Psalms 39

1 For the chief musician, for Jeduthun. A psalm of David. I decided, “I will watch what I say so that I do not sin with my tongue. I will muzzle my mouth while in the presence of an evil man.”

Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.

2 I kept silent; I kept back my words even from saying anything good, and my pain grew worse.

Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.

3 My heart became hot; when I thought about these things, it burned like a fire. Then finally I spoke.

Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:

4 “Yahweh, make me know when will be the end of my life and the extent of my days. Show me how transient I am.

Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.

5 See, you have made my days only the width of my hand, and my lifetime is like nothing before you. Surely every man is a single breath. (Selah)

Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. (Sélah)

6 Surely every man walks about like a shadow. Surely everyone hurries about to accumulate riches although they do not know who will receive them.

Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.

7 Now, Lord, for what am I waiting? You are my only hope.

Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.

8 Rescue me from my sins; do not make me the reproach of fools.

A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.

9 I am silent and cannot open my mouth, because it is you who has done it.

Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.

10 Stop wounding me; I am overwhelmed by the blow of your hand.

Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.

11 When you discipline people for sin, you consume the things they desire like a moth; surely all people are nothing but vapor. (Selah)

Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. (Sélah)

12 Hear my prayer, Yahweh, and listen to me; listen to my weeping! Do not be deaf to me, for I am like a foreigner with you, a refugee like all my ancestors were.

Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji.

13 Turn your gaze from me so that I may smile again before I die.”

Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl.