Hosea 2

1 Say ye unto your brethren, O Ammi ["O my people"], and unto your sisters, O Ruhamah ["O compassionated one"]:

Rcete bratřím vašim: Ó lide můj, a sestrám vašim: Ó milosrdenství došlá.

2 Contend ye with your mother, contend, for she is no wife of mine, and I am no husband of hers, Let her then put away her paramours from before her, and her partners in adultery, from her embraces:

Odpor veďte proti matce vaší, dokažte, že ona není manželka má, a že já nejsem muž její, leč odvaruje smilství svých od tváři své, a cizoložství svých z prostřed prsí svých,

3 Lest I strip off her under-clothing, and set her forth to view, as in the day she was born, —and make her like a wilderness, and render her like a land that is parched, and suffer her to die of thirst;

Abych jí nesvlékl do naha, a nepostavil jí tak, jakž byla v den narození svého, a učině ji podobnou poušti, a obrátě ji jako v zemi vyprahlou, umořil bych ji žízní.

4 And, on her children, not have compassion, —because, the children of paramours, they are.

Neslitoval bych se ani nad syny jejími, proto že jsou synové z smilstva.

5 For their mother, hath been unchaste, and she that conceived them, hath caused shame, —for she said, Let me go after my lovers! who used to give my bread, and my water, my wool, and my flax, mine oil, and my drink.

Nebo smilní matka jejich, hanebnost páše rodička jejich; říká zajisté: Půjdu za frejíři svými, kteříž mi dodávají chleba mého, vody mé, vlny mé, lnu mého, oleje mého i nápojů mých.

6 Therefore, behold me! hedging up her way, with thorns, —and I will wall her in, and, her footpaths, shall she not find.

A protož aj, já opletu cestu její trním, a ohradím hradbou, aby stezek svých nalezti nemohla.

7 And, when she shall pursue her lovers, and not overtake them, and shall seek them and not find, then will she say, Let me go my way now! and return unto my first husband, for it was better with me, then, than, now!

Tehdy běhati bude za frejíři svými, a však nedostihne jich, hledati jich bude, ale nenalezne. I dí: Ej nu, již se navrátím k manželu svému prvnímu, proto že mi lépe tehdáž bylo než nyní.

8 But, she, owneth not, that, I, gave her—the corn, and the new wine and the oil, —silver, also increased I unto her, and gold—[which] they offered to Baal!

Nebo ona nezná toho, že jsem já dával jí obilé, a mest a olej, anobrž rozmnožoval stříbro i zlato, kteréž vynakládají na Bále.

9 Therefore, will I again take away my corn, in the time thereof, and my new wine, in the season thereof, —and will recover my wool and my flax [given] to hide her shame.

Protož poberu zase obilé své v čas jeho, i mest svůj v jistý čas jeho, a odejmu jí vlnu svou i len svůj k přiodívání nahoty její,

10 Now, therefore, will I expose her unseemliness, before the eyes of her lovers, —and no, man, shall deliver her out of my hand!

A tak v brzce odkryji mrzkost její před očima frejířů jejích, a žádný jí nevytrhne z ruky mé.

11 And I will cause to cease all her mirth, her pilgrim-festival, her new moon and her sabbath, —and her every appointed meeting;

A učiním přítrž vší radosti její, svátkům jejím, novoměsícům jejím i sobotám jejím, a všechněm slavnostem jejím.

12 And will lay waste her vine and her fig- tree, as to which she hath said, A present, are they for myself, which my lovers, have given me, —and I will make of them a thicket, and the wild beasts of the field shall devour them.

Pohubím také révoví její a fíkoví její, proto že říká: Ty věci jsou mzda má, kterouž mi dali frejíři moji; a obrátím je v les, a sžerou je živočichové polní.

13 So will I visit upon her the days of the Baals, unto whom she used to burn incense, and decked herself with her nose-ring and her jewelry, and went her way after her lovers, —whereas, me, she forgat, Declareth Yahweh.

A budu na ní vyhledávati dnů Bálů, v nichž jim kadí, a ozdoběci se náušnicemi svými a záponami svými, chodí za frejíři svými, na mne se pak zapomíná, praví Hospodin.

14 Therefore, lo! I, am going to persuade her, and, though I conduct her forth into wilderness, yet will I speak unto her heart.

Protož aj, já namluvím ji, když ji uvedu na poušť; nebo mluviti budu k srdci jejímu.

15 Then will I give to her her vineyards from thence, and the vale of Achor ["trouble"] for a door of hope, —and she will respond there, as in the days of her youth, and as in the day when she came up out of the land of Egypt.

A dám jí vinice její od téhož místa, i údolé Achor místo dveří naděje, i bude tam zpívati jako za dnů mladosti své, totiž jako tehdáž, když vycházela z země Egyptské.

16 And it shall come to pass, in that day, Declareth Yahweh, that she will call me Ishi ["My husband"], and will not call me any more, Baali ["Mine owner"].

I stane se v ten den, dí Hospodin, že volati budeš: Muži můj, a nebudeš mne volati více: Báli můj.

17 So will I take away the names of the Baals, out of her mouth, —and they shall not be called to mind any more, by their name.

Nebo vyprázdním jména Bálů z úst tvých, aniž připomínáni budou více v jménu svém.

18 And I will solemnize to them a covenant, in that day, with the wild-beast of the field, and with the bird of the heavens, and the creeping thing of the ground, —and, bow and sword and battle, will I break in pieces out of the land, so will I cause them to lie down, in security.

A učiním pro tebe smlouvu v ten den s živočichy polními, a s ptactvem nebeským i s zeměplazy, lučiště pak a meč polámi, i válku odejmu z země, a způsobím to, aby bydleli bezpečně.

19 And I will take thee unto myself, unto times age-abiding, —yea I will take thee unto myself, in righteousness and in justice, and in lovingkindness, and in abounding compassion:

I zasnoubím tě sobě na věčnost, zasnoubím tě sobě, pravím, v spravedlnosti a v soudu a v dobrotivosti a v hojném milosrdenství.

20 Yea I will take thee unto myself, in faithfulness, —So shalt thou know Yahweh.

Zasnoubím tě sobě také u víře, abys poznala Hospodina.

21 And it shall come to pass in that day, that I will respond, Declareth Yahweh, I will respond to the heavens, —and, they, shall respond to the earth;

I stane se v ten den, že vyslýchati budu, dí Hospodin, vyslýchati budu nebesa, a ona vyslyší zemi.

22 And, the earth, shall respond to the corn, and to the new wine and to the oil, —and, they, shall respond to Jezreel ["Whom GOD scattereth," "Whom GOD soweth"].

Země pak vyslyší obilé, i mest, i olej, a ty věci vyslyší Jezreele.

23 So will I sow her unto me in the land, and will have compassion upon the uncompassionated one ["Lo-ruhamah"], —and will say to him who was No-people-of-mine ["Lo-ammi"], My people, thou art, and, he, shall say, My God!

Nebo ji rozseji sobě na zemi, a smiluji se nad Loruchámou, Loammi pak řeknu: Lid můj jsi ty, a on dí: Bože můj.