2 Samuel 22
1 David richtete an Jahwe die Worte dieses Lieds zu der Zeit, als Jahwe ihn aus der Hand aller seiner Feinde und aus der Hand Sauls errettet hatte.
Mluvil pak David Hospodinu slova písně této v ten den, když ho vysvobodil Hospodin z ruky všech nepřátel jeho, i z ruky Saulovy.
2 Er sprach: Jahwe ist mein Fels in meiner Drangsal und der mir Rettung schafft.
A řekl: Hospodin skála má a hrad můj, i vysvoboditel můj se mnou.
3 Mein Gott ist mein Hort, bei dem ich Zuflucht suche, mein Schild und mein Heilshorn, meine Burg und meine Zuflucht, mein Befreier, der du von Gewaltthat mich befreist.
Bůh skála má, doufati budu v něho; štít můj a roh spasení mého, vyvýšení mé a útočiště mé, spasitel můj, kterýž od násilí vysvobozuje mne.
4 Den Preiswürdigen rufe ich, Jahwe, so werde ich von meinen Feinden befreit.
Chvály hodného vzýval jsem Hospodina, a od nepřátel svých vysvobozen jsem.
5 Denn umringt hatten mich Wasserwogen, tückische Bäche schreckten mich;
Nebo obklíčily mne byly úzkosti smrti, a proudové bezbožných předěsili mne.
Bolesti smrtelné obstoupily mne, a osídla smrti zachvátila mne. (Sheol h7585)
7 Da mir angst ward, rief ich Jahwe an und zu meinem Gotte schrie ich: Er erhörte aus seinem Palaste meine Stimme und mein Geschrei drang zu seinen Ohren.
V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a křik můj přišel v uši jeho.
8 Er blickte her - da wankte die Erde; des Himmels Grundfesten erbebten und schwankten hin und her, weil er ergrimmt war.
Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
9 Rauch stieg auf in seiner Nase, und Feuer fraß aus seinem Munde, glühende Kohlen brannten von ihm aus.
Dým vycházel z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí roznítilo.
10 Er neigte den Himmel und ließ sich herab, während Dunkel unter seinen Füßen war.
Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
11 Er bestieg einen Kerub und flog dahin und schwebte einher auf den Fittigen des Windes.
I vsedl na cherubín a letěl, a spatřín jest na peří větrovém.
12 Er umgab sich mit Finsternis als einer Hütte, mit Wasserdunkel, dichte Wolken.
Položil temnosti vůkol sebe jako stany, shrnutí vod, oblaky husté.
13 Vom Glanze vor ihm brachen hervor Hagel und Feuerkohlen;
Od blesku oblíčeje jeho rozpálilo se uhlí řeřavé.
14 es donnerte vom Himmel Jahwe und der Höchste ließ seine Stimme erschallen.
Hřímal s nebes Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj.
15 Er schleuderte Pfeile und zerstreute sie, blitzte Blitze und scheuchte sie.
Vystřelil i střely, kterýmiž je rozptýlil, a blýskání, jímž je porazil.
16 Da wurden sichtbar die Betten des Meeres, bloßgelegt die Grundfesten des Erdkreises vor dem Schelten Jahwes, vor dem Schnauben des Odems seiner Nase.
I ukázaly se hlubiny mořské, a odkryti jsou základové okršlku, pro zůřivé kárání Hospodinovo, pro dmýchání větru chřípí jeho.
17 Er langte herab aus der Höhe, ergriff mich, zog mich aus großen Wassern.
Poslav s výsosti, přijal mne, vytáhl mne z vod velikých.
18 Er entriß mich meinem starken Feinde, meinen Hassern, weil sie mir zu mächtig waren.
Vysvobodil mne od nepřítele mého silného, od těch, kteříž mne nenáviděli, ačkoli silnější mne byli.
19 Sie überfielen mich an meinem Unglückstage, aber Jahwe ward meine Stütze.
Předstihli mne v den trápení mého, ale Hospodin byl mi podpora.
20 Er führte mich heraus in freien Raum, riß mich heraus, weil er Wohlgefallen an mir hatte.
Kterýž vyvedl mne na prostranství, vysvobodil mne, nebo sobě oblíbil mne.
21 Jahwe erweist mir nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände vergilt er mir.
Odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, podlé čistoty rukou mých odplatil mi.
22 Denn ich hielt inne die Wege Jahwes und frevelte nicht gegen meinen Gott.
Nebo jsem ostříhal cest Hospodinových, aniž jsem se bezbožně strhl Boha svého.
23 Denn alle seine Rechte sind mir gegenwärtig, und seine Satzungen schob ich nicht beiseite.
Všickni zajisté soudové jeho jsou před oblíčejem mým, aniž jsem od kterých ustanovení jeho odstoupil.
24 Ich war redlich gegen ihn und hütete mich vor meiner Verschuldung:
A tak byv dokonalý před ním, šetřil jsem, abych se nedopustil nepravosti.
25 Da vergalt mir Jahwe nach meiner Gerechtigkeit, nach der Reinheit meiner Hände vor seinen Augen.
Protož odplatil mi Hospodin podlé spravedlnosti mé, vedlé čistoty mé před očima jeho.
26 Gegen die Liebreichen zeigst du dich liebreich, gegen die Redlichen zeigst du dich redlich.
Ty, Pane, s milosrdným milosrdně nakládáš, a k upřímému upřímě se máš.
