Psalms 77
1 For the chief musician; after the manner of Jeduthun. A psalm of Asaph. I will call out with my voice to God; I will call with my voice to God, and my God will hear me.
Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 In the day of my trouble I sought the Lord; at night I stretched my hands out, and they would not become tired. My soul refused to be comforted.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 I thought of God as I groaned; I thought about him as I grew faint. (Selah)
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
4 You held my eyes open; I was too troubled to speak.
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 I thought about the days of old, about times long past.
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 During the night I called to mind the song I once sang. I thought carefully and tried to understand what had happened.
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 Will the Lord reject me forever? Will he never again show me favor?
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 Was his covenant faithfulness gone forever? Had his promise failed forever?
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 Had God forgotten to be gracious? Had his anger shut off his compassion? (Selah)
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
10 I said, “This is my sorrow: the changing of the right hand of the Most High toward us.”
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 But I will call to mind your deeds, Yahweh; I will think about your wonderful deeds of old.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 I will ponder all your deeds and will reflect on them.
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 Your way, God, is holy; what god compares to our great God?
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 You are the God who does wonders; you have revealed your strength among the peoples.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 You gave your people victory by your great power— the descendants of Jacob and Joseph. (Selah)
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
16 The waters saw you, God; the waters saw you, and they were afraid; the depths trembled.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 The clouds poured down water; the cloudy skies gave voice; your arrows flew about.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 Your thunderous voice was heard in the wind; the lightning lit up the world; the earth trembled and shook.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 Your path went through the sea and your way through the surging waters, but your footprints were not seen.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20 You led your people like a flock by the hand of Moses and Aaron.
Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
