Proverbs 29
1 He that being often reproved hardeneth his neck shall suddenly be broken, and that without remedy.
Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 When the righteous are increased, the people rejoice: but when a wicked man beareth rule, the people sigh.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Whoso loveth wisdom rejoiceth his father: but he that keepeth company with harlots wasteth [his] substance.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 The king by judgment establisheth the land: but he that exacteth gifts overthroweth it.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 A man that flattereth his neighbour spreadeth a net for his steps.
Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 In the transgression of an evil man there is a snare: but the righteous doth sing and rejoice.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 The righteous taketh knowledge of the cause of the poor: the wicked hath not understanding to know [it].
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Scornful men set a city in a flame: but wise men turn away wrath.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 If a wise man hath a controversy with a foolish man, whether he be angry or laugh, there will be no rest.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 The bloodthirsty hate him that is perfect: and as for the upright, they seek his life.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 A fool uttereth all his anger: but a wise man keepeth it back and stilleth it.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 If a ruler hearkeneth to falsehood, all his servants are wicked.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 The poor man and the oppressor meet together: the LORD lighteneth the eyes of them both.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 The king that faithfully judgeth the poor, his throne shall be established for ever.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 The rod and reproof give wisdom: but a child left to himself causeth shame to his mother.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 When the wicked are increased, transgression increaseth: but the righteous shall look upon their fall.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Correct thy son, and he shall give thee rest; yea, he shall give delight unto thy soul.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Where there is no vision, the people cast off restraint: but he that keepeth the law, happy is he.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 A servant will not be corrected by words: for though he understand he will not give heed.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Seest thou a man that is hasty in his words? there is more hope of a fool than of him.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 He that delicately bringeth up his servant from a child shall have him become a son at the last.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 An angry man stirreth up strife, and a wrathful man aboundeth in transgression.
Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 A man’s pride shall bring him low: but he that is of a lowly spirit shall obtain honour.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Whoso is partner with a thief hateth his own soul: he heareth the adjuration and uttereth nothing.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 The fear of man bringeth a snare: but whoso putteth his trust in the LORD shall be safe.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Many seek the ruler’s favour: but a man’s judgment [cometh] from the LORD.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 An unjust man is an abomination to the righteous: and he that is upright in the way is an abomination to the wicked.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
