Psalms 22
1 For the Chief Musician; set to “The Doe of the Morning.” A Psalm by David. My God, my God, why have you forsaken me? Why are you so far from helping me, and from the words of my groaning?
Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.
2 My God, I cry in the daytime, but you don’t answer; in the night season, and am not silent.
Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.
3 But you are holy, you who inhabit the praises of Israel.
Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.
4 Our fathers trusted in you. They trusted, and you delivered them.
V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.
5 They cried to you, and were delivered. They trusted in you, and were not disappointed.
K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.
6 But I am a worm, and no man; a reproach of men, and despised by the people.
Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.
7 All those who see me mock me. They insult me with their lips. They shake their heads, saying,
Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:
8 “He trusts in Yahweh. Let him deliver him. Let him rescue him, since he delights in him.”
Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.
9 But you brought me out of the womb. You made me trust while at my mother’s breasts.
Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.
10 I was thrown on you from my mother’s womb. You are my God since my mother bore me.
Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.
11 Don’t be far from me, for trouble is near. For there is no one to help.
Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.
12 Many bulls have surrounded me. Strong bulls of Bashan have encircled me.
Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.
13 They open their mouths wide against me, lions tearing prey and roaring.
Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.
14 I am poured out like water. All my bones are out of joint. My heart is like wax. It is melted within me.
Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.
15 My strength is dried up like a potsherd. My tongue sticks to the roof of my mouth. You have brought me into the dust of death.
Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.
16 For dogs have surrounded me. A company of evildoers have enclosed me. They have pierced my hands and feet.
Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.
17 I can count all of my bones. They look and stare at me.
Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.
18 They divide my garments among them. They cast lots for my clothing.
Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.
19 But don’t be far off, Yahweh. You are my help. Hurry to help me!
Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.
20 Deliver my soul from the sword, my precious life from the power of the dog.
Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.
21 Save me from the lion’s mouth! Yes, you have rescued me from the horns of the wild oxen.
Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.
22 I will declare your name to my brothers. Among the assembly, I will praise you.
I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:
23 You who fear Yahweh, praise him! All you descendants of Jacob, glorify him! Stand in awe of him, all you descendants of Israel!
Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.
24 For he has not despised nor abhorred the affliction of the afflicted, neither has he hidden his face from him; but when he cried to him, he heard.
Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.
25 My praise of you comes in the great assembly. I will pay my vows before those who fear him.
O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.
26 The humble shall eat and be satisfied. They shall praise Yahweh who seek after him. Let your hearts live forever.
Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.
27 All the ends of the earth shall remember and turn to Yahweh. All the relatives of the nations shall worship before you.
Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.
28 For the kingdom is Yahweh’s. He is the ruler over the nations.
Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.
29 All the rich ones of the earth shall eat and worship. All those who go down to the dust shall bow before him, even he who can’t keep his soul alive.
Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.
30 Posterity shall serve him. Future generations shall be told about the Lord.
Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.
31 They shall come and shall declare his righteousness to a people that shall be born, for he has done it.
Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.
