Psalms 10
1 Why do you stand far off, Yahweh? Why do you hide yourself in times of trouble?
Proč, ó Hospodine, stojíš zdaleka, a skrýváš se v čas ssoužení?
2 In arrogance, the wicked hunt down the weak. They are caught in the schemes that they devise.
Z pychu bezbožník protivenství činí chudému. Ó by jati byli v zlých radách, kteréž vymýšlejí.
3 For the wicked boasts of his heart’s cravings. He blesses the greedy and condemns Yahweh.
Neboť se honosí bezbožník v líbostech života svého, a lakomý sobě pochlebuje, a Hospodina popouzí.
4 The wicked, in the pride of his face, has no room in his thoughts for God.
Bezbožník pro pýchu, kterouž na sobě prokazuje, nedbá na nic; všecka myšlení jeho jsou, že není Boha.
5 His ways are prosperous at all times. He is arrogant, and your laws are far from his sight. As for all his adversaries, he sneers at them.
Dobře mu se daří na cestách jeho všelikého času, soudové tvoji vzdáleni jsou od něho, i na všecky nepřátely své fouká,
6 He says in his heart, “I shall not be shaken. For generations I shall have no trouble.”
Říkaje v srdci svém: Nepohnuť se od národu až do pronárodu, nebo ne bojím se zlého.
7 His mouth is full of cursing, deceit, and oppression. Under his tongue is mischief and iniquity.
Ústa jeho plná jsou zlořečenství, i chytrosti a lsti; pod jazykem jeho trápení a starost.
8 He lies in wait near the villages. From ambushes, he murders the innocent. His eyes are secretly set against the helpless.
Sedí v zálohách ve vsech a v skrýších, aby zamordoval nevinného; očima svýma po chudém špehuje.
9 He lurks in secret as a lion in his ambush. He lies in wait to catch the helpless. He catches the helpless when he draws him in his net.
Číhá v skrytě jako lev v jeskyni své, číhá, aby pochytil chudého, uchvacujeť jej, a táhne pod sítku svou.
10 The helpless are crushed. They collapse. They fall under his strength.
Připadá a stuluje se, dokudž by nevpadlo v silné pazoury jeho shromáždění chudých.
11 He says in his heart, “God has forgotten. He hides his face. He will never see it.”
Říká v srdci svém: Zapomenulť jest Bůh silný, skryl tvář svou, nepohledíť na věky.
12 Arise, Yahweh! God, lift up your hand! Don’t forget the helpless.
Povstaniž, Hospodine Bože silný, vznes ruku svou, nezapomínejž se nad chudými.
13 Why does the wicked person condemn God, and say in his heart, “God won’t call me into account”?
Proč má bezbožník Boha popouzeti, říkaje v srdci svém, že toho vyhledávati nebudeš?
14 But you do see trouble and grief. You consider it to take it into your hand. You help the victim and the fatherless.
Díváš se do času, nebo ty nátisk a bolest spatřuješ, abys jim odplatil rukou svou; na tebeť se spouští chudý, sirotku ty jsi spomocník.
15 Break the arm of the wicked. As for the evil man, seek out his wickedness until you find none.
Potři rámě bezbožného, a vyhledej nepravosti zlostného, tak aby neostál.
16 Yahweh is King forever and ever! The nations will perish out of his land.
Hospodin jest králem věčných věků, národové z země své hynou.
17 Yahweh, you have heard the desire of the humble. You will prepare their heart. You will cause your ear to hear,
Žádost ponížených vyslýcháš, Hospodine, utvrzuješ srdce jejich, ucha svého k nim nakloňuješ,
18 to judge the fatherless and the oppressed, that man who is of the earth may terrify no more.
Abys soud činil sirotku a ssouženému, tak aby jich nessužoval více člověk bídný a zemský.
