Yochanan 6
1 After these things, Yeshua went away to the other side of the sea of Galilee, which is also called the Sea of Tiberias.
Potom odšel Ježíš za moře Galilejské neb Tiberiadské.
2 A great multitude followed him, because they saw his signs which he did on those who were sick.
A šel za ním zástup veliký; nebo viděli divy jeho, kteréž činil nad nemocnými.
3 Yeshua went up into the mountain, and he sat there with his disciples.
I všel na horu Ježíš, a tam seděl s učedlníky svými.
4 Now the Passover, the Jewish festival, was at hand.
Byla pak blízko velikanoc, svátek Židovský.
5 Yeshua therefore, lifting up his eyes and seeing that a great multitude was coming to him, said to Philip, “Where are we to buy bread, that these may eat?”
Tedy pozdvih očí Ježíš, a viděv, že zástup veliký jde k němu, dí Filipovi: Kde nakoupíme chlebů, aby pojedli tito?
6 He said this to test him, for he himself knew what he would do.
(Ale to řekl, pokoušeje ho; nebo on věděl, co by měl učiniti.)
7 Philip answered him, “Two hundred denarii worth of bread is not sufficient for them, that every one of them may receive a little.”
Odpověděl jemu Filip: Za dvě stě peněz chlebů nepostačí jim, aby jeden každý z nich něco maličko vzal.
8 One of his disciples, Andrew, Simon Peter’s brother, said to him,
Dí jemu jeden z učedlníků jeho, Ondřej, bratr Šimona Petra:
9 “There is a boy here who has five barley loaves and two fish, but what are these amongst so many?”
Jestiť mládenček jeden zde, kterýž má pět chlebů ječných a dvě rybičky. Ale coť jest to mezi tak mnohé?
10 Yeshua said, “Have the people sit down.” Now there was much grass in that place. So the men sat down, in number about five thousand.
I řekl Ježíš: Rozkažte lidu, ať se usadí. A bylo trávy mnoho na tom místě. I posadilo se mužů v počtu okolo pěti tisíců.
11 Yeshua took the loaves, and having given thanks, he distributed to the disciples, and the disciples to those who were sitting down, likewise also of the fish as much as they desired.
Tedy Ježíš vzal ty chleby, a díky učiniv, rozdával učedlníkům, učedlníci pak sedícím; též podobně z těch rybiček, jakž mnoho chtěli.
12 When they were filled, he said to his disciples, “Gather up the broken pieces which are left over, that nothing be lost.”
A když byli nasyceni, řekl učedlníkům svým: Zbeřte ty drobty, kteříž zůstali, ať nezhynou.
13 So they gathered them up, and filled twelve baskets with broken pieces from the five barley loaves, which were left over by those who had eaten.
I sebrali a naplnili dvanácte košů drobtů z těch pěti chlebů ječných, kteříž pozůstali po těch, kteříž jedli.
14 When therefore the people saw the sign which Yeshua did, they said, “This is truly the Prophet who comes into the world.”
Ti pak lidé, uzřevše ten div, kterýž učinil Ježíš, pravili: Tento jest jistě prorok, kterýž měl přijíti na svět.
15 Yeshua therefore, perceiving that they were about to come and take him by force to make him king, withdrew again to the mountain by himself.
Tedy Ježíš věda, že by měli přijíti a chytiti jej, aby ho učinili králem, ušel na horu opět sám jediný.
16 When evening came, his disciples went down to the sea.
Když pak byl večer, sstoupili učedlníci jeho k moři.
17 They entered into the boat, and were going over the sea to Capernaum. It was now dark, and Yeshua had not come to them.
A vstoupivše na lodí, plavili se přes moře do Kafarnaum. A bylo již tma, a nepřišel byl Ježíš k nim.
18 The sea was tossed by a great wind blowing.
Moře pak dutím velikého větru zdvihalo se.
19 When therefore they had rowed about twenty-five or thirty stadia, they saw Yeshua walking on the sea and drawing near to the boat; and they were afraid.
