< Psalm 105 >

1 Dem Herrn sagt Dank! Verherrlicht seinen Namen! Macht seine Taten den Nationen kund!
Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
2 Lobsingt von ihm! Lobt ihn! Erzählt von seinen Wundern all!
Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
3 In seinem heiligen Namen rühmet euch! Von Herzen freue sich, wer nach dem Herrn sucht!
Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
4 Verlanget nach dem Herrn und seiner Herrlichkeit! Stets sucht sein Angesicht!
Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
5 Gedenkt der Wunder, die er tat, der Zeichen, seiner Richtersprüche!
Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
6 Geschlecht du, seines Knechtes Abraham, ihr Söhne Jakobs, seines Auserwählten! -
Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
7 Der Herr ist unser Gott, und auf der ganzen Erde gelten seine Urteilssprüche.
Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
8 In Ewigkeit gedenkt er seines Bundes und seines Wortes, das er sprach, ins tausendste Geschlecht,
Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
9 des Bunds, den er mit Abraham geschlossen für Israel als einen ewigen Bund,
Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
10 den er für Jakob als ein Recht bestätigt, und seines Eides, den er Isaak zugeschworen.
Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
11 "Dir", sprach er, "geb' ich Kanaan, als euer zugemessen Erbe." -
Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
12 Noch klein war damals ihre Zahl, noch winzig klein und fremd darin.
Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
13 Sie wanderten von einem Heidenvolk zum andern, von einem Reich zu einer andern Nation.
Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
14 Er gab nicht zu, daß jemand sie bedrückte; er warnte ihretwegen Könige:
Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
15 "Vergreift euch nicht an den von mir Gesalbten! Fügt keinen Schaden meinen Sehern zu!" -
Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
16 Er rief alsdann ins Land den Hunger, jedwede Brotesstütze brechend.
Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
17 Er sandte einen Mann vor ihnen her; zum Sklaven ward Joseph verkauft.
Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
18 in Fesseln zwang man seine Füße; in Eisen ward sein Hals gelegt,
Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
19 bis in Erfüllung ging, was er verheißen, und ihn der Spruch des Herrn bewährte.
Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
20 Da ließ der König ihn entfesseln; der Völkerherrscher ließ ihn frei.
Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
21 Er machte ihn zum Herrn in seinem Hause und zum Verwalter über all sein Gut,
Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
22 daß er nach seinem Sinne seine Fürsten lenkte und seine Ältesten belehrte. -
Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
23 Alsdann kam nach Ägypten Israel, und Jakob ward ein Gast im Lande Chams.
Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
24 Er machte fruchtbar dort sein Volk, für seine Feinde allzu zahlreich.
Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
25 Nun wandte er ihr Herz zum Hasse wider Gottes Volk, zur Arglist gegen seine Diener.
Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
26 Er sandte Moses, seinen Diener, und Aaron, den er sich erkoren.
I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
27 Sie zeigten ihnen seine Wunder und taten Zeichen in dem Lande Chams.
Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
28 Er sandte Finsternis, und dunkel ward's; doch achteten sie nicht auf seinen Wink.
Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
29 Er wandelte in Blut ihr Wasser, und ihre Fische ließ er sterben.
Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
30 Er ließ ihr Land von Fröschen wimmeln bis in die Kammern ihrer Könige.
Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
31 Er sprach; da kam ein Fliegenschwarm und Mücken in ihr ganz Gebiet.
Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
32 Für Regen gab er ihnen Hagel und Feuerflammen auf ihr Land,
Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
33 schlug ihren Weinstock, ihren Feigenbaum darnieder. zersplitterte die Bäume all in ihren Grenzen.
Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
34 Er sprach; da kamen Heuschrecken und Ungeziefer ohne Zahl.
Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
35 Sie fraßen alles Gras in ihrem Land und fraßen ihre Feldfrucht ab.
I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
36 In ihrem Lande schlug er alle Erstgeburt, die Erstlinge all ihrer Kraft. -
Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
37 Er führte sie mit Gold und Silber aus dem Lande, und unter seinen Stämmen war kein Müder.
Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
38 Ägypten ward ob ihres Wegzugs froh; denn Angst vor ihnen hatte sie befallen.
Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
39 Er breitete zum Schirme eine Wolke aus und Feuer, um bei Nacht zu leuchten.
Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
40 Auf ihre Bitte ließ er Wachteln kommen und schenkte ihnen Himmelsspeise zur Genüge.
K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
41 Er öffnete den Fels, daß Wasser flossen, in dürrem Lande Ströme rieselten.
Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
42 Denn er gedachte seines heiligen Wortes und seines Dieners Abraham.
Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
43 So führte er sein Volk mit Jubel fort, mit Jauchzen seine Auserwählten.
Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
44 Der Heiden Länder gab er ihnen, ließ sie die Frucht des Völkerfleißes erben,
A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
45 auf daß sie seine Rechte hielten, und seine Lehren treu bewahrten. Alleluja!
Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

< Psalm 105 >