Sprueche 31

1 Die Worte an den König Lemuel, ein Spruch, den seine Mutter lehrte:

Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.

2 "Was soll ich dir, mein Sohn, was Lemuel, mein Erstgeborener, dir sagen? Nicht doch, du meines Leibes Sohn, nicht doch du Sohn, den durch Gelübde ich erworben!

Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?

3 Nicht gib den Weibern deine Kraft, noch deine Liebe Königs Freundinnen!

Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.

4 Nicht ziemt den Königen, o Lemuel, nicht ziemt den Königen der Weingenuß, so wenig, wie den Fürsten der des Bieres,

Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,

5 daß er nicht zeche und des Rechts vergäße und der Bedrückten Sache ändere.

Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.

6 Dem Elenden gebt Bier und dem betrübten Herzen Wein!

Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,

7 Er soll nur trinken und des Jammers so vergessen und seines Leids nicht mehr gedenken!

Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.

8 Tu deinen Mund für Stumme auf und für die Sache derer, die Vertretung nötig haben!

Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,

9 Tu deinen Mund auf als gerechter Herrscher, als Anwalt des Bedrängten und des Armen!"

Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.

10 Ah, wem ein wackres Weib zuteil geworden, dem geht sie über Perlenwert.

Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.

11 Bei ihrem Mann genießt sie Zutrauen, und an Gewinn fehlt es ihm nicht.

Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.

12 Charitin ist sie ihm; sie tut ihm nie ein Leid ihr ganzes Leben.

Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.

13 Die Arbeit nur ist ihre Lust; sie sieht sich um nach Wolle und nach Flachs.

Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.

14 Einem Kauffahrerschiff gleicht sie, von ferne schafft sie sich die Nahrung her.

Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.

15 Früh bricht sie in der Nacht den Schlaf, bereitet Speise ihrem Hausgesinde.

Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.

16 Gern hätte sie ein Feld; sie kauft es vom Ersparten sich und eines Weinbergs Pflanzung.

Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.

17 Hat ihre Lenden fest gegürtet, und rüstig reget sie die Arme.

Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.

18 Jetzt sieht sie, wie voran geht alles, und ihre Lampe bleibt des Nachts nicht ausgelöscht.

Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.

19 Kommt sie alsdann zum Stoff für's Spinnen, so fassen ihre Hände fest die Spindel.

Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.

20 Lädt Arme ein; dem Elenden gibt sie die Hand.

Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.

21 Mit Winterschnee nimmt für ihr Hausgesinde sie es auf; in doppelte Gewandung hüllet sie die Ihren.

Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.

22 Näht Teppiche für sich aus Linnen und aus dem Purpur Kleider.

Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.

23 Obenan steht in den Schulen ihr Gemahl, wenn mit den Ältesten des Landes er zusaminensitzt.

Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.

24 Phöniziens Händlern gibt sie Gürtel; ein feines Unterkleid hat sie gefertigt und verkauft es.

Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.

25 Reich, prächtig ist ihr Kleid, und so lacht sie des künftigen Tages.

Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.

26 Sie spricht, und lautere Wahrheit ist's, und was sie redet, ist nur liebevolle Lehre.

Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.

27 Tatkräftig überwacht sie ihres Hauses Ordnung, und Brot der Faulheit läßt sie nicht genießen.

Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.

28 Und wo sich ihre Kinder zeigen, preist man sie und rühmt sie, wo ihr Gatte:

Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,

29 "Viel Frauen haben wacker sich gezeigt; du aber übertriffst sie alle.

Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.

30 Wie schwinden Anmut hin und Schönheit! Ein Weib, das Furcht hat vor dem Herrn, das soll man rühmen!

Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.

31 Zollt ihr, was ihr gebührt! Selbst in den Toren künden ihre Werke ihren Ruhm."

Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.