Luke 10
1 After this, the Lord appointed seventy others and sent them on ahead, two by two, to every town and place where he himself was about to go.
Potom pak vyvolil Pán i jiných sedmdesát, a poslal je po dvou před tváří svou do každého města i místa, kamž měl sám přijíti.
2 He said to them, “The harvest is plentiful, but the workers are few. Therefore ask the Lord of the harvest to send out workers into his harvest.
A pravil jim: Žeň zajisté jest mnohá, ale dělníků málo. Protož proste Pána žně, ať vypudí dělníky na žeň svou.
3 Now go on your way. Behold, I am sending you out like lambs in the midst of wolves.
Jdětež. Aj, já posílám vás jako berany mezi vlky.
4 Carry no moneybag, no knapsack, and no sandals; and do not greet anyone on the road.
Nenostež pytlíka, ani mošny, ani obuvi, a žádného na cestě nepozdravujte.
5 Whenever you enter a house, first say, ‘May peace be upon this house!’
A do kteréhožkoli domu vejdete, nejprvé rcete: Pokoj tomuto domu.
6 If there is a son of peace there, your peace will rest upon him. But if not, it will return to you.
A bude-liť tu syn pokoje, odpočineť na něm pokoj váš; pakli nic, k vámť se navrátí.
7 Remain in the same house, eating and drinking whatever they provide, for the worker is worthy of his wages. Do not go from house to house.
A v témž domu ostaňte, jedouce a pijíce, což u nich jest, nebo hoden jest dělník mzdy své. Nechoďtež z domu do domu.
8 Whenever you enter a town and they receive you, eat what is set before you.
Ale do kteréhožkoli města vešli byste, a přijali by vás, jezte, což před vás předloží.
9 Heal the sick in that city and say to them, ‘The kingdom of God has drawn near to you.’
A uzdravujte nemocné, kteříž by v něm byli, a rcete jim: Přiblížiloť se k vám království Boží.
10 But whenever you enter a town and they do not receive you, go out into its streets and say,
A do kteréhožkoli města vešli byste, a nepřijali by vás, vyjdouce na ulice jeho, rcetež:
11 ‘Even the dust that clings to us from your town we wipe off against you. Yet know this: The kingdom of God has drawn near to you.’
Také i ten prach, kterýž se přichytil nás z města vašeho, vyrážíme na vás. Ale však to vězte, žeť se jest přiblížilo k vám království Boží.
12 I tell you, on that day it will be more tolerable for Sodom than for that town.
Pravím zajisté vám, že Sodomským v onen den lehčeji bude než tomu městu.
13 “Woe to yoʋ, Chorazin! Woe to yoʋ, Bethsaida! For if the miracles that were done in you had been done in Tyre and Sidon, they would have repented long ago, sitting in sackcloth and ashes.
Běda tobě Korozaim, běda tobě Betsaido. Nebo kdyby v Týru a v Sidonu činěni byli divové ti, kteříž v vás činěni jsou, dávno by v žíni a v popele sedíce, pokání činili.
14 But it will be more tolerable at the judgment for Tyre and Sidon than for you.
A protož Týru a Sidonu lehčeji bude na soudu nežli vám.
A ty Kafarnaum, kteréž jsi až do nebe zvýšeno, až do pekla sníženo budeš. (Hadēs g86)
16 “He who listens to you listens to me; he who rejects you rejects me, and he who rejects me rejects him who sent me.”
Kdož vás slyší, mne slyší; a kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; kdož pak mnou pohrdá, pohrdáť tím, kdož mne poslal.
17 When the seventy returned, they were joyful and said, “Lord, even the demons submit to us in yoʋr name.”
Potom navrátilo se s radostí těch sedmdesáte, řkouce: Pane, také i ďáblové se nám poddávají ve jménu tvém.
18 He said to them, “I watched Satan fall from heaven like lightning.
I řekl jim: Viděl jsem satana jako blesk padajícího s nebe.
19 Behold, I am giving you authority to tread on serpents and scorpions, and to overcome all the power of the enemy, and nothing at all will harm you.
Aj, dávámť vám moc šlapati na hady a na štíry i na všelikou moc nepřítele, a nic vám neuškodí.
20 Nevertheless, do not rejoice that the spirits submit to you, but rejoice that your names are written in heaven.”
A však z toho se neradujte, že se vám poddávají duchové, ale raději se radujte, že jména vaše napsána jsou v nebesích.
21 At that same hour Jesus rejoiced in the Spirit and said, “I praise yoʋ, Father, Lord of heaven and earth, because yoʋ have hidden these things from the wise and intelligent, and revealed them to infants. Yes, Father, for so it was well-pleasing in yoʋr sight.”
V tu hodinu rozveselil se v duchu Ježíš, a řekl: Chválím tě, Otče, Pane nebe i země, že jsi tyto věci skryl před moudrými a opatrnými, a zjevils je nemluvňátkům. Ovšem, Otče, nebo se tak líbilo před tebou.
22 Then he turned to the disciples and said, “All things have been delivered to me by my Father. No one knows who the Son is except the Father, and no one knows who the Father is except the Son, and anyone to whom the Son chooses to reveal him.”
