Psalms 22

1 For the Leader; upon Aijeleth ha-Shahar. A Psalm of David. My God, my God, why hast Thou forsaken me, and art far from my help at the words of my cry?

Přednímu zpěváku k času jitřnímu, žalm Davidův. Bože můj, Bože můj, pročež jsi mne opustil? Vzdálils se od spasení mého a od slov naříkání mého.

2 O my God, I call by day, but Thou answerest not; and at night, and there is no surcease for me.

Bože můj, přes celý den volám, a neslyšíš, i v noci, a nemohu se utajiti.

3 Yet Thou art holy, O Thou that art enthroned upon the praises of Israel.

Ty zajisté jsi svatý, zůstávající vždycky k veliké chvále Izraelovi.

4 In Thee did our fathers trust; they trusted, and Thou didst deliver them.

V toběť doufali otcové naši, doufali, a vysvobozovals je.

5 Unto Thee they cried, and escaped; in Thee did they trust, and were not ashamed.

K tobě volávali, a spomáhals jim; v tobě doufali, a nebývali zahanbeni.

6 But I am a worm, and no man; a reproach of men, and despised of the people.

Já pak červ jsem, a ne člověk, útržka lidská a povrhel vůbec.

7 All they that see me laugh me to scorn; they shoot out the lip, they shake the head:

Všickni, kteříž mne vidí, posmívají se mi, ošklebují se, a hlavami potřásají, říkajíce:

8 'Let him commit himself unto the LORD! let Him rescue him; let Him deliver him, seeing He delighteth in him.'

Spustiltě se na Hospodina, nechť ho vysvobodí; nechať jej vytrhne, poněvadž se mu v něm zalíbilo.

9 For Thou art He that took me out of the womb; Thou madest me trust when I was upon my mother's breasts.

Ješto ty jsi, kterýž jsi mne vyvedl z života, ustaviv mne v doufání při prsích matky mé.

10 Upon Thee I have been cast from my birth; Thou art my God from my mother's womb.

Na tebeť jsem uvržen od narození svého, od života matky mé Bůh můj ty jsi.

11 Be not far from me; for trouble is near; for there is none to help.

Nevzdalujž se ode mne, nebo ssoužení blízké jest, a nemám spomocníka.

12 Many bulls have encompassed me; strong bulls of Bashan have beset me round.

Obkličujíť mne býkové mnozí, silní volové z Bázan obstupují mne.

13 They open wide their mouth against me, as a ravening and a roaring lion.

Otvírají na mne ústa svá, jako lev rozsapávající a řvoucí.

14 I am poured out like water, and all my bones are out of joint; my heart is become like wax; it is melted in mine inmost parts.

Jako voda rozplynul jsem se, a rozstoupily se všecky kosti mé, a srdce mé jako vosk rozpustilo se u prostřed vnitřností mých.

15 My strength is dried up like a potsherd; and my tongue cleaveth to my throat; and Thou layest me in the dust of death.

Vyprahla jako střepina síla má, a jazyk můj přilnul k dásním mým, anobrž v prachu smrti položils mne.

16 For dogs have encompassed me; a company of evil-doers have inclosed me; like a lion, they are at my hands and my feet.

Nebo psi obskočili mne, rota zlostníků oblehla mne, zprobijeli ruce mé i nohy mé.

17 I may count all my bones; they look and gloat over me.

Mohl bych sčísti všecky kosti své, oni pak hledí na mne, a dívají se mi.

18 They part my garments among them, and for my vesture do they cast lots.

Dělí mezi sebou roucha má, a o můj oděv mecí los.

19 But Thou, O LORD, be not far off; O Thou my strength, hasten to help me.

Ale ty, Hospodine, nevzdalujž se, sílo má, přispěj k spomožení mému.

20 Deliver my soul from the sword; mine only one from the power of the dog.

Vychvať od meče duši mou, a z moci psů jedinkou mou.

21 Save me from the lion's mouth; yea, from the horns of the wild-oxen do Thou answer me.

Zachovej mne od úst lva, a od rohů jednorožcových vyprosť mne.

22 I will declare Thy name unto my brethren; in the midst of the congregation will I praise Thee.

I budu vypravovati bratřím svým o jménu tvém, u prostřed shromáždění chváliti tě budu, řka:

23 'Ye that fear the LORD, praise Him; all ye the seed of Jacob, glorify Him; and stand in awe of Him, all ye the seed of Israel.

Kteříž se bojíte Hospodina, chvalte jej, všecko símě Jákobovo ctěte jej, a boj se ho všecka rodino Izraelova.

24 For He hath not despised nor abhorred the lowliness of the poor; neither hath He hid His face from him; but when he cried unto Him, He heard.'

Nebo nepohrdá, ani se odvrací od trápení ztrápeného, aniž skrývá tváři své od něho, nýbrž když k němu volá, vyslýchá jej.

25 From Thee cometh my praise in the great congregation; I will pay my vows before them that fear Him.

O tobě chvála má v shromáždění velikém, sliby své plniti budu před těmi, kteříž se bojí tebe.

26 Let the humble eat and be satisfied; let them praise the LORD that seek after Him; may your heart be quickened for ever!

Jísti budou tiší a nasyceni budou, chváliti budou Hospodina ti, kteříž ho hledají, živo bude srdce vaše na věky.

27 All the ends of the earth shall remember and turn unto the LORD; and all the kindreds of the nations shall worship before Thee.

Rozpomenou a obrátí se k Hospodinu všecky končiny země, a skláněti se budou před ním všecky čeledi národů.

28 For the kingdom is the LORD'S; and He is the ruler over the nations.

Nebo Hospodinovo jest království, a onť panuje nad národy.

29 All the fat ones of the earth shall eat and worship; all they that go down to the dust shall kneel before Him, even he that cannot keep his soul alive.

Jísti budou a skláněti se před ním všickni tuční země, jemu se klaněti budou všickni sstupující do prachu, a kteříž duše své nemohou při životu zachovati.

30 A seed shall serve him; it shall be told of the Lord unto the next generation.

Símě jejich sloužiti mu bude, a přičteno bude ku Pánu v každém věku.

31 They shall come and shall declare His righteousness unto a people that shall be born, that He hath done it.

Přijdouť, a lidu, kterýž z nich vyjde, vypravovati budou spravedlnost jeho; nebo ji skutkem vykonal.