Luke 18
1 Jesus told his disciples a parable to show them that they should always pray and never despair.
Ježíš ještě připojil podobenství o tom, jak je zapotřebí vytrvale se modlit:
2 “There was,” he said, “in a certain town a judge, who had no fear of God nor regard for people.
„V jednom městě žil soudce, který na Boha nedal a na lidi se neohlížel.
3 In the same town there was a widow who went to him again and again, and said ‘Grant me justice against my opponent.’
Byla tam také jedna vdova a ta za ním neustále chodila, aby jí dopomohl v právu proti člověku, který jí ublížil.
4 For a time the judge refused, but afterward he said to himself ‘Although I am without fear of God or regard for people,
Soudce ji dlouho odbýval, ale nakonec si řekl: ‚Je mi sice jedno, co si Bůh nebo lidé o té věci myslí,
5 yet, as this widow is so troublesome, I will grant her justice, to stop her from plaguing me with her endless visits.’”
ale když je tak neodbytná, vyhovím jí. Jinak bude stále za mnou chodit, až mne umoří.‘
6 Then the Master added, “Listen to what this iniquitous judge says!
Vidíte, neodbytné prosebnici nakonec vyhoví i tak špatný soudce.
7 And God – won’t he see that his own people, who cry to him night and day, have justice done them – though he holds his hand?
Jak by Bůh nepřišel na pomoc těm, kteří k němu volají dnem i nocí.
8 He will, I tell you, give them justice soon enough! Yet, when the Son of Man comes, will he find faith on earth?”
I když jim okamžitě nevyhoví, přesto jim trpělivě naslouchá a nakonec pomůže v pravý čas. Ale až znovu přijdu, naleznu lidi s tak vytrvalou vírou?“
9 Another time, speaking to people who were satisfied that they were religious, and who regarded everyone else with scorn, Jesus told this parable –
Těm, kteří si myslí, že jsou bez chyby, a dívají se na druhé spatra, vyprávěl Ježíš toto podobenství:
10 “Two men went up into the Temple Courts to pray. One was a Pharisee and the other a tax-gatherer.
„Dva muži přišli do chrámu, aby se pomodlili; jeden farizej a druhý publikán.
11 The Pharisee stood forward and began praying to himself in this way – ‘God, I thank you that I am not like other men – thieves, rogues, adulterers – or even like this tax-gatherer.
Farizej si stoupl dopředu a modlil se: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem tak chamtivý, nečestný nebo rozbíječ rodiny jako ostatní lidé, třeba jako tady ten výběrčí daní.
12 I fast twice a week, and give a tenth of everything I get to God.’
Dvakrát týdně se postím a dávám ti desetinu ze všech svých příjmů.‘
13 Meanwhile the tax-gatherer stood at a distance, not venturing even to raise his eyes to heaven, but he kept striking his breast and saying ‘God, have mercy on me, a sinner.’
Ten výběrčí stál úplně vzadu, hlavu měl skloněnou, ani se neodvážil pohlédnout vzhůru. Na znamení lítosti se bil do prsou a modlil se: ‚Bože, slituj se nade mnou, jsem velký hříšník.‘“
14 This man, I tell you, went home pardoned, rather than the other. For everyone who exalts himself will be humbled, while everyone who humbles himself will be exalted.”
Ježíš uzavřel: „Publikán nebyl v chrámu nadarmo; Bůh ho vzal na milost, ale toho farizeje si ani nevšiml. Každý, kdo vynáší sám sebe, bude pokořen, a kdo se před Bohem koří, bude povýšen.“
15 Some of the people were bringing even their babies to Jesus, for him to touch them; but, when the disciples saw it, they began to find fault with those who had brought them.
Lidé přinášeli k Ježíšovi i malé děti, aby jim žehnal. Když to učedníci viděli, odháněli je.
16 Jesus, however, called the little children to him. “Let the little children come to me,” he said, “and do not hinder them, for it is to the childlike that the kingdom of God belongs.
Ježíš však zavolal rodiče s dětmi k sobě a řekl: „Nebraňte dětem v přístupu ke mně, neodhánějte je. Boží království je právě pro takové, jako jsou ony;
17 I tell you, unless a man receives the kingdom of God like a child, he will not enter it at all.”
kdo neuvěří tak prostě jako dítě, nevejde do něho.“
18 And one of the leaders asked Jesus this question – “Good teacher, what must I do if I am to gain eternal life?” (aiōnios g166)
Jeden vznešený muž se Ježíše zeptal: „Svatý učiteli, co musím dělat, abych získal věčný život?“ (aiōnios g166)
19 “Why do you call me good?” answered Jesus. “No one is good but God.
Ježíš mu řekl: „Co tě vede k tomu, že mě nazýváš svatým? Vždyť svatý je pouze Bůh!
