Jesaja 3

1 Ja sieh! Der Herr, der Heeresscharen Herr, nimmt aus Jerusalem und Juda den Stab und Stock hinweg, jedwedes Stärkungsbrot, jedwedes Labewasser:

Nebo aj, Pán, Hospodin zástupů, odejme od Jeruzaléma a Judy hůl a podporu, všelijakou hůl chleba a všelikou podporu vody,

2 die Ritter, Krieger, Richter und Propheten, Wahrsager, Älteste,

Silného i muže válečného, soudce i proroka, mudrce i starce,

3 Anführer, Angesehene, Ratsherren, Baukundige und Redefertige. -

Padesátníka i počestného, i rádci, i vtipného řemeslníka, i výmluvného,

4 "Ich aber gebe Knaben ihnen zu Beamten, und Kinder sollen ihrer walten. -

A dám jim děti za knížata; děti, pravím, panovati budou nad nimi.

5 In harten Druck gerät das, Volk, der eine durch den anderen, der Nachbar durch den Nachbarn. Frech fährt den Greis der Knabe an, der Niedere den Angesehenen." -

I bude ssužovati v lidu jeden druhého, a bližní bližního svého; zpurně se postaví dítě proti starci, a chaterný proti vzácnému.

6 Wenn einer seinen Blutsverwandten anhält mit den Worten: "Du hast noch ein Stück Tuch. Werd unser Oberhaupt, und untertan sein diese Trümmer dir!",

Pročež se chopí jeden každý bratra svého z domu otce svého, a dí: Máš oděv, knížetem naším budeš, a pád tento zdrž rukou svou.

7 so ruft er laut an jenem Tage - "Ich kann nicht Helfer sein. In meinem Hause gibt es weder Brot noch Tuch. Bestellt mich nicht zum Oberhaupt des Volkes!" -

Ale on přisáhne v ten den, řka: Nebuduť vázati těch ran, nebo v domě mém není chleba ani oděvu; neustanovujtež mne knížetem lidu.

8 Jerusalem zerfällt in Trümmer, und Juda stürzt; denn ihre Reden, ihre Taten sind dem Herrn zuwider und reizen seine Hoheit. -

Nebo se obořil Jeruzalém, a Juda padl, proto že jazyk jejich a skutkové jejich jsou proti Hospodinu, k dráždění očí slávy jeho.

9 Parteilichkeit zeugt wider sie. Von ihren Sünden sprechen sie wie Sodom unverhohlen. Ein Wehe über sie! Sie tun sich selber Böses an.

Nestydatost tváři jejich svědčí proti nim; hřích zajisté svůj jako Sodomští ohlašují, a netají. Běda duši jejich, nebo sami na sebe uvodí zlé.

10 Bedenket, daß die Frommen Gutes, daß ihrer Taten Früchte sie genießen!

Rcete spravedlivému: Dobře bude; nebo ovoce skutků svých jísti bude.

11 Doch wehe über einen Frevler! Ihm wird Schlimmes, ihm wird jetzt seiner Taten Lohn zuteil. -

Ale běda bezbožnému, zle bude; nebo odplata rukou jeho dána jemu bude.

12 Mein Volk! Sein Herrscher ist ein Kind, und Weiber walten seiner. Mein Volk! Verführer sind die Führer dein, verwirrend deiner Wege Lauf.

Lidu mého knížata jsou děti, a ženy panují nad ním. Lide můj, kteříž tě vodí, svodí tě, a cestu stezek tvých ukrývají.

13 Der Herr tritt auf, um Recht zu schaffen; er steht, das Volk zu richten, da.

Stojíť Hospodin k rozsudku, stojí, pravím, k rozsudku s lidmi.

14 So geht der Herr denn ins Gericht mit seines Volkes Ältesten und Amtspersonen: - "Ihr habt den Weinberg abgeweidet. In euren Häusern ist geraubtes Armengut.

Hospodin k soudu přijde proti starším lidu svého a knížatům jejich, a dí: Vy jste pohubili vinici mou, loupež chudého jest v domích vašich.

15 Was fällt euch ein, mein Volk zu treten, der Armen Antlitz zu zermalmen?" - Ein Spruch des Herrn, des Herrn der Heeresscharen.

Proč vy nuzíte lid můj, a tváře chudých zahanbujete? praví Pán, Hospodin zástupů.

16 So spricht der Herr: - "Weil Sions Töchter hochgetragen tun, gereckten Halses gehn und freche Blicke werfen und tänzelnd trippeln, mit den Füßen klirren, -

I dí Hospodin: Proto že se pozdvihují dcery Sionské, a chodí s vytaženým krkem, a pasou očima, protulujíce se, a zdrobna kráčejíce, i nohama svýma lákají,

17 so macht der Herr der Sionstöchter Scheitel kahl; der Herr macht sie ganz bloß." -

Protož okydne Pán prašivinou vrch hlavy dcer Sionských, a Hospodin hanbu jejich obnaží.

18 An jenem Tage nimmt der Herr hinweg die wunderbaren die Schleier, Fußspangen, Stirnbänder, Halbmonde,

V ten den odejme Pán okrasu těch nástrah, totiž poučníky a halže,

19 Ohrtropfen, Armketten, die Schleier,

Jablka zlatá a spinadla a čepce,

20 Kopfbinden, die Schrittkettchen und Schleifen, Riechfläschchen, Amulette,

Biréty a zápony, tkanice, punty a náušnice,

21 Fingerringe, Stirnreifen,

Prsteny a náčelníky,

22 die Feierkleider, Mäntel, Überwürfe, Taschen,

Proměnná roucha, i plášťky, i roušky, i vačky,

23 die Spiegel und die Linnentücher, Turbane samt den Schleiern.

I zrcadla, i čechlíky, i věnce, i šlojíře.

24 Anstatt des Balsams gibt es Moderduft und statt des Gürtels einen Strick und statt des Lockenwerkes kahle Köpfe, anstatt des Prunkgewandes Sackumgürtung, Brandmale statt der Schönheitsmittel.

A budeť místo vonných věcí hnis, a místo pasů roztržení, a místo strojení kadeří lysina, a místo širokého podolku bude přepásání pytlem, obhoření pak místo krásy.

25 So fallen deine Schwächlinge durchs Schwert und deine gute Mannschaft in dem Kampf. -

Muži tvoji od meče padnou, a silní tvoji v boji.

26 Und seine Tore seufzen trauernd; am Boden sitzt es, ausgeplündert.

I budou plakati a kvíliti brány jeho, a spustlý na zemi seděti bude.