Job 22

1 Darauf erwidert Eliphaz von Teman mit den Worten:

A odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:

2 "Hat Gott von einem Manne Nutzen? Nein, nur zum eigenen Nutzen ist man fromm.

Zdaliž Bohu silnému co prospěšný býti může člověk, když sobě nejmoudřeji počíná?

3 Hat der Allmächtige etwas von deiner Tugend, Gewinn von deiner Lauterkeit?

Zdaliž se kochá Všemohoucí v tom, že ty se ospravedlňuješ? Aneb má-liž zisk, když bys dokonalé ukázal býti cesty své?

4 Zeiht er dich etwa deiner Frömmigkeit und zieht dich deshalb vor Gericht?

Zdali, že by se tebe bál, tresce tě, mstě nad tebou?

5 Kann nicht dein Frevel mannigfaltig sein und deine Sünden ohne Maß?

Zdali zlost tvá není mnohá? Anobrž není konce nepravostem tvým.

6 Gewiß hast du den Bruder ohne Grund gepfändet und Nackten ihre Kleider ausgezogen.

Nebo jsi brával základ od bratří svých bez příčiny, a roucha z nahých jsi svláčel.

7 Dem Müden hast du keinen Trunk gespendet und Hungrigen das Brot versagt.

Vody ustalému jsi nepodal, a hladovitému zbraňovals chleba.

8 'Dem Mann der Faust gehört das Land, und nur der Stolze darf drin wohnen', so dachtest du.

Ale muži boháči přál jsi země, tak aby ten, jehož osoba vzácná, v ní seděl.

9 So hast du Witwen hilflos ziehen lassen; die Waisen hat dein Arm bedrückt.

Vdovy pak pouštěl jsi prázdné, ačkoli ramena sirotků potřína byla.

10 Deshalb sind Schlingen rings um dich und ängstigt jählings dich der Schrecken.

A protož obkličuji tě osídla, a děsí tě strach nenadálý,

11 Ist's nicht so, daß du gar nichts siehst, wenn Finsternis und Wasserwolken dich bedecken?

Aneb tma, abys neviděl, anobrž rozvodnění přikrývá tě.

12 Nun, ist nicht Gott so hoch in Himmelshöhen? Schau nur empor, wie hoch der Sterne Haupt!

Říkáš: Zdaž Bůh není na výsosti nebeské? Ano shlédni vrch hvězd, jak jsou vysoké.

13 Da denkst du wohl: Wie kann denn Gott etwas bemerken? Kann er denn hinterm Wolkendunkel etwas unterscheiden?

Protož pravíš: Jak by věděl Bůh silný? Skrze mrákotu-liž by soudil?

14 Umschleiern ihn doch Wolken, daß er nichts sehen kann, und auch der Himmelskreis ist in Bewegung.'

Oblakové jsou skrýše jeho, tak že nevidí; nebo okršlek nebeský obchází.

15 Willst du denn von der Vorzeit Pfaden den betreten, den jene alten Sünder gingen?

Šetříš-liž stezky věku předešlého, kterouž kráčeli lidé marní?

16 Sie, die gepackt zur Unzeit wurden, und deren Sein die Wasserflut verschlang,

Kteříž vypléněni jsou před časem, potok vylit jest na základ jejich.

17 die einst zu Gott gesprochen: 'Bleib uns fern!' - Was tat doch ihnen der Allmächtige?

Kteříž říkali Bohu silnému: Odejdi od nás. Což by tedy jim učiniti měl Všemohoucí?

18 Er, der mit Segen ihre Häuser füllte. Der Plan mit diesen Frevlern ist mir unbegreiflich. -

On zajisté domy jejich naplnil dobrými věcmi, (ale rada bezbožných vzdálena jest ode mne).

19 Die Frommen sehen es noch heut und freuen sich; der Schuldlose verspottet sie!

Což vidouce spravedliví, veselí se, a nevinný posmívá se jim,

20 'Ist unser Widersacher nicht vernichtet? Und seinen Rest verzehrte noch das Feuer.'

Zvlášť když není vypléněno jmění naše, ostatky pak jejich sežral oheň.

21 Vertrau allein auf ihn, so hast du Frieden! Durch jene wird dir reichlicher Gewinn.

Přivykejž medle s ním choditi, a pokojněji se míti, skrze to přijde tobě všecko dobré.

22 Laß dich von seinem Mund belehren! Zu Herzen nimm dir seine Worte!

Přijmi, prosím, z úst jeho zákon, a slož řeči jeho v srdci svém.

23 Wenn du gebessert zum Allmächtigen dich kehrst, entfernst aus deinem Zelte unrecht Gut,

Navrátíš-li se k Všemohoucímu, vzdělán budeš, a vzdálíš-li nepravost od stanů svých,

24 Golderz für Staub erachtend und für der Bäche Kiesel Ophirgold,

Tedy nakladeš na zemi zlata, a místo kamení potočního zlata z Ofir.

25 daß dir so der Allmächtige zum Goldberg wird, zu einem Silberhaufen,

Nebo bude Všemohoucí nejčistším zlatem tvým, a stříbrem i silou tvou.

26 dann kannst du vorm Allmächtigen dich dem verwöhnten Kinde gleich gebärden und kannst dein Angesicht zu Gott erheben.

A tehdáž v Všemohoucím kochati se budeš, a pozdvihna k Bohu tváři své,

27 Du bittest ihn, er hört auf dich; was du gelobt, kannst du erfüllen.

Pokorně modliti se budeš jemu, a vyslyší tě; pročež sliby své plniti budeš.

28 Was du dir vornimmst, wird dir glücken, und hell vor dir liegt deine Straße.

Nebo cožkoli začneš, budeť se dařiti, anobrž na cestách tvých svítiti bude světlo.

29 Wenn du in Demut Hochmut eingestanden, dann hilft er auch dem Demutsvollen.

Když jiní sníženi budou, tedy díš: Jáť jsem povýšen. Nebo toho, kdož jest očí ponížených, Bůh spasena učiní.

30 So rettet er den Nichtschuldlosen; doch wird er nur gerettet durch deiner Hände Reinigung."

Vysvobodí i toho, kterýž není bez viny, vysvobodí, pravím, čistotou rukou tvých.