< Esias 44 >

1 But now hear, Jacob my servant; and Israel, whom I have chosen.
A však nyní slyš, Jákobe, služebníče můj, a Izraeli, kteréhož jsem vyvolil.
2 Thus says the Lord God that made you, and he that formed you from the womb; You shall yet be helped: fear not, my servant Jacob; and beloved Israel, whom I have chosen.
Toto dí Hospodin, kterýž tě učinil, a sformoval hned od života matky, a spomáhá tobě: Neboj se, služebníče můj, Jákobe, a upřímý, kteréhož jsem vyvolil.
3 For I will give water to the thirsty that walk in a dry land: I will put my Spirit upon your seed, and my blessings upon your children:
Nebo vyleji vody na žíznivého, a potoky na vyprahlost; vyleji Ducha svého na símě tvé, a požehnání své na potomky tvé.
4 and they shall spring up as grass between brooks, and as willows on [the banks of] running water.
I porostou jako mezi bylinami, jako vrbí vedlé tekutých vod.
5 One shall say, I am God's; and another shall call himself by the name of Jacob; and another shall write with his hand, I am God's, and shall call himself by the name of Israel.
Tento dí: Hospodinův já jsem, a onen nazůve se jménem Jákobovým, a jiný zapíše se rukou svou Hospodinu, a jménem Izraelským jmenovati se bude.
6 Thus says God the King of Israel, and the God of hosts that delivered him; I am the first, and I am hereafter: beside me there is no God.
Takto praví Hospodin, král Izraelův a vykupitel jeho, Hospodin zástupů: Já jsem první, a já poslední, a kromě mne není žádného Boha.
7 Who is like me? let him stand, and call, and declare, and prepare for me from the time that I made man for ever; and let them tell you the things that are coming before they arrive.
Nebo kdo tak jako já ohlašuje a oznamuje to, aneb spořádá mi to hned od toho času, jakž jsem rozsadil lidi na světě? A kdo to, což přijíti má, oznámiti jim mohou?
8 Hide not yourselves, nor go astray: have you not heard from the beginning, and [have not] I told you? you are witnesses if there is a God beside me.
Nebojtež se, ani lekejte. Zdali hned zdávna nepověděl jsem tobě a neoznámil, čehož vy sami mně svědkové jste? Zdaliž jest Bůh kromě mne? Neníť jistě žádné skály, jáť o žádné nevím.
9 But they that framed [false gods] did not then listen; and they that graved [images] are all vain, performing their own desires, which shall not profit them, but they shall be ashamed
Ti, kteříž formují rytiny, všickni nic nejsou; tolikéž ty milostné jejich nic neprospívají. Èehož ony sobě samy svědectvím jsou; nic nevidí, aniž čeho znají, aby se styděti mohly.
10 that form a god, and all that grave worthless things:
Kdo formuje Boha silného a rytinu slévá, k ničemu se to nehodí.
11 and all by whom they were made are withered: yes, let all the deaf be gathered from [among] men, and let them stand together; and let them be ashamed and confounded together:
Aj, všickni, i ti, kteříž se k němu přiúčastňují, zahanbeni budou, ovšem řemeslníci ti nad jiné lidi; byť se pak všickni shromáždili a postavili, strašiti se musejí, a spolu zahanbeni budou.
12 For the artificer sharpens the iron; he fashions [the idol] with an axe, and fixes it with an awl, and fashions it with the strength of his arm: and he will be hungry and weak, and will drink no water.
Kovář pochytě železo, dělá při uhlí, a kladivy formuje modlu. Když ji dělá vší silou svou, ještě k tomu lační až do zemdlení, aniž se vody napije, až i ustává.
13 The artificer having chosen a piece of wood, marks it out with a rule, and fits it with glue, and makes it as the form of a man, and as the beauty of a man, to set it up in the house.
Tesař roztáhna šňůru, znamenává ji hrudkou, spravuje ji úhelnicemi, a kružidlem rozměřuje ji, až ji udělá tvárnost muže mající a podobnost krásy člověka, aby seděla doma.
14 He cuts wood out of the forest, which the Lord planted, [even] a pine tree, and the rain made it grow,
Nasekaje sobě cedrů, vezme také cypřiš a dub aneb to, kteréž jest nejcelistvější mezi dřívím lesním; i javor štěpuje, a déšť jej k zrostu přivozuje.
15 that it might be for men to burn: and having taken part of it he warms himself; yes, they burn part of it, and bake loaves thereon; and [of] the rest they make for themselves gods, and they worship them.