A odplavivše se honů jako pětmecítma neb třidceti, uzřeli Ježíše, an chodí po moři, a přibližuje se k lodí. I báli se.
20 But he said to them, “It is I. Don’t be afraid.”
On pak řekl jim: Jáť jsem, nebojte se.
21 They were willing therefore to receive him into the boat. Immediately the boat was at the land where they were going.
I vzali ho na lodí ochotně, a hned lodí přiběhla k zemi, do kteréž se plavili.
22 On the next day, the multitude that stood on the other side of the sea saw that there was no other boat there, except the one in which his disciples had embarked, and that Yeshua hadn’t entered with his disciples into the boat, but his disciples had gone away alone.
Nazejtří zástup, kterýž byl za mořem, viděv, že jiné lodičky nebylo, než ta jedna, na kterouž byli vstoupili učedlníci jeho, a že Ježíš nebyl všel s učedlníky svými na lodí, ale sami učedlníci jeho byli se plavili,
23 However, boats from Tiberias came near to the place where they ate the bread after the Lord had given thanks.
(Jiné pak lodí byly připlouly od Tiberiady k tomu místu blízko, kdež byli jedli chléb, když díky učinil Pán, )
24 When the multitude therefore saw that Yeshua wasn’t there, nor his disciples, they themselves got into the boats and came to Capernaum, seeking Yeshua.
Když tedy uzřel zástup, že Ježíše tu není, ani učedlníků jeho, vstoupili i oni na lodí, a přijeli do Kafarnaum, hledajíce Ježíše.
25 When they found him on the other side of the sea, they asked him, “Rabbi, when did you come here?”
A nalezše ho za mořem, řekli jemu: Mistře, kdy jsi sem přišel?
26 Yeshua answered them, “Most certainly I tell you, you seek me, not because you saw signs, but because you ate of the loaves and were filled.
Odpověděl jim Ježíš a řekl: Amen, amen pravím vám: Hledáte mne, ne proto že jste divy viděli, ale že jste jedli chleby a nasyceni jste.
27 Don’t work for the food which perishes, but for the food which remains to eternal life, which the Son of Man will give to you. For God the Father has sealed him.” (aiōnios g166)
Pracujte ne o pokrm, kterýž hyne, ale o ten pokrm, kterýž zůstává k životu věčnému, kterýž Syn člověka dá vám. Nebo tohoť potvrdil Bůh Otec. (aiōnios g166)
28 They said therefore to him, “What must we do, that we may work the works of God?”
Tedy řekli jemu: Co budeme činiti, abychom dělali dílo Boží?
29 Yeshua answered them, “This is the work of God, that you believe in him whom he has sent.”
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Totoť jest to dílo Boží, abyste věřili v toho, kteréhož on poslal.
30 They said therefore to him, “What then do you do for a sign, that we may see and believe you? What work do you do?
I řekli jemu: Jakéž pak ty znamení činíš, abychom viděli a věřili tobě? Co děláš?
31 Our fathers ate the manna in the wilderness. As it is written, ‘He gave them bread out of heaven to eat.’”
Otcové naši jedli mannu na poušti, jakož psáno jest: Chléb s nebe dal jim jísti.
32 Yeshua therefore said to them, “Most certainly, I tell you, it wasn’t Moses who gave you the bread out of heaven, but my Father gives you the true bread out of heaven.
Tedy řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Ne Mojžíš dal vám chléb s nebe, ale Otec můj vám dává ten chléb s nebe pravý.
33 For the bread of God is that which comes down out of heaven and gives life to the world.”
Nebo chléb Boží ten jest, kterýž sstupuje s nebe, a dává život světu.
34 They said therefore to him, “Lord, always give us this bread.”
I řekli jemu: Pane, dávejž nám chléb ten vždycky.
35 Yeshua said to them, “I am the bread of life. Whoever comes to me will not be hungry, and whoever believes in me will never be thirsty.
