Sprueche 11
1 Ein Greuel für den Herrn ist falsche Waage; ein richtiges Gewicht gefällt ihm wohl.
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 Kommt auf der Übermut, kommt auch Verachtung; mit den Bescheidenen kommt Weisheit.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 Der Gerechten Unschuld spendet ihnen Ruhe; der Frevler Falschheit tötet sie.
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 Am Zornestag nutzt kein Besitz; vom Tod errettet Almosen.
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 Die Frömmigkeit der Frommen ebnet ihm den Weg; der Frevler stürzt durch seine Schlechtigkeit.
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 Der Redlichen Gerechtigkeit errettet sie; die Frevler werden durch die Schlechtigkeit gefangen.
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 Jedwede Hoffnung endet mit des Frevlers Tod, und die Erwartung aus den Sünden wird zunichte.
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 Wer Recht erhalten, ist von Not erlöst; an seine Stelle kommt der Gegner.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 Der Frevler sucht durch Reden seinen Gegner zu vernichten; doch die im Rechte, werden durch die Einsicht auch gerettet.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 Es jauchzt die Stadt ob ihrer Frommen Glück, und Jubel gibt es bei der Frevler Untergang.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 Der Staat blüht durch den Segen Redlicher; durch Frevler Mund geht er zugrunde.
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 Der Tor spricht voll Verachtung wider seinen Gegner; der Kluge aber schweigt.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 Geheimnisse verrät der Neuigkeitenkrämer; der Zuverlässige behält für sich die Sache.
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 Wenn's an der Führung fehlt, dann kommt ein Volk zu Falle; gut aber steht's, wo viele sind der Ratgeber.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 Sehr schlimm kann's dem ergehen, der sich für einen anderen verbürgt; doch sicher bleibt, wer nicht den Handschlag liebt.
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 Wie ein verführerisches Weib an Schmuck sich klammert, so klammern sich an Reichtum die Gewalttätigen.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 Wer Gutes tut, der tut sich selber Gutes; wer harten Herzens ist, der schneidet sich ins eigene Fleisch.
Člověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 Der Frevel bringt nur nichtigen Lohn; der Tugend Lohn ist wahrer Lohn.
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 Festhalten an der Tugend führt zum Leben; das frevelhafte Tun bringt sichern Tod.
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 Ein Greuel sind dem Herrn all, die verkehrten Herzens sind; sein Wohlgefallen haben, die unsträflich wandeln.
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 Untrüglich ist's: Nicht straflos bleibt der Böse; doch frei geht das Geschlecht der Frommen aus.
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 Ein goldener Ring im Rüssel eines Schweines ist ein Weib, das schön, doch ohne Scham.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 Der Frommen Wunsch geht nur aufs Nötige; der Frevler Sehnen ist das Übermaß.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 Der eine teilt sehr reichlich aus und wird noch reicher; ein andrer spart am Nötigen und wird noch ärmer.
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 Ein dankbares Gemüt wird überhäuft mit Gutem; wer Wohltaten erweist, empfängt auch solche.
Člověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 Wer Korn zurückhält, diesem flucht das Volk; wer aber Korn verkauft, auf dessen Haupt kommt Segen.
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 Wer Gutes anstrebt, zielt auf Wohlwollen; wer aber Böses sucht, auf den kommt's auch.
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 Wer nur auf Reichtum sich verläßt, verwelkt; die Frommen aber grünen so wie grünes Laub.
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 Wer seine eigene Familie darben läßt, wird Wind erwerben; der Tor wird Sklave dessen, der klüger ist als er.
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 Ein Lebensbaum ist des Gerechten Frucht; wer Seelen an sich zieht, ist weise.
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 Wenn schon den Frommen trifft auf Erden die Vergeltung, um wieviel mehr den Frevler und den Sünder!
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?