I bývá člověku k topení; nebo vezma z něho, zhřívá se. Rozněcuje také oheň, aby napekl chleba. Mimo to udělá sobě boha, a klaní se jemu; udělá z něho rytinu, a kleká před ní.
16 Half thereof he burns in the fire, and with half of it he bakes loaves on the coals; and having roasted flesh on it he eats, and is satisfied, and having warmed himself he says, I am comfortable, for I have warmed myself, and have seen the fire.
Èástku jeho pálí ohněm, při druhé částce jeho maso jí, peče pečeni, a nasycen bývá. Zhřívá se také, a říká: Aha, zhřel jsem se, viděl jsem oheň.
17 And the rest he makes a graven god, and worships, and prays, saying, Deliver me; for you are my God.
Z ostatku pak jeho udělá boha, rytinu svou, před níž kleká, a klaní se, a modlí se jí, řka: Vysvoboď mne, nebo Bůh silný můj jsi.
18 They have no understanding to perceive; for they have been blinded so that they should not see with their eyes, nor perceive with their heart.
Neznají ani soudí, proto že zaslepil oči jejich, aby neviděli, a srdce jejich, aby nerozuměli.
19 And one has not considered in his mind, nor known in his understanding, that he has burnt up half of it in the fire, and baked loaves on the coals thereof and has roasted and eaten flesh, and of the rest of it he has made an abomination, and they worship it.
Aniž považují toho v srdci svém. Není umění, není rozumu, aby kdo řekl: Díl z něho spálil jsem ohněm, a při uhlí jeho napekl jsem chleba, pekl jsem maso, a jedl jsem, a mám z ostatku jeho ohavnost udělati, a před špalkem dřevěným klekati?
20 Know you that their heart is ashes, and they err, and no one is able to deliver his soul: see, you will not say, [There is a] lie in my right hand.
Popelem se pase takový, srdce svedené skloňuje jej, aby nemohl osvoboditi duše své, ani říci: Není-liž omylu v předsevzetí mém?
21 Remember these things, O Jacob and Israel; for you are my servant; I have formed you [to be] my servant: and do you, Israel, not forget me.
Pamatujž na to, Jákobe a Izraeli, proto že jsi ty služebník můj. Já jsem tě sformoval, služebník můj jsi, Izraeli, nebudeš u mne v zapomenutí.
22 For behold, I have blotted out as a cloud your transgressions, and your sin as darkness: turn to me, and I will redeem you.
Zahladím jako hustý oblak přestoupení tvá, a jako mrákotu hříchy tvé; navratiž se ke mně, nebo jsem tě vykoupil.
23 Rejoice, you heavens; for God has had mercy upon Israel: sound the trumpet, you foundations of the earth: you mountains, shout [with] joy, you hills, and all the trees therein: for God has redeemed Jacob, and Israel shall be glorified.
Prozpěvujte nebesa, nebo Hospodin to učinil; zvučte nižiny země, zvučně prozpěvujte hory, les i všeliké dříví v něm, nebo vykoupil Hospodin Jákoba, a v Izraeli sebe oslavil.
24 Thus says the Lord that redeems you, and who formed you from the womb, I am the Lord that performs all things: I stretched out the heaven alone, and established the earth.
Takto praví Hospodin vykupitel tvůj, a ten, kterýž tě sformoval hned od života matky: Já Hospodin činím všecko, roztahuji nebesa sám, rozprostírám zemi mocí svou.
25 Who else will frustrate the tokens of those that have divining spirits, and prophecies from the heart of [man]? turning the wise back, and making their counsel foolishness;
Rozptyluji znamení lhářů, a z hadačů blázny dělám; obracím moudré nazpět, a umění jejich v bláznovství.
26 and confirming the word of his servant, and verifying the counsel of his messengers: who says to Jerusalem, You shall be inhabited; and to the cities of Idumea, You shall be built, and her desert places shall spring forth.
Potvrzuji slova služebníka svého, a radu poslů svých vykonávám. Kterýž dím o Jeruzalému: Bydleno bude v něm, a o městech Judských: Vystavena budou, nebo pustiny jejich vzdělám.
27 Who says to the deep, You shall be dried up, and I will dry up the rivers.
Kterýž dím hlubině: Vyschni, nebo potoky tvé vysuším.
28 Who bids Cyrus be wise, and he shall perform all my will: who says to Jerusalem, You shall be built, and I will lay the foundation of my holy house.
Kterýž dím o Cýrovi: Pastýř můj, nebo všelikou vůli mou vykoná, a řekne Jeruzalému: Zase vystaven buď, a chrámu: Založen buď.

< Esias 44 >