< Psaumes 90 >

1 Prière de Moïse homme de Dieu. Seigneur, tu as été notre refuge de génération en génération.
Modlitba Mojžíše, muže Božího. Pane, ty jsi býval příbytek náš od národu do pronárodu.
2 Tu es dans les siècles des siècles, avant la création des montagnes, et de la terre et du monde.
Prvé, než hory stvořeny byly, nežlis sformoval zemi, a okršlek světa, ano hned od věků a až na věky, ty jsi Bůh silný.
3 Ne fais point retomber l'homme en son humiliation, toi qui as dit: Convertissez-vous, fils des hommes.
Ty přivodíš člověka na to, aby setřín byl, říkaje: Navraťtež se zase, synové lidští.
4 Car des milliers d'années sont à tes yeux comme le jour d'hier qui s'est écoulé, et comme une veille de la nuit.
Nebo by tisíc let přetrval, jest to před očima tvýma jako den včerejší, a bdění noční.
5 Leurs années seront comme un néant.
Povodní zachvacuješ je; jsou sen, a jako bylina hned v jitře pomíjející.
6 Que l'homme passe le matin comme la verdure; que le matin il fleurisse et passe; que le soir il tombe, soit foulé et se dessèche.
Toho jitra, kteréhož vykvetne, mění se, u večer pak jsuc podťata, usychá.
7 Car nous avons défailli devant ta colère; nous avons été troublés par ton courroux.
Ale my hyneme od hněvu tvého, a prchlivostí tvou jsme zděšeni.
8 Tu as mis nos iniquités devant ta face, et notre vie à la clarté de ton visage.
Nebo jsi položil nepravosti naše před sebe, a tajnosti naše na světlo oblíčeje svého.
9 Et tous nos jours se sont évanouis, et nous avons défailli devant ta colère. Et nos années sont tissues comme une toile d'araignée.
Pročež všickni dnové naši v náhle přebíhají pro tvé rozhněvání; k skončení let svých docházíme jako řeč.
10 Les jours de nos années sont soixante-dix ans; et pour les forts, quatre-vingts; et au delà, ce n'est que peine et labeur. Alors la faiblesse nous vient et nous adoucit.
Všech dnů let našich jest let sedmdesáte, aneb jest-li kdo silnějšího přirození, osmdesát let, a i to, což nejzdárnějšího v nich, jest práce a bída, a když to pomine, tožť ihned rychle zaletíme.
11 Qui peut connaître la force de ta colère, et mesurer la terreur qu'elle inspire?
Ale kdo jest, ješto by znal přísnost hněvu tvého, a ostýchal se zůřivosti tvé?
12 Manifeste-nous donc ta droite, et instruis nos cœurs dans la sagesse.
Naučiž nás počítati dnů našich, abychom uvodili moudrost v srdce.
13 Reviens à nous, ô Seigneur: jusques à quand…? Viens consoler tes serviteurs.
Navrať se zase, Hospodine, až dokud prodléváš? Mějž lítost nad služebníky svými.
14 Nous avons, dès l'aurore, été remplis de ta miséricorde, et nous avons tressailli, et nous avons été pleins de délices tous les jours de notre vie.
Nasyť nás hned v jitře svým milosrdenstvím, tak abychom prozpěvovati, a veseliti se mohli po všecky dny naše.
15 Nous nous sommes réjouis en retour des jours d'humiliation et des années mauvaises que nous avons vues.
Obveseliž nás podlé dnů, v nichž jsi nás ssužoval, a let, v nichž jsme okoušeli zlého.
16 Jette un regard sur tes serviteurs et sur tes œuvres, et dirige leurs fils.
Budiž zřejmé při služebnících tvých dílo tvé, a okrasa tvá při synech jejich.
17 Et que soit sur nous la clarté du Seigneur notre Dieu; Seigneur, dirige toi-même les travaux de nos mains.
Budiž nám přítomná i ochotnost Hospodina Boha našeho, a díla rukou našich potvrď mezi námi, díla, pravím, rukou našich potvrď.

< Psaumes 90 >