Ecclesiastes 10
1 Dead flies, cause to stink [and] ferment, the oil of the perfumer, —More costly than wisdom or honour, is a little folly.
Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
2 The sense of the wise, is on his right hand, —But, the sense of the dullard, on his left:
Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 Yea, even by the way, as the foolish man walketh along, his sense faileth him—and he telleth everyone that, foolish, is he!
I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
4 If, the spirit of a ruler, riseth up against thee, thy place, do not leave, for gentleness, pacifieth such as have greatly erred.
Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
5 Here was a misfortune I had seen under the sun, —a veritable mistake that was going forth from the presence of one who had power:
Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 Folly placed in great dignity, —while, the rich, in a low place, took their seat:
Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 I had seen, servants, upon horses, —and, rulers, walking like servants, on the ground.
Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8 He that diggeth a pit, thereinto, may fall, —and, he that breaketh through a hedge, there may bite him a serpent.
Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9 He that removeth stones, may be hurt therewith, —and he that cleaveth wood, may be endangered thereby.
Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10 If, blunt, be the iron, and, himself, hath not sharpened, the edge, then, much force, must he apply, —but, an advantage for giving success, is wisdom.
Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11 If a serpent will bite, unless he is charmed, then there is nothing better for him that owneth a tongue.
Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12 The words of a wise man’s mouth, are pleasant, —but, the lips of a dullard, will swallow him up:
Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 The beginning of the words of his mouth, is folly, —but, the latter end of his speech, is mischievous madness.
Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 Yet, a foolish man, multiplieth words, —[though] no man knoweth that which hath been, and, that which shall be after him, who can tell him?
Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15 The toil of dullards, shall weary a man, that he knoweth not how to go into the city.
Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16 Alas! for thee, O land, when thy king is a boy, —and, thy rulers, in the morning, do eat:
Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 How happy art thou, O land, when thy king is a son of nobles, —and, thy rulers, in season, do eat, for strength, and not for debauchery.
Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18 By two lazy arms, the framework sinketh in, —and, by the hanging down of the hands, the house may leak.
Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
19 Merrily people make bread, and, wine, gladdeneth life, —but, money, answereth all things.
Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Even in thy thought, do not revile, the king, nor, within thy bed-chambers, revile thou the rich, —for, a bird of the heavens, might carry the voice, yea, an owner of wings, might tell the matter.
Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.
