Luke 15
1 And all the tax-gatherers and the sinners were coming near to him to hear him;
Přibližovali se pak k němu všickni publikáni a hříšníci, aby ho slyšeli.
2 and the Pharisees and the scribes murmured, saying, This [man] receives sinners and eats with them.
I reptali farizeové a zákoníci, řkouce: Tento hříšníky přijímá a jí s nimi.
3 And he spoke to them this parable, saying,
I pověděl jim podobenství toto, řka:
4 What man of you having a hundred sheep, and having lost one of them, does not leave the ninety and nine in the wilderness and go after that which is lost, until he find it?
Kdyby někdo z vás měl sto ovec, a ztratil by jednu z nich, zdaliž by nenechal devadesáti devíti na poušti, a nešel k té, kteráž zahynula, až by i nalezl ji?
5 and having found it, he lays it upon his own shoulders, rejoicing;
A nalezna, jistě by ji vložil na ramena svá s radostí.
6 and being come to the house, calls together the friends and the neighbours, saying to them, Rejoice with me, for I have found my lost sheep.
A přijda domů, svolal by přátely a sousedy, řka jim: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezl ovci svou, kteráž byla zahynula.
7 I say unto you, that thus there shall be joy in heaven for one repenting sinner, [more] than for ninety and nine righteous who have no need of repentance.
Pravímť vám, že tak jest radost v nebi nad jedním hříšníkem pokání činícím větší, nežli nad devadesáti devíti spravedlivými, kteříž nepotřebují pokání.
8 Or, what woman having ten drachmas, if she lose one drachma, does not light a lamp and sweep the house and seek carefully till she find it?
Aneb žena některá mající grošů deset, ztratila-li by jeden groš, zdaliž nezažže svíce, a nemete domu, a nehledá pilně, dokudž nenalezne?
9 and having found it she calls together the friends and neighbours, saying, Rejoice with me, for I have found the drachma which I had lost.
A když nalezne, svolá přítelkyně a sousedy, řkuci: Spolu radujte se se mnou, neb jsem nalezla groš, kterýž jsem byla ztratila.
10 Thus, I say unto you, there is joy before the angels of God for one repenting sinner.
Takť pravím vám, že jest radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem pokání činícím.
11 And he said, A certain man had two sons;
Řekl také Ježíš: Èlověk jeden měl dva syny.
12 and the younger of them said to his father, Father, give to me the share of the property that falls [to me]. And he divided to them what he was possessed of.
Z nichž mladší řekl otci: Otče, dej mi díl statku, kterýž mně náleží. I rozdělil jim statek.
13 And after not many days the younger son gathering all together went away into a country a long way off, and there dissipated his property, living in debauchery.
A po nemnohých dnech, shromáždiv sobě všecko mladší syn, odšel do daleké krajiny, a tam rozmrhal statek svůj, živ jsa prostopášně.
14 But when he had spent all there arose a violent famine throughout that country, and he began to be in want.
A když všecko utratil, stal se hlad veliký v krajině té, a on počal nouzi trpěti.
15 And he went and joined himself to one of the citizens of that country, and he sent him into his fields to feed swine.
I všed, přídržel se jednoho měštěnína krajiny té; a on jej poslal do vsi své, aby pásl vepře.
16 And he longed to fill his belly with the husks which the swine were eating; and no one gave to him.
I žádal nasytiti břicho své mlátem, kteréž svině jedly, a žádný nedával jemu.
17 And coming to himself, he said, How many hired servants of my father's have abundance of bread, and I perish here by famine.
On pak přišed sám k sobě, řekl: Aj, jak mnozí čeledínové u otce mého hojnost mají chleba, a já tuto hladem mru!
18 I will rise up and go to my father, and I will say to him, Father, I have sinned against heaven and before thee;
Vstana, půjdu k otci svému, a dím jemu: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou,
19 I am no longer worthy to be called thy son: make me as one of thy hired servants.
A již více nejsem hoden slouti syn tvůj. Ale učiň mne jako jednoho z čeledínů svých.
20 And he rose up and went to his own father. But while he was yet a long way off, his father saw him, and was moved with compassion, and ran, and fell upon his neck, and covered him with kisses.
I vstav, šel k otci svému. A když ještě opodál byl, uzřel jej otec jeho, a milosrdenstvím hnut jsa, přiběh, padl na šíji jeho, a políbil ho.
21 And the son said to him, Father, I have sinned against heaven and before thee; I am no longer worthy to be called thy son.
I řekl jemu syn: Otče, zhřešil jsem proti nebi a před tebou, a jižť nejsem hoden slouti syn tvůj.
22 But the father said to his bondmen, Bring out the best robe and clothe him in [it], and put a ring on his hand and sandals on his feet;
I řekl otec služebníkům svým: Přineste roucho to první, a oblecte jej, a dejte prsten na ruku jeho a obuv na nohy.
23 and bring the fatted calf and kill it, and let us eat and make merry:
A přivedouce tele tučné, zabijte, a hodujíce, buďme veseli.
24 for this my son was dead and has come to life, was lost and has been found. And they began to make merry.
Nebo tento syn můj byl umřel, a zase ožil; byl zahynul, a nalezen jest. I počali veseli býti.
25 And his elder son was in the field; and as, coming [up], he drew nigh to the house, he heard music and dancing.
Byl pak syn jeho starší na poli. A jda, když se přibližoval k domu, uslyšel zpívání a hluk veselících se.
26 And having called one of the servants, he inquired what these things might be.
I povolav jednoho z služebníků svých, otázal se ho, co by to bylo.
27 And he said to him, Thy brother is come, and thy father has killed the fatted calf because he has received him safe and well.
A on řekl jemu: Bratr tvůj přišel, i zabil otec tvůj tučné tele, že ho zdravého přijal.
28 But he became angry and would not go in. And his father went out and besought him.
I rozhněval se on, a nechtěl tam vjíti. Otec pak jeho vyšed, prosil ho.
29 But he answering said to his father, Behold, so many years I serve thee, and never have I transgressed a commandment of thine; and to me hast thou never given a kid that I might make merry with my friends:
A on odpověděv, řekl otci: Aj, tolik let sloužím tobě, a nikdy jsem přikázání tvého nepřestoupil, avšak nikdy jsi mi nedal ani kozelce, abych také s přáteli svými vesel pobyl.
30 but when this thy son, who has devoured thy substance with harlots, is come, thou hast killed for him the fatted calf.
Ale když syn tvůj tento, kterýž prožral statek tvůj s nevěstkami, přišel, zabils jemu tele tučné.
31 But he said to him, Child, thou art ever with me, and all that is mine is thine.
A on řekl mu: Synu, ty vždycky se mnou jsi, a všecky věci mé jsou tvé.
32 But it was right to make merry and rejoice, because this thy brother was dead and has come to life again, and was lost and has been found.
Ale hodovati a radovati se náleželo. Nebo bratr tvůj tento byl umřel, a zase ožil; zahynul byl, a nalezen jest.
