John 13
1 And before the feast of the passover, Jesus knowing that his hour hath come, that he may remove out of this world unto the Father, having loved his own who [are] in the world — to the end he loved them.
Před svátkem pak velikonočním, věda Ježíš, že přišla hodina jeho, aby šel z tohoto světa k Otci, milovav své, kteříž byli na světě, až do konce je miloval.
2 And supper being come, the devil already having put [it] into the heart of Judas of Simon, Iscariot, that he may deliver him up,
A když večeřeli, (a ďábel již byl vnukl v srdce Jidáše Šimona Iškariotského, aby jej zradil, )
3 Jesus knowing that all things the Father hath given to him — into [his] hands, and that from God he came forth, and unto God he goeth,
Věda Ježíš, že jemu Otec všecko v ruce dal a že od Boha vyšel a k Bohu jde,
4 doth rise from the supper, and doth lay down his garments, and having taken a towel, he girded himself;
Vstal od večeře, a složil roucho své, a vzav rouchu, přepásal se.
5 afterward he putteth water into the basin, and began to wash the feet of his disciples, and to wipe with the towel with which he was being girded.
Potom nalil vody do medenice, i počal umývati nohy učedlníků a vytírati rouchou, kterouž byl přepásán.
6 He cometh, therefore, unto Simon Peter, and that one saith to him, 'Sir, thou — dost thou wash my feet?'
Tedy přišel k Šimonovi Petrovi. A on řekl jemu: Pane, ty mi chceš nohy mýti?
7 Jesus answered and said to him, 'That which I do thou hast not known now, but thou shalt know after these things;'
Odpověděl Ježíš a řekl jemu: Co já činím, ty nevíš nyní, ale potom zvíš.
8 Peter saith to him, 'Thou mayest not wash my feet — to the age.' Jesus answered him, 'If I may not wash thee, thou hast no part with me;' (aiōn g165)
Dí jemu Petr: Nebudeš ty mýti noh mých na věky. Odpověděl jemu Ježíš: Neumyji-liť tebe, nebudeš míti dílu se mnou. (aiōn g165)
9 Simon Peter saith to him, 'Sir, not my feet only, but also the hands and the head.'
Dí jemu Šimon Petr: Pane, netoliko nohy mé, ale i ruce i hlavu.
10 Jesus saith to him, 'He who hath been bathed hath no need save to wash his feet, but he is clean altogether; and ye are clean, but not all;'
Řekl jemu Ježíš: Kdož jest umyt, nepotřebuje, než aby nohy umyl; nebo čist jest všecken. I vy čistí jste, ale ne všickni.
11 for he knew him who is delivering him up; because of this he said, 'Ye are not all clean.'
Nebo věděl o zrádci svém; protož řekl: Ne všickni čistí jste.
12 When, therefore, he washed their feet, and took his garments, having reclined (at meat) again, he said to them, 'Do ye know what I have done to you?
Když pak umyl nohy jejich a vzal na sebe roucho své, posadiv se za stůl zase, řekl jim: Víte-liž, co jsem učinil vám?
13 ye call me, The Teacher and The Lord, and ye say well, for I am;
Vy nazýváte mne Mistrem a Pánem, a dobře pravíte, jsemť zajisté.
14 if then I did wash your feet — the Lord and the Teacher — ye also ought to wash one another's feet.
Poněvadž tedy já umyl jsem nohy vaše, Pán a Mistr, i vy máte jeden druhému nohy umývati.
15 'For an example I gave to you, that, according as I did to you, ye also may do;
Příklad zajisté dal jsem vám, abyste, jakož jsem já učinil vám, i vy též činili.
16 verily, verily, I say to you, a servant is not greater than his lord, nor an apostle greater than he who sent him;
Amen, amen pravím vám: Není služebník větší pána svého, ani posel větší nežli ten, kdož jej poslal.
17 if these things ye have known, happy are ye, if ye may do them;
Znáte-li tyto věci, blahoslavení jste, budete-li je činiti.
18 not concerning you all do I speak; I have known whom I chose for myself; but that the Writing may be fulfilled: He who is eating the bread with me, did lift up against me his heel.
Ne o všechť vás pravím. Já vím, které jsem vyvolil, ale musí to býti, aby se naplnilo písmo: Ten, jenž jí chléb se mnou, pozdvihl proti mně paty své.
19 'From this time I tell you, before its coming to pass, that, when it may come to pass, ye may believe that I am [he];
Nyní pravím vám, prve než by se to stalo, abyste, když se stane, uvěřili, že já jsem.
20 verily, verily, I say to you, he who is receiving whomsoever I may send, doth receive me; and he who is receiving me, doth receive Him who sent me.'
