Luke 17
1 Then said He to the disciples, It is impossible that offences should not come: but wo to him by whom they come.
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
2 It were better for him that a milstone were hung about his neck, and he were thrown into the sea, than that he should cause one of these little ones to offend.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Take heed to yourselves: if thy brother trespass against thee, rebuke him; and if he repent, forgive him.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 And if he trespass against thee seven times a day, and seven times in a day return to thee, saying, I repent; thou shalt forgive him.
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 And the apostles said unto the Lord, Increase our faith.
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 And the Lord said, If ye had faith but as a grain of mustard-seed, ye might say to this sycamine-tree, Be thou rooted up and planted in the sea; and it would obey you.
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 But which of you having a servant plowing, or feeding cattle, will say to him, as soon as he comes in from the field, Come hither and sit down at table?
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
8 But will he not rather say to him, Get ready my supper, and gird thyself, and wait upon me, till I have done, and afterwards thou shalt eat and drink.
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
9 Is he obliged to that servant for doing what he was ordered?
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
10 I think not. So likewise ye, when ye have done all things that were commanded you, say we are unprofitable servants, for we have done only what we ought to do.
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 And as He was going to Jerusalem, He passed through the midst of Samaria and Galilee;
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 and as He entered into a certain village, there met Him ten men that were lepers:
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
13 who stood at a distance, and lifted up their voice, saying, Jesus master, have pity on us.
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 And when He saw them, He said unto them, Go and shew yourselves to the priests. And it came to pass as they were going, they were cleansed.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 And one of them, perceiving that he was healed, returned, with a loud voice glorifying God:
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
16 and fell prostrate at his feet, giving Him thanks; and He was a Samaritan.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 And Jesus answered and said, Were not all the ten cleansed? and where are the other nine?
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
18 Are there none returning to give glory to God, but this stranger?
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 And He said to him, Arise, go thy way; thy faith hath saved thee.
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 And being asked by the pharisees, when the kingdom of God should come, He answered and said, the kingdom of God cometh not with observation.
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
21 Neither shall they say, Behold it is here, or behold it is there; for the kingdom of God is within you.
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 And He said to the disciples, the time will come, when ye shall desire to see one of the days of the Son of man, and shall not see it.
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
23 And they will say to you, Behold, He is here, or behold He is there: but go not after them, nor follow them.
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
24 For as the lightning which lightneth from the one part of heaven shineth to the other: so also shall the Son of man be in his day.
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 But He must suffer many things first, and be rejected by this generation.
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
26 And as it was in the days of Noah, so shall it be also in the days of the Son of man.
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 They were eating, drinking, marrying, and being married, till the day that Noah went into the ark: and the flood came and destroyed them all.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 And as it was likewise in the days of Lot; they were eating, drinking, buying, selling, planting, and building:
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 but the very day that Lot went out from Sodom, it rained fire and brimstone from heaven and destroyed them all.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Thus shall it be in the day that the Son of man is revealed.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 In that day, whoever shall be on the house-top, and his goods in the house, let him not come down into it to take them away: and he that is in the field, let him likewise not return back.
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 Remember Lot's wife. Whosoever shall seek to save his life, shall lose it;
Pomněte na Lotovu ženu.
33 and whosoever will venture his life, shall preserve it.
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
34 In that night there shall be two in one bed; the one shall be taken and the other left:
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 two women shall be grinding together; the one shall be taken and the other left:
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
36 two men shall be in the field; the one shall be taken and the other left.
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 And they answered and said unto Him, Where, Lord? And He said to them, where the carcase is, there will the eagles be gathered together.
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
