Mark 12
1 He began to speak to them in parables. “A man planted a vineyard, put a hedge around it, dug a pit for the wine press, built a tower, rented it out to a farmer, and went into another country.
Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a pronajal ji vinařům, i odšel na cestu.
2 When it was time, he sent a servant to the farmer to get from the farmer his share of the fruit of the vineyard.
A když toho čas byl, poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3 They took him, beat him, and sent him away empty.
Oni pak javše jej, zmrskali ho, a odeslali prázdného.
4 Again, he sent another servant to them; and they threw stones at him, wounded him in the head, and sent him away shamefully treated.
I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu, a odeslali zohaveného.
5 Again he sent another, and they killed him, and many others, beating some, and killing some.
I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali, a jiné zmordovali.
6 Therefore still having one, his beloved son, he sent him last to them, saying, ‘They will respect my son.’
Ještě pak maje jediného syna milého, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ustýdnouť se syna mého.
7 But those farmers said amongst themselves, ‘This is the heir. Come, let’s kill him, and the inheritance will be ours.’
Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; poďte, zabíme jej, a budeť naše dědictví.
8 They took him, killed him, and cast him out of the vineyard.
Tedy javše jej, zabili ho, a vyvrhli ven z vinice.
9 What therefore will the lord of the vineyard do? He will come and destroy the farmers, and will give the vineyard to others.
Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10 Haven’t you even read this Scripture: ‘The stone which the builders rejected was made the head of the corner.
Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli stavitelé, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11 This was from the Lord. It is marvellous in our eyes’?”
Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12 They tried to seize him, but they feared the multitude; for they perceived that he spoke the parable against them. They left him and went away.
I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13 They sent some of the Pharisees and the Herodians to him, that they might trap him with words.
Potom poslali k němu některé z farizeů a Herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14 When they had come, they asked him, “Rabbi, we know that you are honest, and don’t defer to anyone; for you aren’t partial to anyone, but truly teach the way of God. Is it lawful to pay taxes to Caesar, or not?
Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15 Shall we give, or shall we not give?” But he, knowing their hypocrisy, said to them, “Why do you test me? Bring me a denarius, that I may see it.”
On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16 They brought it. He said to them, “Whose is this image and inscription?” They said to him, “Caesar’s.”
A oni podali. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17 Yeshua answered them, “Render to Caesar the things that are Caesar’s, and to God the things that are God’s.” They marvelled greatly at him.
I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18 Some Sadducees, who say that there is no resurrection, came to him. They asked him, saying,
Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19 “Rabbi, Moses wrote to us, ‘If a man’s brother dies and leaves a wife behind him, and leaves no children, that his brother should take his wife and raise up offspring for his brother.’
Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho, a vzbudil símě bratru svému.
20 There were seven brothers. The first took a wife, and dying left no offspring.
I bylo sedm bratrů. A první pojav manželku, a umřev, nepozůstavil semene.
21 The second took her, and died, leaving no children behind him. The third likewise;
A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22 and the seven took her and left no children. Last of all the woman also died.
A tak ji pojalo těch sedm, a nezůstavili semene. Nejposléze pak po všech umřela i ta žena.
23 In the resurrection, when they rise, whose wife will she be of them? For the seven had her as a wife.”
Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Nebo jich sedm mělo ji za manželku.
24 Yeshua answered them, “Isn’t this because you are mistaken, not knowing the Scriptures nor the power of God?
A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte písem ani moci Boží?
25 For when they will rise from the dead, they neither marry nor are given in marriage, but are like angels in heaven.
Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26 But about the dead, that they are raised, haven’t you read in the book of Moses about the Bush, how God spoke to him, saying, ‘I am the God of Abraham, the God of Isaac, and the God of Jacob’?
O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knize Mojžíšově, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův, a Bůh Izákův, a Bůh Jákobův?
27 He is not the God of the dead, but of the living. You are therefore badly mistaken.”
Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28 One of the scribes came and heard them questioning together, and knowing that he had answered them well, asked him, “Which commandment is the greatest of all?”
Tedy přistoupil jeden z zákonníků, slyšev je spolu se hádající, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho: Které jest přikázaní první ze všech?
29 Yeshua answered, “The greatest is: ‘Hear, Israel, the Lord our God, the Lord is one.
A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázaní jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30 You shall love the Lord your God with all your heart, with all your soul, with all your mind, and with all your strength.’ This is the first commandment.
Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázaní.
31 The second is like this: ‘You shall love your neighbour as yourself.’ There is no other commandment greater than these.”
Druhé pak podobné toto: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázaní jiného nad tato není.
32 The scribe said to him, “Truly, Rabbi, you have said well that he is one, and there is none other but he;
I řekl jemu ten zákonník: Mistře, dobře jsi v pravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
33 and to love him with all the heart, with all the understanding, all the soul, and with all the strength, and to love his neighbour as himself, is more important than all whole burnt offerings and sacrifices.”
A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého jest nade všecky zápaly a oběti.
34 When Yeshua saw that he answered wisely, he said to him, “You are not far from God’s Kingdom.” No one dared ask him any question after that.
A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více nesměl se ho tázati.
35 Yeshua responded, as he taught in the temple, “How is it that the scribes say that the Messiah is the son of David?
I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákonníci, že Kristus jest syn Davidův?
36 For David himself said in the Holy Spirit, ‘The Lord said to my Lord, “Sit at my right hand, until I make your enemies the footstool of your feet.”’
Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé za podnože noh tvých.
37 Therefore David himself calls him Lord, so how can he be his son?” The common people heard him gladly.
Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž tedy syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38 In his teaching he said to them, “Beware of the scribes, who like to walk in long robes, and to get greetings in the marketplaces,
I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákonníků, kteříž chtějí v krásném rouše choditi, a pozdravováni býti na trzích,
39 and to get the best seats in the synagogues and the best places at feasts,
A na předních stolicech seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40 those who devour widows’ houses, and for a pretence make long prayers. These will receive greater condemnation.”
Kteřížto zžírají domy vdovské, a to pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41 Yeshua sat down opposite the treasury and saw how the multitude cast money into the treasury. Many who were rich cast in much.
A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42 A poor widow came and she cast in two small brass coins, which equal a quadrans coin.
A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, což jest čtvrtá částka peníze.
43 He called his disciples to himself and said to them, “Most certainly I tell you, this poor widow gave more than all those who are giving into the treasury,
I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44 for they all gave out of their abundance, but she, out of her poverty, gave all that she had to live on.”
Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.