Ježíš pak řekl jim: Jáť jsem ten chléb života. Kdož přichází ke mně, nebude nikoli lačněti, a kdož věří ve mne, nebude žízniti nikdy.
36 But I told you that you have seen me, and yet you don’t believe.
Ale pověděl jsem vám, anobrž viděli jste mne, a nevěříte.
37 All those whom the Father gives me will come to me. He who comes to me I will in no way throw out.
Všecko, což mi dává Otec, ke mně přijde, a toho, kdož ke mně přijde, nevyvrhu ven.
38 For I have come down from heaven, not to do my own will, but the will of him who sent me.
Nebo jsem sstoupil s nebe, ne abych činil vůli svou, ale vůli toho, kterýž mne poslal.
39 This is the will of my Father who sent me, that of all he has given to me I should lose nothing, but should raise him up at the last day.
Tatoť jest pak vůle toho, kterýž mne poslal, Otcova, abych ničeho toho, což mi dal, neztratil, ale vzkřísil to v nejposlednější den.
40 This is the will of the one who sent me, that everyone who sees the Son and believes in him should have eternal life; and I will raise him up at the last day.” (aiōnios g166)
A tatoť jest vůle toho, kterýž mne poslal, aby každý, kdož vidí Syna a věří v něho, měl život věčný. A jáť jej vzkřísím v den nejposlednější. (aiōnios g166)
41 The Judeans therefore murmured concerning him, because he said, “I am the bread which came down out of heaven.”
I reptali Židé na něho, že řekl: Já jsem chléb ten, kterýž jsem s nebe sstoupil.
42 They said, “Isn’t this Yeshua, the son of Joseph, whose father and mother we know? How then does he say, ‘I have come down out of heaven’?”
A pravili: Zdaliž tento není Ježíš, syn Jozefův, jehož my otce i matku známe? Kterak pak dí tento: S nebe jsem sstoupil?
43 Therefore Yeshua answered them, “Don’t murmur amongst yourselves.
Tedy odpověděl Ježíš a řekl jim: Nerepcete vespolek.
44 No one can come to me unless the Father who sent me draws him; and I will raise him up in the last day.
Žádný nemůž přijíti ke mně, jediné leč Otec můj, kterýž mne poslal, přitrhl by jej; a jáť jej vzkřísím v den nejposlednější.
45 It is written in the Prophets, ‘They will all be taught by God.’ Therefore everyone who hears from the Father and has learnt, comes to me.
Psáno jest v prorocích: A budou všickni učeni od Boha. Protož každý, kdož slyšel od Otce a naučil se, jdeť ke mně.
46 Not that anyone has seen the Father, except he who is from God. He has seen the Father.
Ne že by kdo viděl Otce, jediné ten, kterýž jest od Boha, tenť viděl Otce.
Amen, amen pravím vám: Kdož věří ve mne, máť život věčný. (aiōnios g166)
48 I am the bread of life.
Jáť jsem ten chléb života.
49 Your fathers ate the manna in the wilderness and they died.
Otcové vaši jedli mannu na poušti, a zemřeli.
50 This is the bread which comes down out of heaven, that anyone may eat of it and not die.
Totoť jest chléb ten s nebe sstupující. Kdož by koli jej jedl, neumřeť.
51 I am the living bread which came down out of heaven. If anyone eats of this bread, he will live forever. Yes, the bread which I will give for the life of the world is my flesh.” (aiōn g165)
Jáť jsem ten chléb živý, kterýž jsem s nebe sstoupil. Bude-li kdo jísti ten chléb, živ bude na věky. A chléb, kterýž já dám, tělo mé jest, kteréž já dám za život světa. (aiōn g165)
52 The Judeans therefore contended with one another, saying, “How can this man give us his flesh to eat?”
Tedy hádali se Židé vespolek, řkouce: Kterak tento může nám dáti tělo jísti?
53 Yeshua therefore said to them, “Most certainly I tell you, unless you eat the flesh of the Son of Man and drink his blood, you don’t have life in yourselves.
I řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Nebudete-li jísti těla Syna člověka a píti krve jeho, nemáte života v sobě.
54 He who eats my flesh and drinks my blood has eternal life, and I will raise him up at the last day. (aiōnios g166)
Kdož jí mé tělo a pije mou krev, máť život věčný, a jáť jej vzkřísím v nejposlednější den. (aiōnios g166)
55 For my flesh is food indeed, and my blood is drink indeed.
Nebo tělo mé právě jest pokrm, a krev má právě jest nápoj.
56 He who eats my flesh and drinks my blood lives in me, and I in him.
Kdo jí mé tělo a pije mou krev, ve mně přebývá a já v něm.
57 As the living Father sent me, and I live because of the Father, so he who feeds on me will also live because of me.
Jakož mne poslal ten živý Otec, a já živ jsem skrze Otce, tak kdož jí mne, i on živ bude skrze mne.
58 This is the bread which came down out of heaven—not as our fathers ate the manna and died. He who eats this bread will live forever.” (aiōn g165)
Totoť jest ten chléb, kterýž s nebe sstoupil. Ne jako otcové vaši jedli mannu, a zemřeli. Kdož jí chléb tento, živť bude na věky. (aiōn g165)
59 He said these things in the synagogue, as he taught in Capernaum.
Toto mluvil v škole, uče v Kafarnaum.
60 Therefore many of his disciples, when they heard this, said, “This is a hard saying! Who can listen to it?”
Tedy mnozí z učedlníků jeho, slyševše to, řekli: Tvrdáť jest tato řeč. Kdo ji může slyšeti?
61 But Yeshua knowing in himself that his disciples murmured at this, said to them, “Does this cause you to stumble?
Ale věda Ježíš sám v sobě, že by proto reptali učedlníci jeho, řekl jim: To vás uráží?
62 Then what if you would see the Son of Man ascending to where he was before?
Co pak, kdybyste uzřeli Syna člověka, an vstupuje, kdež prvé byl?
63 It is the spirit who gives life. The flesh profits nothing. The words that I speak to you are spirit, and are life.
Duch jest, kterýž obživuje, těloť nic neprospívá. Slova, kteráž já mluvím vám, Duch jsou a život jsou.
64 But there are some of you who don’t believe.” For Yeshua knew from the beginning who they were who didn’t believe, and who it was who would betray him.
Ale jsouť někteří z vás, ješto nevěří. Nebo věděl Ježíš od počátku, kdo by byli nevěřící, a kdo by ho měl zraditi.
65 He said, “For this cause I have said to you that no one can come to me, unless it is given to him by my Father.”
I pravil: Protož jsem vám řekl, že žádný nemůže přijíti ke mně, leč by jemu bylo dáno od Otce mého.
66 At this, many of his disciples went back and walked no more with him.
A z toho mnozí z učedlníků jeho odešli zpět, a nechodili s ním více.
67 Yeshua said therefore to the twelve, “You don’t also want to go away, do you?”
Tedy řekl Ježíš ke dvanácti: Zdaliž i vy chcete odjíti?
68 Simon Peter answered him, “Lord, to whom would we go? You have the words of eternal life. (aiōnios g166)
I odpověděl jemu Šimon Petr: Pane, k komu půjdeme? Slova věčného života máš. (aiōnios g166)
69 We have come to believe and know that you are the Messiah, the Son of the living God.”
A my jsme uvěřili, a poznali, že jsi ty Kristus, Syn Boha živého.
70 Yeshua answered them, “Didn’t I choose you, the twelve, and one of you is a devil?”
Odpověděl jim Ježíš: Však jsem já vás dvanácte vyvolil, a jeden z vás ďábel jest.
71 Now he spoke of Judah, the son of Simon Iscariot, for it was he who would betray him, being one of the twelve.
A to řekl o Jidášovi Šimona Iškariotského; nebo ten jej měl zraditi, byv jeden ze dvanácti.
