Psalms 139
1 For the end, a Psalm of David. O Lord, you have proved me, and known me.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 You know my down-sitting and mine up-rising: you understand my thoughts long before.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 You have traced my path and my bed, and have foreseen all my ways.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 For there is no unrighteous word in my tongue: behold, O Lord, you have known all things,
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 the last and the first: you have fashioned me, and laid your hand upon me.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 The knowledge of you is too wonderful for me; it is very difficult, I can’t [attain] to it.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Whither shall I go from your Spirit? and whither shall I flee from my presence?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 If I should go up to heaven, you are there: if I should go down to hell, you are present. (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 If I should spread my wings [to fly] straight forward, and sojourn at the extremity of the sea, [it would be vain],
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 for even there your hand would guide me, and your right hand would hold me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 When I said, Surely the darkness will cover me; even the night [was] light in my luxury.
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 For darkness will not be darkness with you; but night will be light as day: as its darkness, so shall its light [be to you].
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 For you, O Lord, have possessed my reins; you have helped me from my mother's womb.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I will give you thanks; for you are fearfully wondrous; wondrous are your works; and my soul knows [it] well.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 My bones, which you made in secret were not hidden from you, nor my substance, in the lowest parts of the earth.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Your eyes saw my unwrought [substance], and all [men] shall be written in your book; they shall be formed by day, though [there should for a time] be no one among them.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 But your friends, O God, have been greatly honored by me; their rule has been greatly strengthened.
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 I will number them, and they shall be multiplied beyond the sand; I awake, and am still with you.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 Oh that you would kill the wicked, O God; depart from me, you men of blood.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 For you will say concerning [their] thought, [that] they shall take your cities in vain.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Have I not hated them, O Lord, that hate you? and wasted away because of your enemies?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 I have hated them with perfect hatred; they were counted my enemies.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Prove me, O God, and know my heart; examine me, and know my paths;
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 and see if [there is any] way of iniquity in me, and lead me in an everlasting way.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
