Isaiah 63

1 Who is this who comes from Edom, clothed in red from Bozrah? Who is he in royal clothing, marching confidently because of his great strength? It is I, speaking righteousness and powerfully able to save.

Kdož jest to, ješto se béře z Edom, v ubroceném rouše z Bozra, ten ozdobený rouchem svým, kráčeje u velikosti síly své? Jáť jsem, kterýž mluvím spravedlivě, dostatečný k vysvobození.

2 Why are your clothes red, and why do they look like you have been treading grapes in a winepress?

Proč jest červené roucho tvé, a oděv tvůj jako toho, kterýž tlačí v presu?

3 I have trodden grapes in the winepress alone, and no one from the nations joined me. I trod them in my anger and trampled them in my fury. Their blood is spattered on my clothes and stained all my clothes.

Pres jsem tlačil sám, aniž kdo z lidí byl se mnou. Tlačil jsem nepřátely v hněvě svém, a pošlapal jsem je v prchlivosti své, až stříkala krev i nejsilnějších jejich na roucho mé, a tak všecken oděv svůj zkálel jsem.

4 For I looked forward to the day of vengeance, and the year for my redemption had arrived.

Den zajisté pomsty v srdci mém, a léto, v němž mají vykoupeni býti moji, přišlo.

5 I looked, and there was no one to help. I wondered that there was none to help, but my own arm brought victory for me, and my strong anger drove me on.

Když jsem pak viděl, že není žádného spomocníka, až jsem se užasl, že žádného nebylo, kdo by podpíral. A protož mi vysvobození způsobilo rámě mé, a prchlivost má, ta mne podepřela.

6 I trampled down the peoples in my anger and made them drunk in my wrath, and I poured out their blood on the earth.

I pošlapal jsem národy v hněvě svém, a opojil jsem je prchlivostí svou, a porazil jsem na zem nejsilnější reky jejich.

7 I will tell of the acts of Yahweh's covenant faithfulness, the praiseworthy deeds of Yahweh. I will tell of all that Yahweh has done for us, and of his great goodness to the house of Israel. This compassion he has shown us because of his mercy, and with many deeds of covenant faithfulness.

Milosrdenství Hospodinova připomínati budu, a chvály Hospodinovy ze všeho, což učinil nám Hospodin, i množství dobroty, kteréž dokazoval k domu Izraelskému z veliké lítosti své, a z velikého milosrdenství svého.

8 For he said, “For certain they are my people, children who are not disloyal.” He became their Savior.

Nebo řekl: Vždyť jsou lidem mým, jsou synové, neučiníť mi nevěrně. A protož byl jejich spasitelem.

9 Through all their suffering, he suffered too, and the angel from his presence saved them. In his love and mercy he saved them, and he lifted them up and carried them through all the ancient times.

Ve všelikém ssoužení jejich i on měl ssoužení, a anděl přístojící jemu vysvobozoval je. Z milování svého a z lítosti své on sám vykoupil je, a pěstoval je, i nosil je po všecky dny věků.

10 But they rebelled and grieved his Holy Spirit. So he became their enemy and fought against them.

Ale oni zpurní byli, a zarmucovali Ducha svatého jeho; pročež obrátil se jim v nepřítele, a sám bojoval proti nim.

11 His people thought about the ancient times of Moses. They said, “Where is God, who brought them up out of the sea with the shepherds of his flock? Where is God, who put his Holy Spirit among them?

I rozpomínal se lid jeho na dny starodávní, i na Mojžíše: Kdež jest ten, kterýž je vyvedl z moře s pastýřem stáda svého? Kde jest ten, kterýž položil u prostřed něho Ducha svatého svého?

12 Where is God, who made his glorious power go with the right hand of Moses, and divided the water before them, to make an everlasting name for himself?

Kterýž je vedl ramenem velebnosti své po pravici Mojžíšově, kterýž rozdělil vody před nimi, aby sobě způsobil jméno věčné,

13 Where is God, who led them through the deep water? Like a horse running on flat land, they did not stumble.

Kterýž je provedl skrze hlubiny jako koně po poušti, ani se nepoklesli.

14 As the cattle that go down into the valley, the Spirit of Yahweh gave them rest. So you led your people, to make yourself a name of praise.

Jako když hovádko do údolí sstupuje, tak Duch Hospodinův poznenáhlu vedl z nich každého. Tak jsi vedl lid svůj, abys sobě způsobil jméno slavné.

15 Look down from heaven and take notice from your holy and glorious habitation. Where are your zeal and your mighty acts? Your pity and your compassionate actions are kept from us.

Popatřiž s nebe, a pohleď z příbytku svatosti své a okrasy své. Kdež jest horlivost tvá a veliká síla tvá? Kde množství milosrdenství tvých a slitování tvých? Mně-liž se zadržovati budou?

16 For you are our father, though Abraham does not know us, and Israel does not recognize us, you, Yahweh, are our father. 'Our Redeemer' has been your name from ancient times.

Ty jsi zajisté otec náš; nebo Abraham nic neví o nás, a Izrael nezná nás. Ty jsi, Hospodine, otec náš, vykupitel náš, toť jest od věčnosti jméno tvé.

17 Yahweh, why do you make us wander from your ways and harden our hearts, so we do not obey you? Return for your servants' sake, the tribes of your inheritance.

Pročež jsi nám dal zblouditi, Hospodine, od cest svých, zatvrdil jsi srdce naše, abychom se nebáli tebe? Navratiž se zase pro služebníky své, pokolení dědictví svého.

18 Your people possessed your holy place for a short time, but then our enemies trampled it.

Nejšpatnější vládne lidem svatosti tvé, nepřátelé naši pošlapali svatyni tvou.

19 We have become like those over whom you never ruled, like those who were never called by your name.”

My tvoji jsme od věků; nad nimi jsi nikdy nepanoval, aniž nad nimi jméno tvé vzýváno jest.