< Ezekiel 12 >

1 The word of the LORD also came unto me, saying:
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 'Son of man, thou dwellest in the midst of the rebellious house, that have eyes to see, and see not, that have ears to hear, and hear not; for they are a rebellious house.
Synu člověčí, u prostřed domu zpurného ty bydlíš, kteříž mají oči, aby viděli, však nevidí; uši mají, aby slyšeli, však neslyší, proto že dům zpurný jsou.
3 Therefore, thou son of man, prepare thee stuff for exile, and remove as though for exile by day in their sight; and thou shalt remove from thy place to another place in their sight; it may be they will perceive, for they are a rebellious house.
Protož ty, synu člověčí, připrav sobě to, s čím bys se stěhoval, a stěhuj se ve dne před očima jejich. Přestěhuješ se pak z místa svého na místo jiné před očima jejich, zdaby aspoň viděli; nebo dům zpurný jsou.
4 And thou shalt bring forth thy stuff by day in their sight, as stuff for exile; and thou shalt go forth thyself at even in their sight, as when men go forth into exile.
Vynesa pak své věci, jakožto ty, s nimiž se stěhovati máš ve dne před očima jejich, vyjdi u večer před očima jejich, jako ti, kteříž se stěhují.
5 Dig thou through the wall in their sight, and carry out thereby.
Před očima jejich prokopej sobě zed, a vynes skrze ni.
6 In their sight shalt thou bear it upon thy shoulder, and carry it forth in the darkness; thou shalt cover thy face, that thou see not the ground; for I have set thee for a sign unto the house of Israel.'
Před očima jejich na rameni nes, po tmě vynes, tvář svou přikrej, a nehleď na zemi; nebo za zázrak dal jsem tě domu Izraelskému.
7 And I did so as I was commanded: I brought forth my stuff by day, as stuff for exile, and in the even I digged through the wall with my hand; I carried out in the darkness, and bore it upon my shoulder in their sight.
I učinil jsem tak, jakž rozkázáno bylo. Věci své vynesl jsem, jakožto ty, s nimiž bych se stěhoval ve dne, u večer pak prokopal jsem sobě zed rukou; po tmě jsem je vynesl, na rameni nesa před očima jejich.
8 And in the morning came the word of the LORD unto me, saying:
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně ráno, řkoucí:
9 'Son of man, hath not the house of Israel, the rebellious house, said unto thee: What doest thou?
Synu člověčí, zdaližť řekli dům Izraelský, dům ten zpurný: Co ty děláš?
10 Say thou unto them: Thus saith the Lord GOD: Concerning the prince, even this burden, in Jerusalem, and all the house of Israel among whom they are,
Rciž jim: Takto praví Panovník Hospodin: Na kníže v Jeruzalémě vztahuje se břímě toto a na všecken dům Izraelský, kteříž jsou u prostřed něho.
11 say: I am your sign: like as I have done, so shall it be done unto them — they shall go into exile, into captivity.
Rciž jim: Já jsem zázrakem vaším. Jakož jsem činil, tak se stane jim, postěhují se a v zajetí půjdou.
12 And the prince that is among them shall bear upon his shoulder, and go forth in the darkness; they shall dig through the wall to carry out thereby; he shall cover his face, that he see not the ground with his eyes.
A kníže, kteréž jest u prostřed nich, na rameni ponese po tmě a vyjde. Zed prokopají, aby jej vyvedli skrze ni; tvář svou zakryje, tak že nebude viděti okem svým země.
13 My net also will I spread upon him, and he shall be taken in My snare; and I will bring him to Babylon to the land of the Chaldeans; yet shall he not see it, though he shall die there.
Nebo roztáhnu sít svou na něj, a polapen bude do vrše mé, a zavedu jej do Babylona, země Kaldejské, kteréž neuzří, a tam umře.
14 And I will disperse toward every wind all that are round about him to help him, and all his troops; and I will draw out the sword after them.
