Hebrews 4

1 Let us therefore fear, lest, a promise being left us of entering into his rest, any of you should seem to come short of it.

Slib, že je možné dosáhnout u Boha odpočinku, dosud trvá. Ale je nebezpečí z prodlení.

2 For to us was the gospel preached, as well as to them: but the word which they heard did not profit them, not being mixed with faith in them that heard it.

Izraelcům bylo stejně jako nám zvěstováno radostné poselství, ale nebylo jim to nic platné, protože mu nevěřili.

3 For we who have believed do enter into rest, as he said, As I have sworn in my wrath, if they shall enter into my rest: although the works were finished from the foundation of the world.

Tedy jen když důvěřujeme Bohu, dosahujeme skutečného odpočinutí. Jinak i pro nás platí: „Přísahal jsem v hněvu: Nedosáhnou mého odpočinku.“To se netýká Božího odpočinutí od stvoření.

4 For he spoke in a certain place of the seventh day on this wise, And God rested the seventh day from all his works.

O sedmém dni je přece v Písmu řečeno: „Sedmého dne Bůh odpočíval od svého díla, “a to je hotové od založení světa.

5 And in this place again, If they shall enter into my rest.

Nevztahuje se to ani na Jozua a na usídlení Izraelců v zaslíbené zemi. To by Bůh v pozdější době nemluvil o jiném odpočinku. Tím, že znovu řekl: „Nedosáhnou mého odpočinku, “ukázal, že dále zůstává možnost dosažení odpočinku. Proto později skrze Davida nabízí novou příležitost: „Jestliže uslyšíte dnes jeho hlas, nezatvrzujte se proti němu.“

6 Seeing therefore it remaineth that some must enter into it, and they to whom it was first preached entered not because of unbelief:

7 Again, he limiteth a certain day, saying in David, To day, after so long a time; as it is said, To day if ye will hear his voice, harden not your hearts.

8 For if Joshua had given them rest, then he would not afterward have spoken of another day.

9 There remaineth therefore a rest to the people of God.

Boží lid má tedy připraven svátek odpočinutí.

10 For he that hath entered into his rest, he also hath ceased from his own works, as God did from his.

Ten, kdo ho dosahuje, odpočine si od svého díla podobně, jako Bůh odpočíval od svého.

11 Let us labour therefore to enter into that rest, lest any man fall after the same example of unbelief.

Usilujeme o to, abychom měli podíl na tomto odpočinku, aby někdo po příkladu Izraele nepropadl neposlušnosti.

12 For the word of God is living, and powerful, and sharper than any twoedged sword, piercing even to the dividing asunder of soul and spirit, and of the joints and marrow, and is a discerner of the thoughts and intents of the heart.

Boží slovo je živé, průbojné a ostré jako nabroušený dvojsečný meč. Proniká naši osobnost a ducha, naše pohnutky a okolnosti, ve kterých žijeme, rozebírá naše pocity a myšlení.

13 Neither is there any creature that is hidden in his sight: but all things are naked and opened to the eyes of him with whom we have to do.

Žádná bytost před ním není zabezpečena. Bůh, před kterým se budeme ze všeho zodpovídat, vidí vše takové, jaké to ve skutečnosti je: propadlé Božímu soudu a odkázané na jeho milost.

14 Seeing then that we have a great high priest, that hath passed into the heavens, Jesus the Son of God, let us hold fast our profession.

Máme však u Boha mocného prostředníka, jeho Syna Ježíše. Pevně se ho držme.

15 For we have not an high priest who cannot be touched with the feeling of our infirmities; but who was in all points tempted as we are, yet without sin.

Je schopen s námi spoluprožívat naše slabosti, protože procházel stejným pokušením jako my, ale nedal se jím nikdy svést k hříchu.

16 Let us therefore come boldly to the throne of grace, that we may obtain mercy, and find grace to help in time of need.

Proto směle přistupme k Bohu, který nás miluje, abychom dosáhli smilování a nalezli pomoc v čas tísně.