Psaumes 90

1 Requête de Moïse, homme de Dieu. Seigneur! Tu nous as été une retraite d'âge en âge.

Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.

2 Avant que les montagnes fussent nées, et que tu eusses formé la terre, la terre, [dis-je], habitable, même de siècle en siècle, tu es le [Dieu] Fort.

Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.

3 Tu réduis l'homme [mortel] jusques à le menuiser, et tu dis: Fils des hommes, retournez.

Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.

4 Car mille ans sont devant tes yeux comme le jour d'hier qui est passé, et [comme] une veille en la nuit.

Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.

5 Tu les emportes comme par une ravine d'eau; ils sont [comme] un songe au matin; comme une herbe qui se change,

Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.

6 Laquelle fleurit au matin, et reverdit; le soir on la coupe, et elle se fane.

Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.

7 Car nous sommes consumés par ta colère, et nous sommes troublés par ta fureur.

Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.

8 Tu as mis devant toi nos iniquités, [et] devant la clarté de ta face nos fautes cachées.

Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.

9 Car tous nos jours s'en vont par ta grande colère, [et] nous consumons nos années comme une pensée.

Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.

10 Les jours de nos années reviennent à soixante et dix ans, et s'il y en a de vigoureux, à quatre-vingts ans; même le plus beau de ces jours n'est que travail et tourment; et il s'en va bientôt, et nous nous envolons.

Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.

11 Qui est-ce qui connaît, selon ta crainte, la force de ton indignation et de ta grande colère?

Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?

12 Enseigne-nous à tellement compter nos jours, que nous en puissions avoir un cœur rempli de sagesse.

Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.

13 Eternel! retourne-toi; jusques à quand? sois apaisé envers tes serviteurs.

Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.

14 Rassasie-nous chaque matin de ta bonté, afin que nous nous réjouissions, et que nous soyons joyeux tout le long de nos jours.

Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.

15 Réjouis-nous au prix des jours que tu nous as affligés, [et au prix] des années auxquelles nous avons senti des maux:

Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.

16 Que ton œuvre paraisse sur tes serviteurs, et ta gloire sur leurs enfants.

Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.

17 Et que le bon plaisir de l'Eternel notre Dieu, soit sur nous, et dirige l'œuvre de nos mains; oui dirige l'œuvre de nos mains.

Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.