Amen, amen pravím vám: Kdo přijímá toho, kohož bych já poslal, mneť přijímá; a kdož mne přijímá, přijímá toho, kterýž mne poslal.
21 These things having said, Jesus was troubled in the spirit, and did testify, and said, 'Verily, verily, I say to you, that one of you will deliver me up;'
A to pověděv Ježíš, zkormoutil se v duchu, a osvědčil, řka: Amen, amen pravím vám, že jeden z vás mne zradí.
22 the disciples were looking, therefore, one at another, doubting concerning whom he speaketh.
Tedy učedlníci vzhlédali na sebe vespolek, pochybujíce, o kom by to pravil.
23 And there was one of his disciples reclining (at meat) in the bosom of Jesus, whom Jesus was loving;
Byl pak jeden z učedlníků Ježíšových, kterýž zpolehl na klíně jeho, jehož miloval Ježíš.
24 Simon Peter, then, doth beckon to this one, to inquire who he may be concerning whom he speaketh,
Protož tomu návěští dal Šimon Petr, aby se zeptal, kdo by to byl, o němž praví?
25 and that one having leant back on the breast of Jesus, respondeth to him, 'Sir, who is it?'
A on odpočívaje na prsech Ježíšových, řekl jemu: Pane, kdo jest?
26 Jesus answereth, 'That one it is to whom I, having dipped the morsel, shall give it;' and having dipped the morsel, he giveth [it] to Judas of Simon, Iscariot.
Odpověděl Ježíš: Ten jest, komuž já omočené skyvy chleba podám. A omočiv skyvu chleba, podal Jidášovi, synu Šimona Iškariotského.
27 And after the morsel, then the Adversary entered into that one, Jesus, therefore, saith to him, 'What thou dost — do quickly;'
A hned po vzetí toho chleba vstoupil do něho satan. I řekl jemu Ježíš: Co činíš, čiň spěšně.
28 and none of those reclining at meat knew for what intent he said this to him,
Tomu pak žádný z přísedících nerozuměl, k čemu by jemu to řekl.
29 for certain were thinking, since Judas had the bag, that Jesus saith to him, 'Buy what we have need of for the feast;' or that he may give something to the poor;
Nebo někteří se domnívali, poněvadž Jidáš měšec měl, že by jemu řekl Ježíš: Nakup těch věcí, kterýchž jest nám potřebí k svátku, anebo aby něco chudým dal.
30 having received, therefore, the morsel, that one immediately went forth, and it was night.
A on vzav skyvu chleba, hned vyšel. A byla již noc.
31 When, therefore, he went forth, Jesus saith, 'Now was the Son of Man glorified, and God was glorified in him;
Když pak on vyšel, dí Ježíš: Nyníť oslaven jest Syn člověka, a Bůh oslaven jest v něm.
32 if God was glorified in him, God also will glorify him in Himself; yea, immediately He will glorify him.
A poněvadž Bůh oslaven jest v něm, i Bůh oslaví jej sám v sobě, a to hned oslaví jej.
33 'Little children, yet a little am I with you; ye will seek me, and, according as I said to the Jews — Whither I go away, ye are not able to come, to you also I do say [it] now.
Synáčkové, ještě maličko s vámi jsem. Hledati mne budete, a jakož jsem řekl Židům: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti, tak i vám pravím nyní.
34 'A new commandment I give to you, that ye love one another; according as I did love you, that ye also love one another;
Přikázání nové dávám vám, abyste se milovali vespolek; jakož já miloval jsem vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.
35 in this shall all know that ye are my disciples, if ye may have love one to another.'
Po tomť poznají všickni, že jste moji učedlníci, budete-li míti lásku jedni k druhým.
36 Simon Peter saith to him, 'Sir, whither dost thou go away?' Jesus answered him, 'Whither I go away, thou art not able now to follow me, but afterward thou shalt follow me.'
Dí jemu Šimon Petr: Pane, kam jdeš? Odpověděl mu Ježíš: Kam já jdu, nemůžeš ty nyní jíti za mnou, ale půjdeš potom.
37 Peter saith to him, 'Sir, wherefore am I not able to follow thee now? my life for thee I will lay down;'
Dí jemu Petr: Pane, proč bych nemohl nyní jíti za tebou? A já duši svou za tebe položím.
38 Jesus answered him, 'Thy life for me thou wilt lay down! verily, verily, I say to thee, a cock will not crow till thou mayest deny me thrice.'
Odpověděl jemu Ježíš: Duši svou za mne položíš? Amen pravím tobě: Nezazpíváť kohout, až mne třikrát zapříš.