Všecky věci dány jsou mi od Otce mého, a žádný neví, kdo by byl Syn, jediné Otec, a kdo by byl Otec, jediné Syn, a komuž by chtěl Syn zjeviti.
23 Then he turned to the disciples and said privately, “Blessed are the eyes that see what you see!
A obrátiv se k učedlníkům obzvláštně, řekl: Blahoslavené oči, kteréž vidí, co vy vidíte.
24 For I tell you that many prophets and kings wished to see the things you see but did not see them, and to hear the things you hear but did not hear them.”
Nebo pravím vám, že mnozí proroci i králové chtěli viděti, což vy vidíte, ale neviděli, a slyšeti, což vy slyšíte, ale neslyšeli.
25 And behold, a lawyer stood up to test Jesus, saying, “Teacher, what must I do to inherit eternal life?” (aiōnios g166)
A aj, jeden zákonník vstal, pokoušeje ho, a řka: Mistře, co čině, život věčný dědičně obdržím? (aiōnios g166)
26 Jesus said to him, “What is written in the law? How do yoʋ read it?”
A on řekl jemu: V zákoně co jest psáno? Kterak čteš?
27 He answered, “Yoʋ shall love the Lord yoʋr God with all yoʋr heart, with all yoʋr soul, with all yoʋr strength, and with all yoʋr mind; and yoʋ shall love yoʋr neighbor as yoʋrself.”
A on odpověděv, řekl: Milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší síly své, i ze vší mysli své, a bližního svého jako sebe samého.
28 Jesus said to him, “Yoʋ have answered correctly; do this and yoʋ will live.”
I řekl mu: Právě jsi odpověděl. To čiň, a živ budeš.
29 But wishing to justify himself, he said to Jesus, “And who is my neighbor?”
On pak chtěje se sám ospravedlniti, dí Ježíšovi: A kdo jest můj bližní?
30 Jesus replied, “A man was going down to Jericho from Jerusalem and fell among robbers. They stripped him, beat him, and went away, leaving him as he was, half dead.
I odpověděv Ježíš, řekl: Člověk jeden šel z Jeruzaléma do Jericho, i upadl mezi lotry. Kteříž obloupivše jej a zranivše, odešli, odpolu živého nechavše.
31 Now a priest happened to be going down that road, but when he saw the man, he passed by on the other side.
I přihodilo se, že kněz jeden šel touž cestou, a uzřev jej, pominul.
32 In the same way, a Levite, when he came to that place and saw him, passed by on the other side.
Též i Levíta přišed až k tomu místu, a uzřev jej, pominul.
33 But a Samaritan, who was on a journey, came to where the man was, and when he saw him, he was moved with compassion.
Samaritán pak jeden, cestou se ubíraje, přišel až k němu, a uzřev jej, milosrdenstvím hnut jest.
34 He went over to him and bandaged his wounds, pouring oil and wine on them. Then he put him on his own animal, brought him to an inn, and took care of him.
A přistoupiv, uvázal rány jeho, naliv oleje a vína, a vloživ jej na hovado své, vedl do hospody, a péči o něj měl.
35 On the next day, when he was departing, he took out two denarii, gave them to the innkeeper, and said to him, ‘Take care of him, and whatever more yoʋ spend I will repay to yoʋ when I return.’
Druhého pak dne odjíti maje, vyňav dva peníze, dal hospodáři, a řekl jemu: Měj o něj péči, a cožkoli nad to vynaložíš, já když se vrátím, zaplatím tobě.
36 Now which of these three do yoʋ think was a neighbor to the man who fell among the robbers?”
Kdo tedy z těch tří zdá se tobě bližním býti tomu, kterýž upadl mezi lotry?
37 The lawyer said, “The one who showed him mercy.” So Jesus said to him, “Go and do likewise.”
A on řekl: Ten, kterýž prokázal milosrdenství nad ním. I řekl jemu Ježíš: Jdi, i ty učiň též.
38 As Jesus and his disciples went along, he entered a village, and a woman named Martha welcomed him into her home.
I stalo se, když šli, že on všel do jednoho městečka. Žena pak jedna, jménem Marta, přijala jej do domu svého.
39 She had a sister named Mary, who sat at Jesus' feet and listened to what he was saying.
A ta měla sestru, jménem Marii, kteráž seděci u noh Ježíšových, poslouchala slova jeho.
40 But Martha was distracted by the many preparations that had to be made. So she came up to Jesus and said, “Lord, do yoʋ not care that my sister has left me to make all the preparations alone? Tell her then to assist me.”
Ale Marta pečlivá byla při mnohé službě. Kteráž přistoupivši, řekla: Pane, nemáš-liž o to péče, že sestra má nechala mne samé sloužiti? Protož rci jí, ať mi pomůž.
41 But Jesus answered her, “Martha, Martha, yoʋ are anxious and troubled about many things,
A odpověděv, řekl jí Ježíš: Marta, Marta, pečlivá jsi, a rmoutíš se při mnohých věcech.
42 but only one thing is necessary. Mary has chosen the good portion, and it will not be taken away from her.”
Ale jednohoť jest potřebí. Mariať dobrou stránku vyvolila, kteráž nebude odjata od ní.
