Proverbes 1
1 Proverbes de Salomon, fils de David, roi d’Israël:
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 Grâce à eux, on apprend à connaître la sagesse et la morale, à goûter le langage de la raison;
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 à accueillir les leçons du bon sens, la vertu, la justice et la droiture.
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 Ils donnent de la sagacité aux simples, au jeune homme de l’expérience et de la réflexion.
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 En les entendant, le sage enrichira son savoir, et l’homme avisé acquerra de l’habileté.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 On saisira mieux paraboles et sentences, les paroles des sages et leurs piquants aphorismes.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 La crainte de l’Eternel est le principe de la connaissance; sagesse et morale excitent le dédain des sots.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 Ecoute, mon fils, les remontrances de ton père, ne délaisse pas les instructions de ta mère;
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 car elles forment un gracieux diadème pour ta tête et un collier pour ton cou.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 Mon fils, si des criminels cherchent à t’entraîner, ne leur cède point;
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 s’ils disent: "Viens donc avec nous, nous allons combiner des meurtres, attenter sans motif à la vie de l’innocent;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 comme le Cheol nous les engloutirons vivants, tout entiers comme ceux qui descendent dans la tombe. (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 Nous ferons main basse sur tout objet de prix; nous remplirons nos maisons de butin.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Tu associeras ton sort au nôtre: nous ferons tous bourse commune,"
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 mon fils, ne fraye pas avec eux, écarte tes pas de leur sentier;
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 car leurs pieds se précipitent vers le mal, ils ont hâte de répandre le sang.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 Certes les filets paraissent dressés sans aucun but aux yeux de la gent ailée:
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 eux aussi en veulent à leur propre sang, et c’est à eux-mêmes qu’ils dressent un piège.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 Tel est le sort auquel court quiconque poursuit le lucre: il coûte la vie à ceux qui l’ambitionnent.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 La sagesse prêche dans la rue; sur les voies publiques elle élève la voix.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 Elle appelle à elle au milieu des bruyants carrefours, à l’entrée des portes. En pleine ville, elle fait entendre ses discours:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 "Jusqu’à quand, niais, aimerez-vous la sottise, et vous, persifleurs, aurez-vous du goût pour la moquerie? Jusqu’à quand, insensés, haïrez-vous le savoir?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Cédez à mes remontrances; voici, je veux vous ouvrir les sources de mon esprit, vous enseigner mes paroles.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Puisque j’ai appelé et que vous avez refusé de m’entendre; puisque j’ai tendu la main et que personne n’y a fait attention;
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 puisque vous avez repoussé tous mes conseils et que vous n’avez pas voulu de mes remontrances,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 en retour je rirai, moi, de votre malheur, je vous raillerai quand éclatera votre épouvante;
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 oui, quand éclatera votre épouvante, pareille à une tempête, et votre malheur, tel qu’un ouragan, quand fondront sur vous détresse et angoisse.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Alors on m’appellera et je ne répondrai point, on me cherchera, mais on ne me trouvera pas.
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 Aussi bien, ils ont détesté le savoir, ils n’ont eu aucun goût pour fa crainte de l’Eternel.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 Ils n’ont pas voulu de mes conseils, n’ont eu que du dédain pour toutes mes réprimandes.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Qu’ils se nourrissent donc du fruit de leur conduite, qu’ils se rassasient de leurs résolutions!
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 Assurément, la rébellion des niais les perdra, et la fausse quiétude des sots causera leur ruine.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 Mais quiconque m’écoute demeurera en sécurité, exempt de la crainte du malheur."
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
