Psalms 22
1 To ouercome, for `the morewtid hynd; the salm of Dauid. God, my God, biholde thou on me, whi hast thou forsake me? the wordis of my trespassis ben fer fro myn helthe.
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 Mi God, Y schal crye bi dai, and thou schalt not here; and bi nyyt, and not to vnwisdom to me.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 Forsothe thou, the preisyng of Israel, dwellist in holynesse;
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 oure fadris hopiden in thee, thei hopiden, and thou delyueridist hem.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 Thei crieden to thee, and thei weren maad saaf; thei hopiden in thee, and thei weren not schent.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 But Y am a worm, and not man; the schenschip of men, and the outcastyng of the puple.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 Alle men seynge me scorneden me; thei spaken with lippis, and stiriden the heed.
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 He hopide in the Lord, delyuere he hym; make he hym saaf, for he wole hym.
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 For thou it art that drowist me out of the wombe, thou art myn hope fro the tetis of my modir;
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 in to thee Y am cast forth fro the wombe. Fro the wombe of my modir thou art my God; departe thou not fro me.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 For tribulacioun is next; for noon is that helpith.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Many calues cumpassiden me; fatte bolis bisegiden me.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 Thei openyden her mouth on me; as doith a lioun rauyschynge and rorynge.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 I am sched out as watir; and alle my boonys ben scaterid. Myn herte is maad, as wex fletynge abrood; in the myddis of my wombe.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 Mi vertu driede as a tiyl stoon, and my tunge cleuede to my chekis; and thou hast brouyt forth me in to the dust of deth.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 For many doggis cumpassiden me; the counsel of wickid men bisegide me. Thei delueden myn hondis and my feet;
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 thei noumbriden alle my boonys. Sotheli thei lokiden, and bihelden me;
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 thei departiden my clothis to hem silf, and thei senten lot on my cloth.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 But thou, Lord, delaie not thin help fro me; biholde thou to my defence.
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 God, delyuere thou my lijf fro swerd; and delyuere thou myn oon aloone fro the hond of the dogge.
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 Make thou me saaf fro the mouth of a lioun; and my mekenesse fro the hornes of vnycornes.
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 I schal telle thi name to my britheren; Y schal preise thee in the myddis of the chirche.
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 Ye that dreden the Lord, herie hym; alle the seed of Jacob, glorifie ye hym.
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 Al the seed of Israel drede hym; for he forsook not, nethir dispiside the preier of a pore man. Nethir he turnede awei his face fro me; and whanne Y criede to hym, he herde me.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 Mi preisyng is at thee in a greet chirche; Y schal yelde my vowis in the siyt of men dredynge hym.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 Pore men schulen ete, and schulen be fillid, and thei schulen herie the Lord, that seken hym; the hertis of hem schulen lyue in to the world of world.
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 Alle the endis of erthe schulen bithenke; and schulen be conuertid to the Lord. And alle the meynees of hethene men; schulen worschipe in his siyt.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 For the rewme is the Lordis; and he schal be Lord of hethene men.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 Alle the fatte men of erthe eeten and worschipiden; alle men, that goen doun in to erthe, schulen falle doun in his siyt.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 And my soule schal lyue to hym; and my seed schal serue him.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 A generacioun to comyng schal be teld to the Lord; and heuenes schulen telle his riytfulnesse to the puple that schal be borun, whom the Lord made.
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
