Psalms 95

1 Oh come, let us sing to Yahweh; let us sing joyfully to the rock of our salvation.

Poďte, zpívejme Hospodinu, prokřikujme skále spasení našeho.

2 Let us enter his presence with thanksgiving; let us sing to him with psalms of praise.

Předejděme oblíčej jeho s díkčiněním, žalmy prozpěvujme jemu.

3 For Yahweh is a great God and a great King superior to all gods.

Nebo Hospodin jest Bůh veliký, a král veliký nade všecky bohy,

4 In his hand are the depths of the earth; the heights of the mountains are his.

V jehož rukou základové země, a vrchové hor jeho jsou.

5 The sea is his, for he made it, and his hands formed the dry land.

Jehož jest i moře, nebo on je učinil, i země, kterouž ruce jeho sformovaly.

6 Oh come, let us worship and bow down; let us kneel before Yahweh, our Creator:

Poďte, sklánějme se, a padněme před ním, klekejme před Hospodinem stvořitelem naším.

7 For he is our God, and we are the people of his pasture and the sheep of his hand. Today—oh, that you would hear his voice!

Onť jest zajisté Bůh náš, a my jsme lid pastvy jeho, a stádo rukou jeho. Dnes uslyšíte-li hlas jeho,

8 “Do not harden your heart, as at Meribah, or as on the day of Massah in the wilderness,

Nezatvrzujte srdce svého, jako při popuzení, a v den pokušení na poušti,

9 where your forefathers tested me and tried me, though they had seen my deeds.

Kdežto pokoušeli mne otcové vaši, zkusiliť jsou mne, a viděli skutky mé.

10 For forty years I was angry with that generation and said, 'This is a people whose hearts wander astray; they have not known my ways.'

Za čtyřidceti let měl jsem nesnáz s národem tím, a řekl jsem: Lid tento bloudí srdcem, a nepoznali cest mých.

11 Therefore I vowed in my anger that they would never enter into my resting place.”

Jimž jsem přisáhl v hněvě svém, že nevejdou v odpočinutí mé.