Psalms 38
1 A psalm for David, for a remembrance of the sabbath. Rebuke me not, O Lord, in thy indignation; nor chastise me in thy wrath.
Žalm Davidův k připomínání. Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 For thy arrows are fastened in me: and thy hand hath been strong upon me.
Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 There is no health in my flesh, because of thy wrath: there is no peace for my bones, because of my sins.
Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 For my iniquities are gone over my head: and as a heavy burden are become heavy upon me.
Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 My sores are putrified and corrupted, because of my foolishness.
Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 I am become miserable, and am bowed down even to the end: I walked sorrowful all the day long.
Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 For my loins are filled with illusions; and there is no health in my flesh.
Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 I am afflicted and humbled exceedingly: I roared with the groaning of my heart.
Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 Lord, all my desire is before thee, and my groaning is not hidden from thee.
Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 My heart is troubled, my strength hath left me, and the light of my eyes itself is not with me.
Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 My friends and my neighbours have drawn near, and stood against me. And they that were near me stood afar off:
Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 And they that sought my soul used violence. And they that sought evils to me spoke vain things, and studied deceits all the day long.
Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 But I, as a deaf man, heard not: and as a dumb man not opening his mouth.
Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 And I became as a man that heareth not: and that hath no reproofs in his mouth.
Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 For in thee, O Lord, have I hoped: thou wilt hear me, O Lord my God.
Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 For I said: Lest at any time my enemies rejoice over me: and whilst my feet are moved, they speak great things against me.
Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 For I am ready for scourges: and my sorrow is continually before me.
Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 For I will declare my inequity: and I will think for my sin.
A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 But my enemies live, and are stronger that I: and they hate me wrongfully are multiplied.
Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 They that render evil for good, have detracted me, because I followed goodness.
A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 Forsake me not, O Lord my God: do not thou depart from me.
Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne.
22 Attend unto my help, O Lord, the God of my salvation.
Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého.
