Job 33

1 "Nun aber höre, Job, auf meine Rede! All meinen Worten leih' dein Ohr!

Slyšiž tedy, prosím, Jobe, řeči mé, a všech slov mých ušima svýma pozoruj.

2 Ich öffne nunmehr meinen Mund; nach Kräften redet meine Zunge.

Aj, jižť otvírám ústa svá, mluví jazyk můj v ústech mých.

3 Geradem Sinn entstammen meine Worte; was meine Lippen wissen, sprechen sie auch lauter aus.

Upřímost srdce mého a umění vynesou rtové moji.

4 Erschaffen hat mich Gottes Geist, und mich belebt der Odem des Allmächtigen.

Duch Boha silného učinil mne, a dchnutí Všemohoucího dalo mi život.

5 Kannst du's, so widerlege mich! Ja, rüste dich zum Kampfe gegen mich!

Můžeš-li, odpovídej mi, připrav se proti mně, a postav se.

6 Fürwahr, ich bin nach deiner Art, mit Gott verglichen; aus gleichem Ton wie du bin ich geschnitten.

Aj, já podlé žádosti tvé buduť místo Boha silného; z bláta sformován jsem i já.

7 Nein, Furcht vor mir, die braucht dich nicht zu schrecken, und meine Wucht soll dich nicht niederdrücken.

Pročež strach ze mne nepředěsí tě, a ruka má nebudeť k obtížení.

8 Allein vor meinen Ohren sagtest du; den Wortlaut hörte ich genau:

Řekl jsi pak přede mnou, a hlas ten řečí tvých slyšel jsem:

9 'Rein bin ich, ohne Missetat, und lauter bin ich, ohne Fehl.

Èist jsem, bez přestoupení, nevinný jsem, a nepravosti při mně není.

10 Wahrhaftig, er erfindet gegen mich nur Vorwände, erachtet mich für seinen Feind,

Aj, příčiny ku potření mne shledal Bůh, klade mne sobě za nepřítele,

11 und meine Füße legt er in den Block und gibt auf alle meine Wege acht.'

Svírá poutami nohy mé, střeže všech stezek mých.

12 Sieh, darin hast du unrecht und darin widerspreche ich dir auch; denn Gott ist größer als der Mensch.

Aj, tím nejsi spravedliv, odpovídám tobě, nebo větší jest Bůh nežli člověk.

13 Warum hast du mit ihm gehadert, weil er auf alle deine Worte keine Antwort gibt?

Oč se s ním nesnadníš? Žeť všech svých věcí nezjevuje?

14 Denn Gott spricht auf die eine und die andere Weise; man faßt es nur nicht auf.

Ano jednou mluví Bůh silný, i dvakrát, a nešetří toho člověk.

15 Im Traume und im Nachtgesichte, wenn Tiefschlaf auf die Menschen fällt im Schlummer auf der Lagerstätte,

Skrze sny u vidění nočním, když připadá hluboký sen na lidi ve spaní na ložci,

16 dann öffnet er der Menschen Ohr und gibt so ihnen Zeichen,

Tehdáž odkrývá ucho lidem, a čemu je učí, to zpečeťuje,

17 um von der Tat den Menschen abzubringen und vor dem Übermut den Mann zu schützen,

Aby odtrhl člověka od skutku zlého, a pýchu od muže vzdálil,

18 auf daß er seine Seele vor der Finsternis bewahre, sein Leben vor dem Gang zur Unterwelt.

A zachoval duši jeho od jámy, a život jeho aby netrefil na meč.

19 Hernach wird er gezüchtiget durch Schmerz auf seinem Lager; in seinen Gliedern wütet immerfort ein Krampf.

Tresce i bolestí na lůži jeho, a všecky kosti jeho násilnou nemocí,

20 Sein Lebenstrieb macht ihm das Brot zum Ekel und seine Seele seine Lieblingsspeise.

Tak že sobě život jeho oškliví pokrm, a duše jeho krmi nejlahodnější.

21 Sein Fleisch vergeht; man kann es nimmer sehen. Sein dürr Gebein wird unscheinbar,

Hyne tělo jeho patrně, a vyhlédají kosti jeho, jichž prvé nebylo vídati.

22 so daß dem Grab sich seine Seele nähert, den Würgern schon sein Leben.

A tak bývá blízká hrobu duše jeho, a život jeho smrtelných ran.

23 Wenn dann ein Fürsprechbote zu ihm tritt, so einer aus dem Freundeskreise, um einem das, was recht, zu melden,

Však bude-li míti anděla vykladače jednoho z tisíce, kterýž by za člověka oznámil pokání jeho:

24 und, seiner sich erbarmend, spricht: 'Erlöse ihn! Laß ihn doch nicht zur Grube fahren! Ich habe Dank empfangen',

Tedy smiluje se nad ním, a dí: Vyprosť jej, ať nesstoupí do porušení, oblíbilť jsem mzdu vyplacení.

25 dann strotzt sein Leib von Jugendfrische wieder und wird wie einst in seiner Jugendzeit.

I odmladne tělo jeho nad dítěcí, a navrátí se ke dnům mladosti své.

26 Er fleht zu Gott, und der erweist ihm Gnade und läßt sein Angesicht ihn unter Jauchzen schauen und gibt zurück dem Armen sein Verdienst.

Kořiti se bude Bohu, a zamiluje jej, a patřiti bude na něj tváří ochotnou; nadto navrátí člověku spravedlnost jeho.

27 Er singt den Leuten vor und spricht: 'Ich hatte schwer gesündigt, das Recht verkehrt; doch ward's mir nicht vergolten.

Kterýž hledě na lidi, řekne: Zhřešilť jsem byl, a to, což pravého bylo, převrátil jsem, ale nebylo mi to prospěšné.

28 Erlöst hat er jetzt meine Seele, auf daß sie nicht zur Grube fahre. Mein Leben freut sich noch am Tageslicht.'

Bůh však vykoupil duši mou, aby nešla do jámy, a život můj, aby světlo spatřoval.

29 Sieh, Gott tut dieses alles zwei-, dreimal mit einem Manne,

Aj, všeckoť to dělá Bůh silný dvakrát i třikrát při člověku,

30 um seine Seele so der Grube zu entreißen, daß er des Lichtes der Lebendigen sich freue.

Aby odvrátil duši jeho od jámy, a aby osvícen byl světlem živých.

31 Merk auf, Job! Hör mir zu! So schweige! Laß mich reden!

Pozoruj, Jobe, poslouchej mne, mlč, ať já mluvím.

32 Hast du dann Gründe noch, so widerlege mich! Dann sprich! Ich gebe gern dir recht.

Jestliže máš slova, odpovídej mi, nebo bych chtěl ospravedlniti tebe.

33 Wo nicht, so hör mir zu und schweige, damit ich dich jetzt Weisheit lehre!"

Pakli nic, ty mne poslouchej; mlč, a poučím tě moudrosti.