Luke 14
1 And it came to pass, as he went into the house of one of the chief Pharisees to eat bread on the sabbath, that they watched him.
I stalo se, když všel Ježíš do domu nějakého knížete farizejského v sobotu, aby jedl chléb, že oni šetřili ho.
2 And behold, there was a certain man before him who had the dropsy.
A aj, člověk nějaký vodnotelný byl před ním.
3 And Jesus answering, spoke to the lawyers and Pharisees, saying, Is it lawful to heal on the sabbath?
I odpověděv Ježíš, dí zákonníkům a farizeům, řka: Sluší-li v sobotu uzdravovati?
4 And they held their peace. And he took [him] and healed him, and let him go;
Oni pak mlčeli. Tedy on dosáh jeho, uzdravil a propustil.
5 And answered them, saying, Which of you shall have an ass or an ox fallen into a pit, and will not forthwith pull him out on the sabbath?
A odpověděv jim, řekl: Čí z vás osel aneb vůl upadl by do studnice, a ne i hned by ho vytáhl v den sobotní?
6 And they could not answer him again to these things.
I nemohli jemu na to odpovědíti.
7 And he put forth a parable to those who were invited, when he marked how they chose out the chief rooms; saying to them,
Pověděl také i pozvaným podobenství, (spatřiv to, kterak přední místa vyvolovali, ) řka jim:
8 When thou art invited by any [man] to a wedding, sit not down in the highest room, lest a more honorable man than thou be invited by him;
Kdybys byl od někoho pozván na svadbu, nesedej na předním místě, aťby snad vzácnější než ty nebyl pozván od něho.
9 And he that invited thee and him, shall come and say to thee, Give this man place; and thou begin with shame to take the lowest room.
A přijda ten, kterýž tebe i onoho pozval, řekl by tobě: Dej tomuto místo. A tehdy počal bys s hanbou na posledním místě seděti.
10 But when thou art invited, go and sit down in the lowest room; that when he that invited thee cometh, he may say to thee, Friend, go up higher: then shalt thou have honor in the presence of them that sit at table with thee.
Ale když bys byl pozván, jda, posaď se na posledním místě. A kdyby přišel ten, kterýž tebe pozval, řekl by tobě: Příteli, posedni výše, tedy budeš míti chválu před spolustolícími.
11 For whoever exalteth himself shall be abased, and he that humbleth himself shall be exalted.
Nebo každý, kdož se povyšuje, bude ponížen; a kdož se ponižuje, bude povýšen.
12 Then said he also to him that invited him, When thou makest a dinner or a supper, call not thy friends, nor thy brethren, neither thy kinsmen, nor [thy] rich neighbors; lest they also invite thee again, and a recompense be made thee.
Pravil také i tomu, kterýž ho byl pozval: Když činíš oběd neb večeři, nezov přátel svých, ani bratří svých, ani příbuzných svých, ani sousedů bohatých, aťby snad i oni zase nezvali tebe, a měl bys odplatu.
13 But when thou makest a feast, call the poor, the maimed, the lame, the blind:
Ale když činíš hody, povolej chudých, chromých, kulhavých, slepých,
14 And thou shalt be blessed: for they cannot recompense thee: for thou shalt be recompensed at the resurrection of the just.
A blahoslavený budeš. Neboť nemají, odkud by odplatili tobě, ale budeť odplaceno při vzkříšení spravedlivých.
15 And when one of them that sat at table with him heard these things, he said to him, Blessed [is] he that shall eat bread in the kingdom of God.
I uslyšav to jeden z spolupřísedících, řekl jemu: Blahoslavený, kdož jí chléb v království Božím.
16 Then said he to him, A certain man made a great supper, and invited many:
On pak řekl jemu: Člověk nějaký učinil večeři velikou, a pozval mnohých.
17 And sent his servant at supper-time, to say to them that were invited, Come, for all things are now ready.
I poslal služebníka svého v hodinu večeře, aby řekl pozvaným: Poďte, nebo již připraveno jest všecko.
18 And they all with one [consent] began to make excuse. The first said to him, I have bought a piece of ground, and I must needs go and see it: I pray thee have me excused.
