Proverbs 18
1 He that separateth himself seeketh [his own] desire, and rageth against all sound wisdom.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 A fool hath no delight in understanding, but only that his heart may reveal itself.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 When the wicked cometh, there cometh also contempt, and with ignominy cometh reproach.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 The words of a man’s mouth are as deep waters; the wellspring of wisdom is as a flowing brook.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 To accept the person of the wicked is not good, [nor] to turn aside the righteous in judgment.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 A fool’s lips enter into contention, and his mouth calleth for stripes.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 A fool’s mouth is his destruction, and his lips are the snare of his soul.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 The words of a whisperer are as dainty, morsels, and they go down into the innermost parts of the belly.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 He also that is slack in his work is brother to him that is a destroyer.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 The name of the LORD is a strong tower: the righteous runneth into it, and is safe.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 The rich man’s wealth is his strong city, and as an high wall in his own imagination.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Before destruction the heart of man is haughty, and before honour [goeth] humility.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 He that giveth answer before he heareth, it is folly and shame unto him.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 The spirit of a man will sustain his infirmity; but a broken spirit who can bear?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 The heart of the prudent getteth knowledge; and the ear of the wise seeketh knowledge.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 A man’s gift maketh room for him, and bringeth him before great men.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 He that pleadeth his cause first [seemeth] just; but his neighbour cometh and searcheth him out.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 The lot causeth contentions to cease, and parteth between the mighty.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 A brother offended [is harder to be won] than a strong city: and [such] contentions are like the bars of a castle.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 A man’s belly shall be filled with the fruit of his mouth; with the increase of his lips shall he be satisfied.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Death and life are in the power of the tongue; and they that love it shall eat the fruit thereof.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Whoso findeth a wife findeth a good thing, and obtaineth favour of the LORD.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 The poor useth entreaties: but the rich answereth roughly.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 He that maketh many friends [doeth it] to his own destruction: but there is a friend that sticketh closer than a brother.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
