Luuka 21
1 Ringi vaadates jälgis Jeesus, kuidas jõukad inimesed panid oma annetusi kogumiskasti.
A pohleděv, uzřel bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
2 Ta nägi ka, kuidas üks väga vaene lesknaine pani sinna kaks pisikest münti.
Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla tam dva šarty.
3 „Ma räägin teile tõtt, “ütles ta, „see vaene lesknaine pani kasti rohkem kui kõik ülejäänud kokku.
I řekl: V pravdě pravím vám, že vdova tato chudá více než všickni uvrhla.
4 Kõik nad andsid oma jõukusest, mis neil oli, kuid tema andis oma vaesusest kõik, millest ta pidi elama.“
Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
5 Mõned neist seal rääkisid templist, selle peenelt tahutud kividest ja suurepärastest annetustest, mida nad andnud olid. Aga Jeesus ütles:
A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i okrasami ozdoben byl, řekl:
6 „Nende asjade kohta, mida te silmas peate: tuleb aeg, mil ei jäeta üht kivi teise peale, kõik hävitatakse!“
Nač se to díváte? Přijdouť dnové, v nichž nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
7 „Õpetaja, millal see toimub?“küsisid nad talt. „Missugune on märk, et need asjad hakkavad toimuma?“
I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
8 „Veenduge, et teid ei petetaks, “hoiatas Jeesus neid. „Paljud tulevad ja väidavad, et nad on mina, öeldes: „Siin ma olen!“ja „Aeg on käes!“, aga ärge neid järgige.
On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Já jsem, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
9 Kui te kuulete sõdadest ja revolutsioonidest, ärge ehmuge, sest kõigepealt peavad need asjad toimuma, kuid lõpp ei tule kohe.
Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prvé býti, ale ne i hned konec.
10 Rahvas sõdib rahvaga ja kuningriik kuningriigiga, “ütles ta neile.
Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
11 „Paljudes maades on ränki maavärinaid, näljahädasid ja haiguste epideemiaid ning erakordseid märke taevas, mis kohutavad.
A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
12 Aga enne kõike seda võtavad nad teid kinni ja kiusavad taga. Nad veavad teid sünagoogide ette ja heidavad vanglasse, nad viivad teid minu pärast kohtusse kuningate ja maavalitsejate ette.
Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vládařům pro jméno mé.
13 Aga see annab teile võimaluse kõneleda nende ees minust.
A toť se vám díti bude na svědectví.
14 Niisiis, otsustage juba ette, et te ei muretse sellepärast, kuidas end kaitsta,
Protož složtež to v srdcích svých, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
15 sest mina annan teile tarkusesõnad, mida teie vaenlased ei suuda vaidlustada ega ümber lükata.
Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréž nebudou moci odolati, ani proti ní ostáti všickni protivníci vaši.
16 Teid reedavad isegi teie vanemad, vennad ja sõbrad ning nad tapavad teist mõned.
Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratří, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
17 Kõik vihkavad teid minu pärast.
A budete v nenávisti u všech pro jméno mé.
18 Aga teie peast ei lähe kaotsi ainsatki juuksekarva.
Ale ani vlas s hlavy vaší nikoli nezahyne.
19 Kindlalt seistes võidate oma elu.
V trpělivosti své vládněte dušemi svými.
20 Aga kui te näete, et sõjaväed piiravad Jeruusalemma ümber, siis teate, et selle hävitus on lähedal.
Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tehdy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
21 Kes on Juudamaal, peaksid põgenema mägedesse, ja kes on Jeruusalemmas, peaksid lahkuma, ning need, kes on maal, ei tohiks linna minna.
Tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo u prostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
22 Sest need on karistuse päevad, mis täidavad kõik, mida on kirjutatud.
Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
23 Kui raske on neil, kes on sel ajal lapseootel või imetavad! Sest kohutav kitsikus on tulemas maa peale ja karistus selle elanikele.
Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv nad lidem tímto.
24 Kõik rahvad tapavad neid mõõgaga ja viivad neid vangi. Võõrad rahvad tallavad Jeruusalemma maha, kuni nende aeg täis saab.
I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
25 Päikeses, kuus ja tähtedes on märke ning rahvad maa peal on ahastuses ja segaduses mere lainetuse ja pealetungimise tõttu.
I budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi ssoužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
26 Inimesed on hirmust nõrgad ning kohkunud sellest, mis maailmas toimub, sest taeva vägesid kõigutatakse.
Tak že zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
27 Siis näevad nad inimese Poega tulemas pilves väe ja suure hiilgusega.
A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
28 Aga kui see kõik juhtub, siis tõuske ja vaadake üles, sest varsti olete te päästetud.“
A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav svých, proto že se přibližuje vykoupení vaše.
29 Siis jutustas ta neile näitlikustamiseks selle loo. „Vaadake viigipuud või mõnda muud puud.
I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
30 Kui te näete uusi lehti ilmumas, siis pole vaja teile öelda, et suvi on lähedal.
Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest již léto.
31 Samamoodi siis, kui te näete neid asju toimumas, ei ole teile vaja öelda, et Jumala riik on lähedal.
Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, vězte, že blízko jest království Boží.
32 Ma räägin teile tõtt: see põlvkond ei lõpe enne, kui see kõik toimub.
Amen pravím vám, že nepomine věk tento, až se všecko stane.
33 Taevas ja maa kaovad, aga minu sõnad ei kao.
Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
34 Olge ettevaatlikud, et pidutsemine või purjutamine või selle elu mured teie tähelepanu kõrvale ei juhiks, nii et see päev tabaks teid üllatusena.
Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížená srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a v náhle přikvačil by vás ten den.
35 Sest see päev tabab kõiki, kes elavad maa peal.
Nebo jako osídlo přijde na všecky, kteříž přebývají na tváři vší země.
36 Olge alati valvel ja palvetage, et te oleksite võimelised pääsema kõigest, mis toimub, ja seisma inimese Poja ees.“
Protož bděte, všelikého času modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
37 Iga päev õpetas Jeesus templis ja igal õhtul läks ta ning jäi Õlimäele.
I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
38 Kogu rahvas tuli hommikul vara teda templisse kuulama.
A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