I počali se všickni jednomyslně vymlouvati. První řekl jemu: Ves jsem koupil, i musím vyjíti a shlédnouti ji; prosím tebe, vymluv mne.
19 And another said, I have bought five yoke of oxen, and I go to prove them: I pray thee have me excused.
A druhý řekl: Patero spřežení volů koupil jsem, a jdu, abych jich zkusil; prosím tebe, vymluv mne.
20 And another said, I have married a wife: and therefore I cannot come.
A jiný dí: Ženu jsem pojal, a protož nemohu přijíti.
21 So that servant came, and showed his lord these things. Then the master of the house being angry, said to his servant, Go out quickly into the streets and lanes of the city, and bring in hither the poor, and the maimed, and the halt, and the blind.
I navrátiv se ten služebník, zvěstoval ty věci pánu svému. Tedy rozhněvav se hospodář, řekl služebníku svému: Vyjdi rychle na rynky a na ulice města, a chudé, i chromé, i kulhavé, a slepé uveď sem.
22 And the servant said, Lord, it is done as thou hast commanded, and yet there is room.
I řekl služebník: Pane, stalo se, jakž jsi rozkázal, a ještěť místo jest.
23 And the lord said to the servant, Go out into the highways and hedges, and compel [them] to come in, that my house may be filled.
Tedy řekl pán služebníku: Vyjdiž na cesty a mezi ploty, a přinuť vjíti, ať se naplní dům můj.
24 For I say to you, that none of those men who were invited, shall taste my supper.
Nebo pravímť vám, že žádný z mužů těch, kteříž pozváni byli, neokusí večeře mé.
25 And there went great multitudes with him: and he turned, and said to them,
Šli pak mnozí zástupové s ním. A obrátiv se, řekl jim:
26 If any [man] cometh to me, and hateth not his father, and mother, and wife, and children, and brethren, and sisters, yes, and his own life also, he cannot be my disciple.
Jde-li kdo ke mně, a nemá-li v nenávisti otce svého, i mateře, i ženy, i dětí, i bratří, i sestr, ano i té duše své, nemůž býti mým učedlníkem.
27 And whoever doth not bear his cross, and come after me, cannot be my disciple.
A kdožkoli nenese kříže svého, a jde za mnou, nemůž býti mým učedlníkem.
28 For which of you intending to build a tower, sitteth not down first, and counteth the cost, whether he hath [sufficient] to finish [it]?
Nebo kdo z vás jest, chtěje stavěti věži, aby prvé sedna, nepočetl nákladu, má-li to, nač by ji dokonal?
29 Lest perhaps after he hath laid the foundation, and is not able to finish [it], all that behold [it] begin to mock him,
Aby snad, když by základ položil, a dokonati nemohl, všickni, kteříž by to viděli, nepočali se posmívati jemu,
30 Saying, This man began to build, and was not able to finish.
Řkouce: Tento člověk počal stavěti, a nemohl dokonati.
31 Or what king going to make war against another king, sitteth not down first, and consulteth whether he is able with ten thousand to meet him that cometh against him with twenty thousand?
Aneb který král, bera se k boji proti jinému králi, zdaliž prvé nesedne, aby se poradil, mohl-li by s desíti tisíci potkati se s tím, kterýž s dvadcíti tisíci táhne proti němu?
32 Or else, while the other is yet a great way off, he sendeth an embassy, and desireth conditions of peace.
Sic jinak, když by onen ještě podál od něho byl, pošle posly k němu, žádaje za to, což jest ku pokoji.
33 So likewise, whoever he is of you that forsaketh not all that he hath, he cannot be my disciple.
Tak zajisté každý z vás, kdož se neodřekne všech věcí, kterýmiž vládne, nemůž býti mým učedlníkem.
34 Salt [is] good: but if the salt hath lost its savor, with what shall it be seasoned?
Dobráť jest sůl. Pakli sůl bude zmařena, čím bude napravena?
35 It is neither fit for the land, nor yet for the dunghill, [but] men cast it out. He that hath ears to hear, let him hear.
Ani do země, ani do hnoje se nehodí; ven ji vymítají. Kdo má uši k slyšení, slyš.