20 You know the commandments – Do not commit adultery, Do not kill, Do not steal, Do not say what is false about others, Honor your father and your mother.”
Znáš jeho přikázání: Nezcizoložíš, nezabiješ, nikoho neokradeš, nepomluvíš a nenařkneš nikoho křivě, budeš si vážit svých rodičů.“
21 “I have observed all these,” he replied, “from childhood.”
Muž odpověděl: „Tato přikázání se snažím dodržovat už od svého mládí.“
22 Hearing this, Jesus said to him, “There is one thing still lacking in you; sell everything that you have, and distribute to the poor, and you will have wealth in heaven; then come and follow me.”
Ježíš mu řekl: „A přece ti ještě něco chybí. Prodej všechno, co máš, rozdej to chudým, a budeš mít poklad v nebi. Pak přijď a následuj mne.“
23 But the man became greatly distressed on hearing this, for he was extremely rich.
Jak to muž uslyšel, zesmutněl a odešel, protože byl velice bohatý.
24 Seeing this, Jesus said to his disciples, “How hard it is for the wealthy to enter the kingdom of God!
Když to Ježíš uviděl, řekl: „Jak nesnadno přicházejí lidé k Bohu.
25 It is easier, indeed, for a camel to get through a needle’s eye than for a rich person to enter the kingdom of God!”
To spíš projde velbloud uchem jehly než boháč do Božího království.“
26 “Then who can be saved?” asked those who heard this.
Lidé, kteří to slyšeli, se ptali: „Kdo tedy vůbec může být spasen?“
27 But Jesus said, “What is impossible with people is possible with God.”
On odpověděl: „Na co člověk nestačí, to může učinit Bůh.“
28 “But we,” said Peter, “we left what belonged to us and followed you.”
Na to řekl Petr: „Ty víš, že jsme pro tebe opustili všechno a šli za tebou.“
29 “I tell you,” he answered, “that there is no one who has left house, or wife, or brothers, or parents, or children, for the sake of the kingdom of God,
Ježíš odpověděl: „Žádný, kdo se musel pro Boží království něčeho vzdát – domova, manželky, sourozenců, rodičů nebo dětí, nezůstane bez odměny.
31 Gathering the Twelve around him, Jesus said to them, “Listen! We are going up to Jerusalem; and there everything that is written in the prophets will be done to the Son of Man.
Ježíš si vzal stranou svých dvanáct učedníků a řekl jim: „Jdeme teď do Jeruzaléma a tam se vyplní všechno, co napsali starodávní proroci o Synu člověka.
32 For he will be given up to the Gentiles, mocked, insulted and spat on;
Budu vydán do rukou pohanů, budou se mi vysmívat, budou mne týrat a plivat na mě.
33 they will scourge him, and then put him to death; and on the third day he will rise again.”
Pak mne zbičují a zabijí, ale třetího dne vstanu z mrtvých.“
34 The apostles did not comprehend any of this. His meaning was unintelligible to them and they did not understand what he was saying.
Učedníci to vůbec nechápali a jeho slova jim byla záhadou.
35 As Jesus was getting near Jericho, a blind man was sitting by the roadside, begging.
Když se blížili k Jerichu, seděl u cesty slepec a žebral.
36 Hearing a crowd going by, the man asked what was the matter;
Slyšel, že kolem proudí davy lidí a ptal se, co to má znamenat.
37 and, when people told him that Jesus of Nazareth was passing,
Řekli mu, že tudy jde Ježíš z Nazaretu.
38 he shouted out, “Jesus, Son of David, take pity on me!”
Začal volat: „Ježíši, Davidův potomku, slituj se nade mnou.“
39 Those who were in front kept telling him to be quiet, but he continued to call out the louder, “Son of David, take pity on me!”
Lidé, kteří Ježíše provázeli, slepce okřikovali, ale on volal tím víc: „Králi z Davidova rodu, slituj se nade mnou.“
40 Then Jesus stopped and ordered the man to be brought to him. And, when he had come close up to him, Jesus asked him,
Ježíš se zastavil a zavolal slepce k sobě.
41 “What do you want me to do for you?” “Master,” he said, “I want to recover my sight.”
Když ho k němu přivedli, zeptal se Ježíš: „Co pro tebe mám udělat?“Slepec odpověděl: „Pane, ať vidím!“
42 And Jesus said, “Recover your sight, your faith has delivered you.”
Ježíš řekl: „Prohlédni! Tvá víra tě zachránila.“
43 Instantly he recovered his sight, and began to follow Jesus, praising God. And all the people, on seeing it, gave glory to God.
V tom okamžiku slepec nabyl zrak, děkoval Bohu a šel za Ježíšem. A všichni, kteří toho byli svědky, chválili Boha.
