Job 12

1 Et Job reprenant dit:

Odpověděv pak Job, řekl:

2 Après tout vous êtes des hommes; est-ce qu'avec vous la sagesse périra?

V pravdě, že jste vy lidé, a že s vámi umře moudrost.

3 Et moi, j'ai comme vous un cœur.

I jáť mám srdce jako vy, aniž jsem zpozdilejší než vy, anobrž při komž toho není?

4 Oui, un homme juste et irréprochable a été livré à la raillerie.

Za posměch příteli svému jsem, kteréhož, když volá, vyslýchá Bůh; v posměchuť jest spravedlivý a upřímý.

5 Au temps marqué, il devait périr par des mains étrangères; des gens iniques étaient prêts à mettre sa maison au pillage;

Pochodně zavržená jest (podlé smýšlení člověka pokoje užívajícího) ten, kterýž jest blízký pádu.

6 toutefois que personne ne croie pouvoir faire du mal, puis être rétribué comme l'innocent. Tous ceux qui irritent le Seigneur ne sont pas soudain recherchés.

Pokojné a bezpečné příbytky mají loupežníci ti, kteříž popouzejí Boha silného, jimž on uvodí dobré věci v ruku jejich.

7 Interroge les bêtes des champs et elles te parleront; questionne les oiseaux du ciel et ils t'instruiront.

Ano zeptej se třebas hovad, a naučí tě, aneb ptactva nebeského, a oznámí tobě.

8 Raconte tout à la terre, sans rien omettre, et elle te répondra; les poissons de la mer te mettront pareillement sur la voie.

Aneb rozmluv s zemí, a poučí tě, ano i ryby mořské vypravovati budou tobě.

9 Qui donc ne reconnaît en tous les êtres que la main du Seigneur les a créés?

Kdo nezná ze všeho toho, že ruka Hospodinova to učinila?

10 N'a-t-il pas en sa main la vie de tout ce qui existe et le souffle de tout homme?

V jehož ruce jest duše všelikého živočicha, a duch každého těla lidského.

11 L'oreille discerne les paroles; le gosier goûte les aliments.

Zdaliž ucho slov rozeznávati nebude, tak jako dásně pokrmu okoušejí?

12 La sagesse est le fruit de bien du temps; la science est le fruit de bien des existences.

Při starcích jest moudrost, a při dlouhověkých rozumnost.

13 Toute force, toute sagesse viennent de Dieu; lui seul a l'intelligence et la volonté.

Nadto pak u Boha moudrost a síla, jehoť jest rada a rozumnost.

14 S'il a démoli, qui rebâtira? S'il a enfermé les hommes qui ouvrira?

Jestliže on boří, nemůže zase stavíno býti; zavírá-li člověka, nemůže býti otevříno.

15 S'il retient les eaux, la terre se dessèche; s'il les lance toutes à la fois, il la bouleverse et la perd.

Hle, tak zastavuje vody, až i vysychají, a tak je vypouští, že podvracejí zemi.

16 Toute force, toute puissance viennent de Dieu; lui seul a l'intelligence et le savoir.

U něho jest síla a bytnost, jeho jest ten, kterýž bloudí, i kterýž v blud uvodí.

17 C'est lui qui conduit en captivité les conseillers des peuples; et il trouble l'esprit des juges de la terre.

On uvodí rádce v nemoudrost, a z soudců blázny činí.

18 Il place les rois sur leurs trônes; il serre la ceinture de leurs reins.

Svazek králů rozvazuje, a pasem přepasuje bedra jejich.

19 Il fait d'un prêtre un captif; il renverse les grands des empires.

On uvodí knížata v nemoudrost, a mocné vyvrací.

20 Il modifie à propos le langage des fidèles; il connaît la pensée des anciens.

On odjímá řeč výmluvným, a soud starcům béře.

21 Il répand la honte sur les chefs; il guérit les humbles.

On vylévá potupu na urozené, a sílu mocných zemdlívá.

22 Il dévoile l'abîme des ténèbres; il amène à la lumière l'ombre de la mort.

On zjevuje hluboké věci z temností, a vyvodí na světlo stín smrti.

23 Il égare les nations; il les détruit; il abat les peuples ou il les dirige.

On rozmnožuje národy i hubí je, rozšiřuje národy i zavodí je.

24 Il change le cœur des chefs des peuples; il les fait errer en des chemins qu'ils ne connaissaient pas,

On odjímá srdce předním z lidu země, a v blud je uvodí na poušti bezcestné,

25 Où ils marchent à tâtons dans l'obscurité; où il n'y a pas de lumière; où ils sont incertains comme un homme ivre.

Aby šámali ve tmě bez světla. Summou, činí, aby bloudili jako opilý.