27 gegen den Lauteren zeigst du dich lauter und gegen den Verkehrten zeigst du dich verdreht.
K sprostnému sprostně se ukazuješ, a s převráceným převráceně zacházíš.
28 Und du schaffst Hilfe gedrücktem Volke, aber die Augen aller Hoffärtigen erniedrigst du.
Lid pak ssoužený vysvobozuješ, ale před vysokomyslnými oči své sklopuješ.
29 Denn du bist mein Leuchte, Jahwe, und Jahwe erhellt meine Finsternis.
Ty zajisté jsi svíce má, ó Hospodine. Hospodin jistě osvěcuje temnosti mé.
30 Denn durch dich zerbreche ich Mauern, mit meinem Gotte springe ich über Wälle.
Nebo v tobě proběhl jsem vojska, v Bohu svém přeskočil jsem zed.
31 Gottes Weg ist vollkommen! Das Wort Jahwes ist durchläutert: ein Schild ist er allen, die bei ihm Zuflucht suchen.
Toho Boha silného cesta jest dokonalá, výmluvnosti Hospodinovy přečištěné; onť jest štít všech, kteříž doufají v něho.
32 Denn wer ist Gott außer Jahwe, und wer ein Hort außer unserem Gott?
Nebo kdo jest Bohem kromě Hospodina? A kdo jest skalou kromě Boha našeho?
33 Dem Gott, der mich mit Stärke gürtet und meinen Weg eben macht;
Bůh jest síla má i vojska mého, onť působí volnou cestu mou.
34 der meine Füße den Hindinnen gleich macht und mich auf Höhen stellt;
Činí nohy mé jako laní, a na vysokých místech mých postavuje mne.
35 der meine Hände streiten lehrt, daß meine Arme den ehernen Bogen spannen.
Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
36 Und du gabst mir den Schild deines Heils und deine Herablassung machte mich groß.
Nebo dal mi štít spasení svého, a dobrotivost jeho zvelebila mne.
37 Du machtest weiten Raum für meinen Schritt, und meine Knöchel wanken nicht.
Rozšířil kroky mé pode mnou, aby se nepodvrtly nohy mé.
38 Ich verfolgte meine Feinde und holte sie ein und kehrte nicht um, bis ich sie vernichtet;
Honil jsem nepřátely své a zahladil jsem je, aniž jsem se navrátil, dokudž jsem jich nevyplénil.
39 ich vernichtete und zerschmetterte sie, daß sie nicht mehr aufstanden und hinsanken unter meine Füße.
Docela jsem je vyhubil a sprobodal jsem je, tak že nepovstanou; i padli pod nohy mé.
40 Du gürtetest mich mit Stärke zum Streit, beugtest meine Widersacher unter mich.
Ty zajisté, Bože, přepásals mne udatností k boji, porazils pode mne ty, kteříž povstávají proti mně.
41 Du ließest mein Feinde vor mir fliehen; meine Hasser - die rottete ich aus!
Nýbrž dals mi šíji nepřátel mých, těch, kteříž v nenávisti měli mne, a vyplénil jsem je.
42 Sie schrieen - aber da war kein Helfer, zu Jahwe - aber er antwortete ihnen nicht.
Ohlédali se, ale nebyl, kdo by vysvobodil, k Hospodinu, ale nevyslyšel jich.
43 Und ich zermalmte sie wie Staub auf dem Boden, wie Gassenkot zertrat ich sie, goß ich sie aus.
I potřel jsem je jako prach země, jako bláto na ulicích potlačil a rozptýlil jsem je.
44 Du errettetest mich aus Völkerfehden, setzest mich zum Haupte der Heiden: Leute, die ich nicht kannte, wurden mir unterthan.
Ty jsi mne vytrhl z různic lidu mého, zachovals mne, abych byl za hlavu národům; lid neznámý mně sloužil.
45 Aufs Hörensagen gehorchen sie mir, die Söhne der Fremde schmeicheln mir.
Cizozemci lhali mi, a jakž zaslechli, uposlechli mne.
46 Die Söhne der Fremde schmachten dahin und zittern hervor aus ihren Schlössern.
Cizozemci svadli, a třásli se i v ohradách svých.
47 Es lebt Jahwe und gepriesen ist mein Hort, und hoch erhaben der Gott, der Fels meines Heils;
Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož ať jest vyvyšován Bůh, skála spasení mého,
48 der Gott, der mir Rache gab und die Völker unter mich that,
Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
49 der mich herausnahm aus meinen Feinden, und über meine Widersacher erhöhtest du mich. Vor dem Manne voll Gewaltthaten errettetest du mich.
Vyvodíš mne z prostřed nepřátel mých, a nad povstávajícími proti mně vyvyšuješ mne, člověka nepravého mne zbavuješ.
50 Darum will ich dich preisen, Jahwe, unter den Heiden und deinem Namen singen,
Protož chváliti tě budu, Hospodine, mezi národy, a jménu tvému žalmy zpívati budu.
51 der seinem Könige großes Heil verleiht und seinem Gesalbten Huld erweist, David und seinem Samen bis in Ewigkeit!
Onť jest hrad jistého spasení krále svého, a ten, kterýž činí milosrdenství pomazanému svému Davidovi, i semeni jeho až na věky.
