Luke 17
1 THEN he said to his disciples, It is impossible that offences should not come; but wo to him through whom they come!
Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda, skrze kohož přicházejí.
2 It would be advantageous for him, if a milstone were hanged about his neck, and he were cast into the sea, rather than offend one of these little ones.
Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, než by pohoršil jednoho z těchto maličkých.
3 Take heed to yourselves: if thy brother sin against thee, reprove him; and if he repent, forgive him.
Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.
4 And if seven times in the day he sin against thee, and seven times in the day return to thee, saying, I repent; thou shalt forgive him.
A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.
5 And the disciples said unto the Lord, increase our faith.
I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.
6 And the Lord said, If ye had faith as a grain of mustard, ye might say to that sycamore-tree, Be rooted up, and be planted in the sea; and it would obey you.
I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se, a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.
7 But which of you, having a servant plowing or keeping sheep, when he cometh from the field, will say immediately, Come, sit down at table?
Kdo pak jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Poď a sedni za stůl?
8 And will he not rather say, Prepare for me to sup, and gird thyself, and wait upon me, till I eat and drink; and after that, thou shalt eat and drink thyself?
Anobrž zdali nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pí?
9 Doth he hold it as a favour from that servant, that he did the things which were ordered him? I think not.
Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu bylo rozkázáno? Nezdá mi se.
10 So also ye, when ye have done all things commanded you, say, We are unprofitable servants: for we have but done what was our duty to do.
Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.
11 And it came to pass, as he was going towards Jerusalem, he passed also through the midst of Samaria and Galilee.
I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.
12 And as he was entering a certain village, ten leprous men met him, who stood at a distance:
A když vcházel do nějakého městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteříž stáli zdaleka.
13 and they lift up their voice, saying, Jesus, Master, have mercy on us!
A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.
14 And looking towards them, he said, Go, shew yourselves to the priests. And it came to pass, that as they were on the road, they were made clean.
Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.
15 Then one of them, seeing that he was cured, returned, and with a loud voice gave glory to God,
Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se, s velikým hlasem velebě Boha.
16 and fell prostrate at his feet giving him thanks: and he was a Samaritan.
A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.
17 Then Jesus spake and said, were there not ten cleansed? but where are the nine?
I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jich devět?
18 There are none found returning to give glory to God, but this alien.
Nenalezli se, aby vrátíce se, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?
19 And he said to him, Arise, go thy way: thy faith hath saved thee.
I řekl jemu: Vstana jdi, víra tvá tě uzdravila.
20 And being asked by one of the Pharisees, When cometh the kingdom of God? he answered them and said, The kingdom of God cometh not with observation:
Byv pak otázán od farizeů, kdy přijde království Boží, odpověděl jim, a řekl: Nepřijdeť království Boží s šetřením.
21 neither shall they say, Lo here! or, lo there! for, behold, the kingdom of God is within you.
Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.
22 Then said he to the disciples, The days will come when ye shall eagerly desire to see one of the days of the Son of man, and shall not see it.
I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti v jeden den Syna člověka, ale neuzříte.
23 And they will say to you, Lo here! and lo there! go not after them, nor follow them.
A dějíť vám: Aj, zde, aneb hle, tamto. Ale nechoďte, aniž následujte.
24 For as the lightning flashing from one quarter under heaven, shineth to another quarter under heaven; so shall the Son of man also be at his day.
Nebo jakož blesk osvěcující se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.
25 But he must first suffer many things, and be rejected by this generation.
Ale nejprvé musí mnoho trpěti, a zavržen býti od národu tohoto.
26 And as it was in the days of Noah, so shall it also be in the days of the coming of the Son of man.
A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.
27 They did eat, they drank, they married, they were given in marriage, until the day that Noah entered into the ark, and the deluge came, and destroyed them all.
Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémž Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.
28 Even so, likewise, it was in the days of Lot; they did eat, they drank, they bought, they sold, they planted, they builded;
A též podobně, jakž se dálo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.
29 but the day Lot went out of Sodom, it rained fire and brimstone from heaven, and destroyed them all.
Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, dštil ohněm a sirou s nebe, a zahladil všecky.
30 Just so will it be in the day when the Son of man shall be revealed.
Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.
31 In that day, let not the man who is upon the roof, and his goods in the house, go down to carry them away: and he that is in the field, in like manner, let him not return for any things behind him.
V ten den kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.
32 Remember Lot’s wife.
Pomněte na Lotovu ženu.
33 Whosoever seeketh to preserve his life shall lose it; and whosoever would lose it, shall preserve it.
Kdož by koli hledal duši svou zachovati, ztratíť ji; a kdož by ji koli ztratil, obživíť ji.
34 I tell you, in that night two shall be in the same bed; the one shall be seized, and the other dismissed. Two women shall be grinding together: the one shall be seized, and the other dismissed.
Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
35 Two shall be in the field; the one shall be seized, and the other dismissed.
Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.
36 TEXT OMITTED
Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.
37 And they answering, said to him, Where, Lord? And he said, Wherever the carcase is, there will the eagles be gathered together.
I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.