Všecky také, kteříž jsou vůkol něho na pomoc jemu, i všecky houfy jeho rozptýlím na všecky strany, a mečem dobytým budu je stihati.
15 And they shall know that I am the LORD, when I shall scatter them among the nations, and disperse them in the countries.
I zvědí, že já jsem Hospodin, když je rozptýlím mezi národy, a rozženu je po krajinách.
16 But I will leave a few men of them from the sword, from the famine, and from the pestilence; that they may declare all their abominations among the nations whither they come; and they shall know that I am the LORD.'
Pozůstavím pak z nich muže nemnohé po meči, po hladu a po moru, aby vypravovali všecky ohavnosti své mezi národy, kamž se dostanou, i zvědí, že já jsem Hospodin.
17 Moreover the word of the LORD came to me, saying:
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
18 'Son of man, eat thy bread with quaking, and drink thy water with trembling and with anxiety;
Synu člověčí, chléb svůj s strachem jez, a vodu svou s třesením a s zámutkem pí,
19 and say unto the people of the land: Thus saith the Lord GOD concerning the inhabitants of Jerusalem in the land of Israel. They shall eat their bread with anxiety, and drink their water with appalment, that her land may be desolate from all that is therein, because of the violence of all them that dwell therein.
A rci lidu země této: Takto praví Panovník Hospodin o obyvatelích Jeruzalémských, o zemi Izraelské: Chléb svůj s zámutkem jísti budou, a vodu svou s předěšením píti, aby obloupena byla země jeho z hojnosti své, pro nátisk všech přebývajících v ní.
20 And the cities that are inhabited shall be laid waste, and the land shall be desolate; and ye shall know that I am the LORD.'
Města také, v nichž bydlejí, zpustnou, a země pustá bude, a tak zvíte, že já jsem Hospodin.
21 And the word of the LORD came unto me, saying:
Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
22 'Son of man, what is that proverb that ye have in the land of Israel, saying: The days are prolonged, and every vision faileth?
Synu člověčí, jaké to máte přísloví o zemi Izraelské, říkajíce: Prodlí se dnové, aneb zahyne všeliké vidění?
23 Tell them therefore: Thus saith the Lord GOD: I will make this proverb to cease, and they shall no more use it as a proverb in Israel; but say unto them: The days are at hand, and the word of every vision.
Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Učiním, aby přestalo přísloví toto, aniž užívati budou přísloví toho více v Izraeli. Rci jim: Nýbrž přiblížili se dnové ti a splnění všelikého vidění.
24 For there shall be no more any vain vision nor smooth divination within the house of Israel.
Nebo nebude více žádného vidění marného, a hádání pochlebníka u prostřed domu Izraelského,
25 For I am the LORD; I will speak, what word soever it be that I shall speak, and it shall be performed; it shall be no more delayed; for in your days, O rebellious house, will I speak the word, and will perform it, saith the Lord GOD.'
Proto že já Hospodin mluviti budu, a kterékoli slovo promluvím, stane se. Neprodlíť se dlouho, ale za dnů vašich, dome zpurný, mluviti budu slovo, a naplním je, praví Panovník Hospodin.
26 Again the word of the LORD came to me, saying:
I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
27 'Son of man, behold, they of the house of Israel say: The vision that he seeth is for many days to come, and he prophesieth of times that are far off.
Synu člověčí, aj, dům Izraelský říkají: Vidění to, kteréž vidí tento, ke dnům mnohým patří, a na dlouhé časy tento prorokuje.
28 Therefore say unto them: Thus saith the Lord GOD: There shall none of My words be delayed any more, but the word which I shall speak shall be performed, saith the Lord GOD.'
Protož rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Neprodlíť se dlouho všeliké slovo mé, ale slovo, kteréž mluviti budu, stane se, praví Panovník Hospodin.

< Ezekiel 12 >