Luc 19
1 Jésus étant entré à Jéricho, traversa la ville.
A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2 Et un homme riche, nommé Zachée, chef des publicains,
A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3 cherchait à voir qui était Jésus, et il ne le pouvait à cause de la foule, car il était de petite taille.
I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4 Il courut donc en avant, et monta sur un sycomore pour le voir, parce qu'il devait passer par là.
A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5 Lorsque Jésus fut arrivé à cet endroit, il leva les yeux, et l'ayant aperçu, lui dit: «Zachée, hâte-toi de descendre, car il faut que je loge aujourd'hui chez toi.»
A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6 Zachée se hâta de descendre, et le reçut avec joie.
I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7 Voyant cela, tous murmuraient, et disaient: «Il est allé loger chez un homme pécheur.»
A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8 Cependant Zachée se présentant devant le Seigneur, lui dit: «Voici, Seigneur, je donne la moitié de mes biens aux pauvres, et si j'ai fait tort à quelqu'un en quoi que ce soit, je lui rends le quadruple.»
Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9 Jésus lui dit: «Le salut est venu aujourd'hui sur cette maison, parce que celui-ci est aussi un fils d'Abraham;
I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10 car le Fils de l'homme est venu chercher et sauver ce qui était perdu.»
Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11 Comme on écoutait sa parole, il ajouta une parabole, parce qu'il était près de Jérusalem, et qu'on s'imaginait que le royaume de Dieu allait paraître immédiatement.
Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12 Il dit donc: «Un homme de haute naissance s'en alla dans un pays lointain, pour être investi de la royauté, et revenir ensuite.
I řekl: Èlověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13 Il appela dix de ses serviteurs, leur donna dix mines, et leur dit: «Faites- les valoir, jusqu’à ce que je revienne.»
I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14 Mais ses concitoyens, qui le haïssaient, envoyèrent une ambassade après lui, pour dire: «Nous ne voulons pas qu'il règne sur nous.»
Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15 Quand il fut de retour, après avoir été investi de la royauté, il lit appeler ses serviteurs à qui il avait remis son argent, afin de connaître ceux qui l'avaient fait valoir, et ce qu'ils avaient gagné.
I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16 Le premier serviteur vint, et dit: «Seigneur, ta mine en a rapporté dix autres.»
I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17 Et le roi lui dit: «C'est bien, bon serviteur, puisque tu as été fidèle dans une chose de minime valeur, reçois le gouvernement de dix villes.»
I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18 Le second vint, et dit: «Seigneur, ta mine en a produit cinq autres.»
A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19 Le roi lui dit de même: «Toi aussi, gouverne cinq villes.»
I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20 Le troisième vint et dit: «Seigneur, voici ta mine que j'ai gardée soigneusement dans un linge,
A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21 car je te craignais, parce que tu es un homme rigide: tu retires l'argent que tu n'as pas placé, et tu moissonnes ce que tu n'as pas semé.»
Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22 Le roi lui dit: «Mauvais serviteur, je te jugerai, sur tes propres paroles. Tu savais que je suis un homme rigide, qui retire l’argent qu'il n'a pas placé, et qui moissonne ce qu'il n'a pas semé!
I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23 pourquoi donc n'as-tu pas mis mon argent dans une banque? et à mon retour, je l'aurais retiré avec intérêt.
I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24 Puis, il dit à ses gardes: «Otez-lui cette mine, et la donnez à celui qui en a dix.»
I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25 — Ils lui dirent: «Seigneur, il en a déjà dix.»
I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26 — «Je vous dis que l'on donnera à tout homme qui a; quant à celui qui n'a pas, on lui ôtera même ce qu'il a...
I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27 Seulement, amenez ici mes ennemis, ces gens qui n'ont pas voulu que je règne sur eux, et les égorgez en ma présence.»
Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28 Ayant ainsi parlé, Jésus se mit en marche, en tête de la foule, pour monter à Jérusalem.
To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29 Lorsqu'il approcha de Bethphagé et de Béthanie, vers la montagne appelée Bois d'oliviers, il envoya deux de ses disciples,
I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30 en disant: «Allez à ce village qui est en face; en y entrant vous trouverez un ânon attaché, sur lequel jamais homme ne s'est assis: détachez-le, et amenez-le moi.
Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31 Si quelqu'un vous demande pourquoi vous le détachez, vous lui direz: «Parce que le Seigneur en a besoin.»
A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32 Ceux qui étaient envoyés partirent, et trouvèrent les choses comme Jésus le leur avait dit.
Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33 Comme ils détachaient l'ânon, les maîtres de l'animal leur dirent: «Pourquoi détachez-vous cet ânon?»
A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34 Ils dirent: «Le Seigneur en a besoin, »
A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35 et ils l'amenèrent à Jésus. Puis ayant jeté leurs manteaux sur l'ânon, ils y firent monter Jésus.
I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36 Pendant que Jésus cheminait, les gens étendaient leurs manteaux sur la route;
A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37 mais lorsqu'il approcha de Jérusalem, déjà à la descente de la montagne des Oliviers, toute la foule des disciples, transportée d'allégresse, se mit à louer Dieu à haute voix de tous les miracles qu'elle avait vus.
Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38 Elle disait: «Béni soit le roi qui vient au nom du Seigneur!» «Paix dans le ciel, et gloire dans les lieux très-hauts!»
Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39 Quelques pharisiens mêlés à la foule, dirent à Jésus: «Maître, reprends tes disciples.»
Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40 Il répondit: «Je vous dis que s'ils se taisent, les pierres crieront.»
I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41 Quand il fut proche de Jérusalem, à la vue de cette ville, il pleura sur elle, et dit:
A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42 «Ah! si tu connaissais, toi aussi, du moins en ce jour qui t'est donné, les choses qui appartiennent à ta paix! Hélas! elles sont cachées à tes yeux.
Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43 Des jours de malheur fondront sur toi: tes ennemis t'environneront de tranchées, ils t'investiront, ils te serreront de toutes parts,
Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44 ils te détruiront, toi et tes enfants qui sont dans ton sein, et ils ne te laisseront pierre sur pierre, parce que tu n'as pas connu le temps où tu as été visitée.»
A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45 Ensuite, étant entré dans le temple, il se mit à chasser les vendeurs, en leur disant:
A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46 «Il est écrit: «Ma maison sera une maison de prière, » mais vous, vous en avez fait «une caverne de voleurs.»
Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47 Jésus passait toutes ses journées à enseigner dans le temple. Les principaux sacrificateurs, les scribes, ainsi que les grands cherchaient à le faire périr;
I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48 mais ils ne savaient comment s'y prendre, car tout le peuple s'attachait à lui pour l'entendre.
A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.
