2 Corinthians 12

1 To be boasting, is needful, —it is not, indeed, profitable, yet will I come to visions and revelations of [the] Lord: —

Ale chlubiti mi se není dobré, nebo přišel bych k vypravování o viděních a zjeveních Páně.

2 I know a man in Christ, who, fourteen years ago, whether in the body, I know not, or out of the body, I know not, God, knoweth, such a one as this, caught away, as far as the third heaven;

Znám člověka v Kristu před lety čtrnácti, (v těle-li, nevím, čili krom těla, nevím, Bůhť ví, ) kterýž byl vtržen až do třetího nebe.

3 And I know such a man as this, whether in the body or apart from the body, [I know not], —God, knoweth,

A vím takového člověka, (bylo-li v těle, čili krom těla, nevím, Bůh ví),

4 How that he was caught away into paradise, and heard unspeakable things, which it is not allowable for a man to utter:

Že jest byl vtržen do ráje, a slyšel nevypravitelná slova, kterýchž nesluší člověku mluviti.

5 On behalf of such a one as this, will I boast, but, on behalf of myself, will I not boast, save in my weaknesses; —

Takovým budu se chlubiti, ale sám sebou nechci se chlubiti, než toliko nemocmi svými.

6 Although in fact, if I should wish to boast, I shall not be foolish, for, the truth, would I speak; but I forbear, lest anyone, unto me, should reckon above what he beholdeth me [to be], or heareth from me, —even by the exceeding greatness of the revelations.

Nebo budu-li se chtíti chlubiti, nebuduť proto nemoudrým, nebo pravdu povím; ale uskrovnímť, aby někdo nesmýšlel více, nežli vidí při mně, aneb slyší ode mne.

7 Wherefore, lest I should be unduly lifted up, there was given to me a thorn in the flesh, a messenger of Satan, that he might buffet me, —lest I should be unduly lifted up.

A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval.

8 In this behalf, thrice, besought I, the Lord, that it might depart from me;

Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne.

9 And at once he said unto me—Sufficient for thee, is my favour, for, my power, in weakness, is made complete. Most gladly, therefore, will I rather boast in my weaknesses, that the power of Christ may spread a tent over me.

Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.

10 Wherefore, I take pleasure in weaknesses, in insults, in necessities, in persecutions, and straits, in behalf of Christ; for, as soon as I am weak, then, am powerful.

Protož libost mám v nemocech svých, v pohaněních, v nedostatcích, v protivenstvích, a v úzkostech, pro Krista. Nebo když mdlím, tedy silen jsem.

11 I have become foolish, —ye, compelled me: —I, in fact, ought, by you, to have been commended; for, not a whit, have I come behind the exceeding overmuch apostles, —even if I am nothing:

Učiněn jsem nemoudrým, chlubě se; vy jste mne k tomu přinutili. Neb já od vás měl jsem chválen býti; neboť jsem nic menší nebyl velikých apoštolů, ačkoli nic nejsem.

12 The signs, indeed, of an apostle, were wrought out among you, in all endurance, —[both] in signs, and wonders, and mighty works:

Znamení zajisté apoštolství mého prokázána jsou mezi vámi ve vší trpělivosti, i v divích a v zázracích, a v mocech.

13 For what is there wherein ye were made inferior to the rest of the assemblies, —save that, I myself, would not allow myself to be a burden unto you? Forgive me this wrong!

Neb co jest, čeho byste vy méně měli nežli jiné církve, leč to, že jsem já vás neobtěžoval? Odpusťtež mi to bezpráví.

14 Lo! this third time, I am holding myself, in readiness, to come unto you, and I will not allow myself to be a burden; for I seek not yours, but you; —for, the children, ought not to lay up, for the parents, but the parents for the children; —

Aj, již potřetí hotov jsem přijíti k vám, a nebuduť vás obtěžovati. Nebo nehledám toho, což jest vašeho, ale vás. Neboť nemají synové rodičům pokladů shromažďovati, ale rodičové synům.

15 And, I, most gladly, will spend, and be fully spent, for your souls: —If I, exceedingly, love you, am I, the less, loved?

Jáť pak velmi rád náklad učiním, i sám se vynaložím za duše vaše, ačkoli velmi vás miluje, málo jsem milován.

16 But let it be!—I, myself, did not burden you, —Notwithstanding, being crafty, with guile, I caught you?

Ale nechťž jest tak, že jsem já vás neobtěžoval, než chytrý jsa, lstí jsem vás zjímal.

17 Was there, anyone of those whom I have sent unto you, through whom I have overreached you?

Zdali skrze někoho z těch, kteréž jsem poslal k vám, obloupil jsem vás?

18 I exhorted Titus, and sent with him the brother, —Did, Titus, overreach you? Was it not, in the same spirit, we walked? Was it not, in the same steps?

Dožádal jsem se Tita, a poslal jsem s ním bratra toho. Zdali vás Titus podvedl? Zdaliž jsme jedním duchem nechodili? Zdaliž ne jedněmi šlépějemi?

19 All this time, think ye, that, unto you, we are making a defence? Before God in Christ, we speak; —but all these things, beloved, for your upbuilding.

A zase domníváte-li se, že my se vymlouváme před vámi? Před obličejemť Božím v Kristu mluvíme, a to všecko, nejmilejší, k vašemu vzdělání.

20 For I fear—lest, by any means, when I come, not such as I wish, should I find you, and, I, should be found by you, such as ye do not wish; —lest, by any means, [I should find] strife, jealousy, outbursts of wrath, factions, railings, whisperings, puffed up pretensions, confusions; —

Neboť se bojím, abych snad přijda k vám, nenalezl vás takových, jakýchž bych nechtěl, a já nebyl nalezen od vás, jakéhož byste vy nechtěli, aby snad nebyli mezi vámi svárové, závistí, hněvové, vády, utrhání, reptání, nadýmání, různice,

21 Lest, when I again come, my God should humble me in regard to you, —and I should grieve over many who had before sinned, and not repented of the impurity, and fornication, and wantonness which they had committed.

Aby mne opět, když bych přišel, neponížil Bůh můj u vás, a plakal bych mnohých z těch, kteříž jsou prve hřešili, a nečinili pokání z nečistoty, a z smilstva, a z nestydatosti, kterouž páchali.