Job 21
1 Darauf erwidert Job und spricht:
A odpovídaje Job, řekl:
2 "Mögt ihr auf meine Rede nochmals hören, und wär's zu eurem Zeitvertreib!
Poslouchejte pilně řeči mé, a bude mi to za potěšení od vás.
3 Ertragt mich! Laßt mich, reden! Dann scheltet nur, wenn ich geredet!
Postrpte mne, abych i já mluvil, a když odmluvím, posmívejž se.
4 Erhebe ich denn gegen einen Menschen Klage? Oder - warum soll ich nicht ungeduldig werden dürfen?
Zdaliž já před člověkem naříkám? A poněvadž jest proč, jakž nemá býti ssoužen duch můj?
5 Zu mir kehrt euch, erstarret! Die Hand legt auf den Mund!
Pohleďte na mne, a užasněte se, a položte prst na ústa.
6 Ich werde ganz erschüttert, denke ich daran; an Leib und Seele zittere ich.
Ano já sám, když rozvažuji své bídy, tedy se děsím, a spopadá tělo mé hrůza.
7 Wie kommt's, daß Frevler leben dürfen und alternd noch an Kräften wachsen?
Proč bezbožní živi jsou, k věku starému přicházejí, též i bohatnou?
8 Bei ihnen bleibt ihr Stamm, und er gedeiht, solang sie leben, und stets vor Augen bleiben ihnen ihre Sprößlinge.
Símě jejich stálé jest před oblíčejem jejich s nimi, a rodina jejich před očima jejich.
9 Und sicher vor Gefahr sind ihre Häuser; die Gottesrute trifft sie nicht.
Domové jejich bezpečni jsou před strachem, aniž metla Boží na nich.
10 Sein Stier bespringt und läßt es nicht entgleiten, und seine Kuh kalbt leicht und tut nicht eine Fehlgeburt.-
Býk jejich připouštín bývá, ale ne na prázdno; kráva jejich rodí, a nepotracuje plodu.
11 Gleich einer Herde lassen sie die Kinderschar hinaus, und munter hüpfen ihre Jungen.
Vypouštějí jako stádo maličké své, a synové jejich poskakují.
12 Sie spielen froh zu Pauken und zu Zithern und freuen sich beim Flötenschalle.
Povyšují hlasu při bubnu a harfě, a veselí se k zvuku muziky.
Tráví v štěstí dny své, a v okamžení do hrobu sstupují. (Sheol h7585)
14 und sagen doch zu Gott: 'Du bleib uns fern!' 'Wir wollen nichts von Deinen Wegen wissen!'
Kteříž říkají Bohu silnému: Odejdi od nás, nebo známosti cest tvých neoblibujeme.
15 'Was soll es, daß wir dem Allmächtigen dienen? Was nützt es uns, ihn bittend anzugehen?'
Kdo jest Všemohoucí, abychom sloužili jemu? A jaký toho zisk, že bychom se modlili jemu?
16 Nun, läge nicht ihr Glück in ihrer Hand, dann wäre mir das Planen dieser Frevler unbegreiflich.
Ale pohleď, že není v moci jejich štěstí jejich, pročež rada bezbožných vzdálena jest ode mne.
17 Wie oft erlischt der Frevler Leuchte und überfällt sie ihr Verderben? Wie oft teilt er in seinem Zorne Schmerzen aus? -
Často-liž svíce bezbožných hasne? Přichází-liž na ně bída jejich? Poděluje-liž je bolestmi Bůh v hněvě svém?
18 Sie sollen werden wie das Stroh vorm Winde, wie Spreu, vom Sturm entführt!
Bývají-liž jako plevy před větrem, a jako drtiny, kteréž zachvacuje vicher?
19 'Gott hat sein Unheil eben dessen Kindern aufgespart.' Er zahle ihm es heim, daß er es selber fühle!
Odkládá-liž Bůh synům bezbožníka nepravost jeho? Odplacuje-liž jemu tak, aby to znáti mohl,
20 Er selber sollte seinen Becher kosten und von dem Grimm des Höchsten trinken müssen!
A aby viděly oči jeho neštěstí jeho, a prchlivost Všemohoucího že by pil?
21 Was braucht ihn denn zu kümmern, wie's seinem Haus nach seinem Tode geht, wenn seiner Monde Zahl zu Ende ist?
O dům pak jeho po něm jaká jest péče jeho, když počet měsíců jeho bude umenšen?
22 Kann man denn Gott das Wissen lehren, da er doch von der Höhe aus verfügt?
Zdali Boha silného kdo učiti bude umění, kterýž sám vysokosti soudí?
23 Der eine stirbt in vollem Glücke, ganz ruhig, wohlgemut.
Tento umírá v síle dokonalosti své, všelijak bezpečný a pokojný.
24 Von Fett sind seine Lenden voll; sein Körper wird mit Mark getränkt.
Prsy jeho plné jsou mléka, a mozk kostí jeho svlažován bývá.
25 Der andre stirbt verzweiflungsvoll, hat niemals von dem Glück gekostet.
Jiný pak umírá v hořkosti ducha, kterýž nikdy nejídal s potěšením.
26 Zusammen liegen sie im Staube; Gewürm deckt beide zu.
Jednostejně v prachu lehnou, a červy se rozlezou.
27 Ich kenne eure Meinung wohl; ihr ziehet an den Haaren Gründe gegen mich herbei.
Aj, známť myšlení vaše, a chytrosti, kteréž proti mně neprávě vymýšlíte.
28 Ihr sagt: 'In welcher Lage ist das Haus des edlen Mannes?' 'In welcher ist das Wohngezelt der Frevler?'
Nebo pravíte: Kde jest dům urozeného? A kde stánek příbytků bezbožných?
29 Befragt ihr nicht die Leute, die auf den Lauf der Welten achten? Und ihre Zeugnisse könnt ihr nicht ablehnen.
Což jste se netázali jdoucích cestou? Zkušení-liž aspoň jejich nepovolíte,
30 Der Frevler bleibt vom Unheilstag verschont, vom Tag, wo Steuern eingetrieben werden.
Že v den neštěstí ochranu mívá bezbožný, v den, pravím, rozhněvání přistřín bývá?
31 Wer hält ihm seinen Wandel vor, und wer vergilt ihm, was er tat?
Kdo jemu oznámí zjevně cestu jeho? Aneb za to, co činil, kdo jemu odplatí?
32 Er wird zu Grab getragen, und auf dem Grabespolster ruht er ungestört.
A však i on k hrobu vyprovozen bude, a tam zůstane.
33 Des Grabes Schollen sind ihm süß. So lockt er alle Welt sich nach, und vor ihm schreiten Zahllose einher.
Sladnou jemu hrudy údolí, nadto za sebou všecky lidi táhne, těch pak, kteříž ho předešli, není počtu.
34 Wie leer ist euer Trost! Und eure Antworten sind unaufrichtig."
Hle, jak vy mne marně troštujete, nebo v odpovědech vašich ne zůstává než faleš.
