Ephesians 4
1 I therefore, the prisoner in the Lord, beg you to walk worthily of the calling with which you were called,
Prosímť tedy vás já vězeň v Pánu, abyste chodili tak, jakž hodné jest na to povolání, kterýmž povoláni jste,
2 with all lowliness and humility, with patience, bearing with one another in love,
Se vší pokorou, tichostí, i s snášelivostí, snášejíce se vespolek v lásce,
3 being eager to keep the unity of the Spirit in the bond of peace.
Usilujíce zachovávati jednotu Ducha v svazku pokoje.
4 There is one body and one Spirit, even as you also were called in one hope of your calling,
Jedno jest tělo, a jeden Duch, jakož i povoláni jste v jedné naději povolání svého.
5 one Lord, one faith, one baptism,
Jeden Pán, jedna víra, jeden křest,
6 one God and Father of all, who is over all and through all and in us all.
Jeden Bůh a Otec všech, kterýž jest nade všecko, a skrze všecko, i ve všech vás.
7 But to each one of us, the grace was given according to the measure of the gift of Christ.
Ale jednomu každému z nás dána jest milost podlé míry obdarování Kristova.
8 Therefore he says, “When he ascended on high, he led captivity captive, and gave gifts to people.”
Protož dí: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.
9 Now this, “He ascended”, what is it but that he also first descended into the lower parts of the earth?
Ale to, že vstoupil, co jest, jediné že i sstoupil prvé do nejnižších stran země?
10 He who descended is the one who also ascended far above all the heavens, that he might fill all things.
Ten pak, kterýž sstoupil, onť jest, kterýž i vstoupil vysoko nade všecka nebesa, aby naplnil všecko.
11 He gave some to be apostles; and some, prophets; and some, evangelists; and some, shepherds and teachers;
A onť dal některé zajisté apoštoly, některé pak proroky, jiné pak evangelisty, jiné pak pastýře a učitele,
12 for the perfecting of the saints, to the work of serving, to the building up of the body of Christ,
Pro spořádání svatých, k dílu služebnosti, pro vzdělání těla Kristova,
13 until we all attain to the unity of the faith and of the knowledge of the Son of God, to a full grown man, to the measure of the stature of the fullness of Christ,
Až bychom se sběhli všickni v jednotu víry a známosti Syna Božího, v muže dokonalého, v míru postavy plného věku Kristova,
14 that we may no longer be children, tossed back and forth and carried about with every wind of doctrine, by the trickery of men, in craftiness, after the wiles of error;
Abychom již více nebyli děti, zmítající se a točící každým větrem učení v neustavičnosti lidské, v chytrosti k oklamávání lstivému;
15 but speaking truth in love, we may grow up in all things into him who is the head, Christ,
Ale upřímě se majíce v lásce, rosťme v toho všelijak, kterýž jest hlava, totiž v Krista.
16 from whom all the body, being fitted and knit together through that which every joint supplies, according to the working in measure of each individual part, makes the body increase to the building up of itself in love.
Z kteréhož všecko tělo příslušně spojené a svázané po všech kloubích přisluhování, podlé vnitřní moci v míru jednoho každého ouda, zrůst, jakž na tělo přísluší, béře, k vzdělání svému v lásce.
17 This I say therefore, and testify in the Lord, that you no longer walk as the rest of the Gentiles also walk, in the futility of their mind,
A protož totoť pravím a osvědčuji skrze Pána, abyste již více nechodili, jako i jiní pohané chodí, v marnosti mysli své,
18 being darkened in their understanding, alienated from the life of God because of the ignorance that is in them, because of the hardening of their hearts.
Zatemnění v rozumu, odcizeni jsouce od života Božího, pro neznámost, kteráž jest v nich z zatvrzení srdce jejich.
19 They, having become callous, gave themselves up to lust, to work all uncleanness with greediness.
Kteříž zoufavše sobě, vydali se v nestydatost, aby všelikou nečistotu páchali s chtivostí.
20 But you didn’t learn Christ that way,
Ale vy ne tak jste se vyučili od Krista,
21 if indeed you heard him and were taught in him, even as truth is in Jesus:
Ač jestliže jste ho slyšeli, a o něm byli vyučeni, jakž jest pravda v Ježíšovi,
22 that you put away, as concerning your former way of life, the old man that grows corrupt after the lusts of deceit,
Totiž, žeť vám náleží složiti ono první obcování podlé toho starého člověka, rušícího se, podlé žádosti oklamávajících,
23 and that you be renewed in the spirit of your mind,
Obnoviti se pak duchem mysli své,
24 and put on the new man, who in the likeness of God has been created in righteousness and holiness of truth.
A obléci toho nového člověka, podlé Boha stvořeného, v spravedlnosti a v svatosti pravdy.
25 Therefore, putting away falsehood, speak truth each one with his neighbor, for we are members of one another.
Protož složíce lež, mluvtež pravdu jeden každý s bližním svým; nebo jsme vespolek oudové.
26 “Be angry, and don’t sin.” Don’t let the sun go down on your wrath,
Hněvejte se, a nehřešte; slunce nezapadej na hněvivost vaši.
27 and don’t give place to the devil.
Nedávejte místa ďáblu.
28 Let him who stole steal no more; but rather let him labor, producing with his hands something that is good, that he may have something to give to him who has need.
Kdo kradl, již více nekraď, ale raději pracuj, dělaje rukama, což dobrého jest, aby měl, z čeho uděliti nuznému.
29 Let no corrupt speech proceed out of your mouth, but only what is good for building others up as the need may be, that it may give grace to those who hear.
Žádná řeč mrzutá nevycházej z úst vašich, ale jestli jaká dobrá k vzdělání užitečnému, aby dala milost posluchačům.
30 Don’t grieve the Holy Spirit of God, in whom you were sealed for the day of redemption.
A nezarmucujte Ducha svatého Božího, kterýmž znamenáni jste ke dni vykoupení.
31 Let all bitterness, wrath, anger, outcry, and slander be put away from you, with all malice.
Všeliká hořkost, a rozzlobení se, i hněv, i křik, i rouhání buď odjato od vás, se vší zlostí,
32 And be kind to one another, tender hearted, forgiving each other, just as God also in Christ forgave you.
Ale buďte k sobě vespolek dobrotiví, milosrdní, odpouštějíce sobě vespolek, jakož i Bůh v Kristu odpustil vám.
