erde entvölkert werden, und der Fels von seiner Stelle rücken?

Ó ty, jenž hubíš život svůj zůřením svým, zdaliž pro tebe opuštěna bude země, a odsedne skála z místa svého?

5 Jawohl erlischt der Gottlosen Licht, und seines Feuers Flamme leuchtet nicht.

Anobrž světlo bezbožných uhašeno bude, aniž se blyštěti bude jiskra ohně jejich.

6 Das Licht verfinstert sich in seinem Zelt, und seine Leuchte über ihm erlischt.

Světlo se zatmí v stánku jeho, a lucerna jeho v něm zhasne.

7 Seine rüstigen Schritte werden kurz, sein eigner Anschlag stürzt ihn ins Verderben.

Ssouženi budou krokové síly jeho, a porazí jej rada jeho.

8 Denn ins Netz wird er getrieben mit seinen Füßen und über Flechtwerk wandelt er dahin.

Nebo zapleten jest do síti nohami svými, a v zamotání chodí.

9 Die Ferse packt ein Fallstrick, fest hält ihn die Schlinge.

Chytí ho za patu osídlo, a zmocní se ho násilník.

10 An der Erde ist der Strick für ihn versteckt, und die Falle für ihn auf dem Pfade.

Skrytať jest při zemi smečka jeho, a léčka jeho na stezce.

11 Ringsum ängstigen ihn Schrecknisse und scheuchen ihn auf Schritt und Tritt.

Odevšad hrůzy jej děsiti budou a dotírati na nohy jeho.

12 Es hungert nach ihm das Unheil, und das Verderben klammert sich an seine Seite.

Hladovitá bude síla jeho, a bída pohotově při boku jeho.

13 Es frißt die Glieder seines Leibes, es frißt seine Glieder der Erstgeborene des Todes.

Zžíře žily kůže jeho, zžíře oudy jeho kníže smrti.

14 Er wird herausgerissen aus seinem Zelt, auf das er vertraute: es treibt ihn hin zum Könige der Schrecken.

Uchváceno bude z stánku jeho doufání jeho, a to jej přivede k králi strachů.

15 In seinem Zelte wohnt, was ihm nicht angehört, auf seine Wohnstätte wird Schwefel gestreut.

V stánku jeho hrůza bydleti bude, ač nebyl jeho; posypáno bude obydlí jeho sirou.

16 Unten verdorren seine Wurzeln, und oben verwelkt sein Gezweig.

Od zpodku kořenové jeho uschnou, a svrchu osekány budou ratolesti jeho.

17 Sein Gedächtnis verschwindet von der Erde, und kein Name bleibt ihm auf der Flur.

Památka jeho zahyne z země, aniž jméno jeho slýcháno bude na ulicích.

18 Man stößt ihn aus dem Licht in Finsternis und treibt ihn weg vom Erdenrund.

Vyženou ho z světla do tmy, anobrž z okršlku zemského vypudí jej.

19 Nicht Sproß bleibt ihm noch Schoß in seinem Volk, und kein Entronnener ist in seiner Behausung.

Ne pozůstaví ani syna ani vnuka v lidu svém, ani jakého ostatku v příbytcích svých.

20 Oba seines Verhängnistags erstarren die im Westen, und Schauder packt, die im Osten wohnen.

Nade dnem jeho zděsí se potomci, a přítomní strachem podjati budou.

21 Ja, so ergeht's der Wohnung des Frevlers, und so der Stätte dessen, der sich um Gott nicht kümmerte!

Takovýť jest zajisté způsob nešlechetného, a takový cíl toho, kterýž nezná Boha silného.